Planeta Země

Svět bez antibiotik: Budou nás zabíjet banální choroby?

Svět bez antibiotik: Budou nás zabíjet banální choroby?

Léky, které nás chránily před nebezpečnými bakteriemi více než 70 lety, ztrácejí pomalu, ale jistě účinnost. Lékaři vyřazují každoročně ze seznamu antibiotik další a další druhy. Už dnes zabijí na celém světě bakterie odolné vůči antibiotikům na 10 000 000 lidí ročně a vědci varují, že do 20 let by to mohla být až jedna miliarda ročně. Je vidět, že medicína nutně a hodně rychle potřebuje zbrusu nové zbraně. Jak budou vypadat?

Nové formy boje

Pokud se nepodaří vyvinout účinnější antibiotika, musí podle vědců nastoupit jiné, alternativní metody. Našimi spojenci se mohou stát například viry, které napadají bakterie, uměle vyvinuté nanočástice či proteiny, které produkuje imunitní systém různých organismů. Vědci volají i po tom, aby se výzkum nových metod boje proti bakteriím sjednotil a vytvořila se mezinárodní organizace, do níž budou přispívat všechny země světa jak finančními prostředky, tak mozky svých nejlepších výzkumníků. Jaké nové formy boje proti bakteriím tedy připadají v úvahu?

Odzbrojení bakteriálních útočníků

Bakterie nemusíme vždy zabíjet, aby byly neutralizovány. Některé nové léky napadají bakterie nepřímo a zaměřují se na jejich zbraně, které je činí nebezpečnými. „Bakterie budou v těle stále přítomny, ale následky infekce nebudou už tak těžké, aby je nezvládl lidský imunitní systém,“ říká Francis Franceschi. Základní myšlenka je taková, že pokud nový lék bakterii nezabije, má menší motivaci vyvíjet si proti němu odolnost. Vývoj rezistence tak bude trvat mnohem déle, protože bakterie nemusí aktivně bojovat o život.

Likvidace bakteriálních jedů

Mnoho bakterií zabíjí prostřednictvím toxinů, které vylučují do krve napadeného člověka a způsobují rozpad buněk. Jsou to například Escherichia coli, MRSA, listérie a další. „Pokud jim sebereme tyto zbraně, mohou se stát některé bakterie mnohem slabší nebo dokonce bezmocné,“ uvádí o svém výzkumu Liangfang Zhang, nanoinženýr z University of California v San Diegu. Pracuje na jakémsi krunýři z nanočástic, který by obaloval červené krvinky. Tyto nanočástice budou vybaveny složkami, jež bakterie lákají. Takto obrněné červené krvinky by se staly návnadou pro toxiny, které jinak napadají zdravé buňky. První úspěšné pokusy již proběhly na myších a podle Zhanga mohou být tyto nanočástice do dvou let využity i u lidí.

Více z Planeta Země

Kdo dobyl vesmír jako první? Zvířata!

Planeta Země24.9.2020

Každodenní život v antickém Římě: shnilé ryby, léky z krve gladiátorů i fronty na chleba

Planeta Země21.9.2020

12 nejkrásnějších atmosférických jevů

Planeta Země17.9.2020

Luxus na talíři: 7 nejdražších jídel světa

Planeta Země14.9.2020

Nespoutaný Nil spoluvytváří krajinu plnou kontrastů

Planeta Země11.9.2020

Druhá světová válka málem začala na území Čech!

Planeta Země10.9.2020

Komár, největší zabiják současnosti!

Planeta Země7.9.2020

Spolčení s ďáblem: Nacistické know-how ve službách studené války!

Planeta Země3.9.2020

Záhada Alexandrijské knihovny: Zničil ji Caesar, anebo vyhořela do základů?

Planeta Země31.8.2020
Planeta Země
Časopis, který by vás mohl zajímat