Na počátku byla vize Elona Muska o novém druhu osobní přepravy – rychlejším a levnějším než současné nejmodernější rychlovlaky. Nápad strhl lavinu. Začaly vznikat prototypy kapslí i testovací dráhy.

Zní to neuvěřitelně, ale pokud vše půjde, jak má, bude možné již počátkem příštího desetiletí svištět v uzavřeném tunelu téměř rychlostí zvuku. Zatím alespoň v Kalifornii.

Princip takzvaného hyperloopu spočívá v tom, že pasažéři nastoupí do aerodynamické hliníkové kapsle, která putuje v uzavřeném ocelovém tubusu na vzduchovém polštáři do kýžené destinace.

Jednotlivé kapsle hyperloopu by se měly pohybovat rychlostí až 1 220 kilometrů za hodinu. Tato technologie by mohla na středně dlouhých tratích nahradit vlaky i letadla. Případně se alespoň stát jejich alternativou.

Musk věří, že hyperloop bude brán po automobilech, letadlech, vlacích a lodích jako pátý způsob přepravy.

Navržený systém má být energeticky soběstačný, neboť na ocelové konstrukci tubusu se mají nacházet solární panely a baterie, ve kterých se bude akumulovat energie pro noční režim.

Těžko říct, co by se dělo, kdyby s podobným nápadem přišel někdo jiný než zakladatel SpaceX, automobilky Tesla Motors či platebního systému PayPal. Muskovi se zkrátka nelíbilo trčet v dopravních zácpách, které k Los Angeles patří jako vodní kanály k Benátkám.

Nebyl spokojený ani s navrhovaným konceptem rychlovlaku, jenž má zhruba do deseti let pendlovat mezi Los Angeles a San Franciscem. Důvod? Předražené a příliš pomalé.

A tak Musk přišel s návrhem vlastního řešení. Jak už u něj bývá zvykem, zase je o krok napřed. Podobně jako francouzský spisovatel a vizionář Jules Verne (1828 – 1905), který na stránkách svých knih popisoval vynálezy, jež měly světlo světa teprve spatřit.

Rozpočet Muskova projektu je o desítky miliard nižší než projekt rychlovlaku. Pylony nesoucí ocelový tunel je totiž možné vztyčit vedle stávající silnice.