Historie

Švédy zahnal od Brna Belzebub

Švédy zahnal od Brna Belzebub

Ostuda. Jinak se toto selhání rakouské armády nazvat nedá. V bitvě u Jankova měla 6. března 1645 vítězství na dosah, jenže nedisciplinovaní vojáci vše pokazili…

Švédové stihli přeskupit své síly a záhy podnikli rozhodující protiútok. Švédský maršál Lennart Torstenson (1603–1651) tak může pokračovat ve svém tažení na Moravu. Pokud dobude Brno, cestu na Vídeň bude mít prakticky volnou.

Víra jde stranou

Nechá prohloubit příkopy, zpevní hradby, nashromáždí dostatek potravin a střelného prachu… Louis Raduit de Souches (1608–1682), nový velitel brněnské pevnosti, nechce nic podcenit. Ale bude to stačit? Vždyť na město, které může postavit do boje necelé 2000 mužů, se žene mnohonásobná přesila. Navíc někteří brněnští katolíci nelibě nesou, že jim má velet francouzský protestant. Císař Ferdinand III. (1608–1657) však na víru v tomto případě nehledí. V zoufalé situaci potřebuje především zkušeného vojevůdce, a tím de Souches je. „Ďábla lze třeba tentokrát vyhánět Belzebubem,“ odpoví prý Ferdinand III. s nadsázkou Torstensonovi, který ho za volbu velitele kritizuje.

Bezzubé roje vos

První útok na Brno zahájí Švédové 5. května 1645. Jsou odraženi a stejně se jim vede i v následujících dnech a týdnech, jak líčí současný historik Radek Fukala: „…pravidelně se vrhali do průlomů jako roje vos, ale rozhodní obránci je odráželi..“ Švédům nepomůže ani sedmihradská jízda, která se u Brna objeví počátkem června. Obránci dál odolávají a novou krev do žil jim 26. června vlije Jiří Štěpán Bruntálský z Vrbna (asi 1615–1682), jenž prorazí švédské obklíčení a do města přinese střelný prach a přivede posily.

Zapálí několik vesnic

Dnes, anebo nikdy. Na svátek Nanebevzetí Panny Marie, který se slaví 15. srpna, naplánuje Torstenson generální útok. „…údajně vydal rozkaz, že pokud nedobude Brna dříve, než začnou zvony ve dvanáct hodin odbíjet svůj pozdrav Matce Boží, polední klekání, okamžitě zatroubí k ústupu,“ dodává Fukala. Čas běží a Švédové se stále rozbíjejí o brněnské hradby. Nakonec to podle zápisů De Souchese vzdají až s příchodem tmy. Od Brna pak s nepořízenou odtáhnou 23. srpna 1645. Na rozloučenou zapálí několik okolních vesnic. Vídeň je zachráněna…

Historie
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Historie

Výprava trestanců do neznáma stála Brity 84 000 liber

Historie19.1.2018

Řádil v Palais Garnier fantom Opery?

Historie17.1.2018

Kolonisté se Londýnu pomstili za zbytečná cla

Historie12.1.2018

Vznikl psací stroj kvůli slepé lásce?

Historie10.1.2018

Růžencová slavnost: Dürerův klenot vydražili za směšnou cenu

Historie5.1.2018

Profese letušky: Vyhazov hrozí za věk, váhu i manžela

Historie3.1.2018

Geniální architekt zpackal vlastní sebevraždu

Historie29.12.2017

Dějiny KGB: Používali sovětští agenti deštník jako zbraň?

Historie27.12.2017

Středověká mučírna: Vyrobil král železnou pannu podle vlastní ženy?

Historie22.12.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o