Měla to být sláva se vším všudy. Lavice pro hosty z celého světa však zejí prázdnotou. Cestu nákladní lodi SS Ancon právě otevřeným Panamským průplavem sleduje jen hrstka přítomných.
Svět vstoupil do války, lidé proto o jednu z největších staveb v dějinách ztrácejí zájem.
Byla to bída. Když Američané v roce 1904 převzali od Francouzů jejich rozestavěné dílo na Panamském průplavu, nejspíše netušili, co všechno je čeká. Zdecimovaná pracovní síla, polorozpadlé ubikace, zastaralá technika.
A k tomu zkostnatělá byrokracie ve Washingtonu! První hlavní stavbyvedoucí ve funkci nevydrží ani rok a raději rezignuje. Jeho nástupce John Frank Stevens (1853–1943) se už zastrašit jen tak nenechá…
Boj na dva roky
„Přebudovat zázemí, zajistit příliv tisíců dělníků a poskytnout jim bezpečí a komfort,“ má Stevens jasno, co musí udělat jako první.
Společně s plukovníkem Williamem C. Gorgasem (1854–1920) se mimo jiné pouštějí do boje s moskyty, kteří v oblasti deštných pralesů šíří smrtící nemoci. Trvá to téměř dva roky, než zvítězí.
Podle prvotního návrhu měl být průplav vybudován na úrovni mořské hladiny.
Poté, co byl Stevens svědkem záplav na přilehlé řece Chagres, ale ví, že je to nereálné, a tak přichází s požadavkem na stavbu zdymadel a největší přehrady nebo umělého jezera, které svět do té doby viděl.
Obejde úředníky a o svém záměru úspěšně přesvědčí samotného prezidenta Theodora Roosevelta (1858–1919).
Miliardy za 82 kilometrů
Když se díla roku 1907 ujímá jako nový hlavní inženýr George W. Goethals (1858–1928) už vše běží jako po drátkách. Absolvent West Pointu s vojenskou rázností uspíší stavbu o dva roky.
10. října 1913 vydává americký prezident Woodrow Wilson (1856–1924) telegraficky pokyn k odpálení posledního kusu země, která kanálu stojí v cestě. Následně jím jako první propluje plovoucí jeřáb Alexandre La Valley.
První skutečnou lodí, jež průplav využije, je SS Cristobal 3. srpna 1914. Přepočítáno na dnešní měnu stavba Američany vyšla na více než devět miliard dolarů, vytěžilo se během ní přes 150 000 000 metrů krychlových zeminy, zahynulo na 5600 osob. Cesta z Atlantského do Tichého oceánu se zkrátila z 11 000 na 82 kilometrů.
