Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
Sprosťárny: Zakázané ovoce slov

Slova jsou jako listí. Padají, kmitají a špiní se. Jako by bylo něco svůdného na obscénních výrazech. Jejich moc je veliká – mohou suplovat léky proti bolesti stejně jako zenovou meditaci.

Jednou z největších výhod, kterou sprostá mluva přináší, je zefektivnění komunikace. Umožňuje nám vygradovat informaci emocemi, důrazem, vlastním postojem. Anonymní prostředí internetu takové otevřenosti pochopitelně napomáhá.

Na sociální síti Twitter se dle průzkumu sprosťárny vyskytovaly ve více než 1 procentu veškerého projevu, což je asi o 64 procent víc než v běžné mluvě. Co konkrétně dělá nadávání tak lákavým?

Vzpomínky z dětství

V běžné sociální komunikaci je náš slovník i tematický okruh omezený. Hovořit zcela bez obalu není dost dobře možné, ať už s ohledem na vlastní status či další účastníky konverzace. Což však neznamená, že nechceme.

Podle výzkumu profesorů psychologie J. J. Thomase a Phila Reeda vydaném Mezinárodní asociací pro analýzu chování vládnou sprosté výrazy úměrně trestům, kterými se nás od jejich používání snažili rodiče fyzicky odrazovat (děti začínají s užíváním nadávek kolem šesti let věku).

Během pokusu měřili vybraným lidem zvýšení elektrické propustnosti kůže, zatímco účastníci nahlas předčítali sprosťárny. U slov, za jejichž použití bývali v minulosti trestaní, se propustnost znatelně zvýšila, což je jev běžně spojovaný s pocity slasti. Chovat se hříšně v nás, zdá se, probouzí opravdové zadostiučinění.

Může za to kultura

Kromě vzrušení a vyjádření vzteku slouží neslušné výrazy v mnoha společnostech také jako tmelící faktor. Nějak spolu komunikuje tým dělníků na stavbě, nějak bankovní úředníci a nějak novináři.

Vulgarita se stává prostředkem vzájemnosti a otevřenosti, kterou k jiným skupinám nechováme. Je jakýmsi vnitřním univerzálním kódem, který se ovšem neomezuje pouze na pracovní kolektiv.

I jednotlivé světové kultury je možné dělit podle způsobů, kterými si členové uleví v mezních situacích.

Japonština se často – a mylně – považována za jazyk, v němž se nadávat nedá, připisuje největší důležitost urážkám souvisejícím se ztrátou tváře či důstojnosti před ostatními.

Snad právě proto je v ní za jednu z horších považována jednoduchá nadávka baka, značící v závislosti na kontextu nejblíže „pako“.

Ve společnostech nepoznamenaných renesancí a protestantstvím mají také mnohem větší váhu nadávky odkazující se k rouhání jako „kruci“, „zatraceně“ nebo třeba „sakra“.

Ušetřena není ani řeč znaková, kde se vulgarita znázorní většinou zkrácením nebo ubráním posuňku.

„Spousta pejorativních výrazů ve znakové řeči jako nuda, ošklivý nebo snobský souvisí se začleněním nosu,“ vysvětluje profesorka lingvistiky Donna Jo Napoli z Univerzity ve Swarthmore. „Takže udělání některého znaku před nosem mu můžete přidat urážlivý význam.“

Za příjemnější život

Zdaleka největším přínosem, který sprostá slova přinášejí, však není okamžitá psychická úleva, ale úleva fyzická. Nejedná se o placebo efekt, účinky jsou zcela reálné.

Psycholog Richard Stephens, autor knihy Černá ovce, s kolegy provedl v roce 2011 výzkum, při němž studenti noří ruku do kbelíku ledové vody. Ti, kdo během experimentu opakují nadávky, vydrží podstatně déle než ti opakující neutrální výrazy.

„U účastníků došlo ke zvýšení tepové frekvence coby emocionální odezva na vulgarity,“ komentoval pokus Stephens.

„Je to stejné jako v případě stresu připravujícího nás k útěku či boji, a funguje jako analgetikum.“ Život s nadávkami je podle všeho o mnoho příjemnější.

Slova jsou jako déšť a někdy prší kyselé deště plné zloby a nenávisti. Za jednu z nejhorších nadávek v Japonsku je považována „baka“ (pako). Anonymita sociálních sítí z lidí dělá vulgární jedince a ze sprostých slov běžný slovník.
Související články
Elektromobil dokáže na dálnici uhánět stejně rychle jako vůz se spalovacím motorem. Jenže každé sešlápnutí akcelerátoru navíc se projeví na spotřebě, dojezdu i počtu nabíjecích zastávek. U nového Subaru Solterra jsme si proto položili jednoduchou otázku: Jak rychle jet, aby cesta dlouhá tisíc kilometrů zabrala co nejméně času? Odpověď překvapivě neleží ani u dálniční stovky, […]
Lidské tělo je bezesporu neuvěřitelné dílo přírody. Dokáže běhat ultramaratony, ovládat jemné pohyby prstů i vytvářet myšlenky, které mění svět. Přesto nás často zlobí záda, zuby nebo oči a lidský porod patří k nejnáročnějším v celé živočišné říši. Nová přehledová práce ukazuje, že za většinou těchto zdánlivých nedokonalostí nestojí špatný návrh, ale evoluce, která místo […]
Už jste někdy přemýšleli o tom, co je skutečným motorem vaší každodenní energie? Pečujeme o své srdce, hlídáme si cholesterol nebo stav kloubů, ale na jeden z nejdůležitějších orgánů často zapomínáme – na plíce. Přitom jsou to právě ony, které zásobují každou buňku našeho těla kyslíkem a umožňují nám aktivní a plnohodnotný život. Pokud jste […]
Na privátně vlastněném ostrově Nosy Ankao, rozprostírající se severovýchodně od pobřeží Madagaskaru, se odehrává příběh, který začal jako odvážný ochranářský experiment. Dnes, téměř o deset let později, se z něj stal mimořádný příklad toho, že návrat ohrožených zvířat k přirozenému životu může fungovat. Na ostrově nyní žije 19 lemurů korunkatých (eulemur coronatus) a jedna ze […]
reklama
Historie
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
„Vraťte se, odkud jste přišli!“ křičí dav rozlícených lidí. Švédští vojáci porušili svůj slib a zaútočili na polskou národní svatyni. To si však Poláci nenechají líbit. Povstanou proti okupantům ze severu a vyženou je ze země…   Mezi Švédskem a Polskem panují již několik let ostré spory o pobaltské oblasti. Polský král Jan II. Kazimír […]
Létající krejčí se zabil pod Eiffelovkou
Vystupuje na Eiffelovku se dvěma přáteli a kameramanem. Ještě ze schodů mává François Reichelt davu a vesele volá: „Na shledanou.“ Ovací za seskok ve svém speciálním obleku se nedožije. Kuráž mu nechyběla, ale příliš si věřil, a také moc dobře věděl, že taková šance jako seskok z proslulé věže se těžko bude opakovat, a tak hrál […]
Patent tiskařce udělil sám císař
„Tak vy chcete privilegium dvorské tiskárny?“ ptá se úředník dvorské kanceláře elegantně oděné dámy. „Zklamu vás. Tisk dvorských a místodržitelských zakázek má na starosti Urban Baltazar Goliáš. Císař je s ním spokojen.“   Po bitvě na Bílé hoře v roce 1620 klesá počet obyvatel českých a moravských zemí přibližně na 1,3 milionu. Vytrácí se zejména […]
Žila na Starém Městě mořská panna?
Během staletí si Praha vyslouží řadu přívlastků. Někdy je označována za zlatou, jindy za stověžatou. Málokdo ale ví, jaká tajemství skrývá ve svých ulicích…   Celou řadu kuriozit ukrývá hlavně Staré Město. Kromě proslulé nejužší uličky tu totiž stojí i vůbec nejmenší pražský dům. Nachází se v Anežské ulici, nedaleko kláštera Na Františku a na […]
Zajímavosti
Ostrov Capri: Útočiště pro císaře, spisovatele i diktátory
Z přístavu v italském Sorrentu vyplouvá pravidelná linka trajektu. Už tady je krásné a čisté moře. Jakmile loď obepluje skalní mys, otevře se pohled na vzdálený ostrov. Bílé křídové skály, zelené koruny stromů. Na první pohled romantika. A moře tak azurové a čisté, že je vidět kamenité dno a všechny ryby, které zrovna plují kolem. […]
Gumová kachnička byla nejdřív hračkou pro psy!
Jsou zářivě žluté, roztomilé, pískají a plavou ve vodě. Dokážete se při pohledu na gumovou kachničku ubránit úsměvu. Kde se tato ikonická hračka vlastně vzala? Aby se mohla zrodit gumová kachnička, potřebujeme gumu. Jenže ta pravá se nedá vyrobit, jde o přírodní materiál ze stromu jménem kaučukovník brazilský. Po naříznutí z něj vytéká bílý latex, […]
Venuše: Ráno Jitřenka, za soumraku Večernice
Pro dávné civilizace představuje důležitý orientační bod. Ráno vychází krátce před Sluncem, večer zapadá těsně po něm. Ve starověku v ní lidé vidí bohyni, pozdější alchymisté ji spojí s kovem a novodobí spisovatelé v ní spatřují možný domov budoucnosti. Jejich naděje však vědci rychle zchladí.   Venuše patří k nejjasnějším objektům na obloze díky mimořádně […]
Faraonova kletba opět na scéně: Zachrání statisíce životů?
Je neděle 5. listopadu 1922. George Herbert, 5. hrabě z Carnarvonu, právě obdržel telegram. „Konečně jste v Údolí králů učinil úžasný objev,“ začíná a dále referuje o nálezu nevídané hrobky s neporušenými pečetěmi. Mecenáš cítí čirou radost. Netuší, že ho tento nález bude stát život…   Netřeba napovídat, že se jedná o místo posledního odpočinku 11. faraona 18. […]
Záhady a napětí
Upír z Kisiljeva: Zamordoval devět lidí, rozlícený dav mu zarazil hřeb do srdce
Kisiljevem, malou vesnicí poblíž Velikého Gradiště v dnešním Srbsku, obchází strach. Lidé se bojí zamhouřit oči, protože blízko obchází přízrak. Duše Petara Blagojeviće nenachází klid a na cestu do záhrobí s sebou láká další nevinné. Dobové prameny nešťastníka označují za vampýra a on má na svědomí devět obětí!   V dubnu 1725 se zde začnou […]
Baltská anomálie: Leží na dně moře stopa neznámé civilizace?
Sonar prořízne temnotu Baltského moře a na obrazovce se objeví tajemný tvar. Obrovský disk, dlouhá stopa za ním a hloubka, kam lidské oko jen tak nedohlédne. Stačil jeden nejasný snímek a místo, o kterém vědělo jen pár hledačů vraků, se proměnilo v záhadu sledovanou celým světem. Je Baltská anomálie jen dílem ledovce, nebo stopou něčeho […]
Krvavý vodopád z Antarktidy: Teče z ledovce zpráva z jiného světa?
Uprostřed bílé antarktické pustiny vytéká z ledovce rudá voda. Nestéká z hory, ale přímo z ledu, jako by se v něm otevřela stará rána. Blood Falls děsí barvou, ale ještě více tím, co se ukrývá pod povrchem. Je krvavý vodopád jen přírodním úkazem, nebo oknem do světa, který přežívá bez světla a téměř bez kyslíku? […]
Ostrov panenek: Svírají mexické kanály duši mrtvého dítěte?
Loďka se pomalu sunula kanály Xochimilca, když se mezi větvemi objevily první tváře. Špinavé panenky bez rukou, s prázdnými očními důlky a vlasy slepenými deštěm visely ze stromů jako podivní strážci. Není to jen běžná turistická zastávka, ale ostrov, který měl vzniknout ze strachu jednoho muže. Mohou strašidelné hračky hlídat duši dítěte, které se nikdy […]
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz