Stopy Rohanů lze vysledovat až do 10. století, nicméně skutečné slávy se rod dočká o několik staletí později. Svůj vliv ve Francii upevňují až do revoluce, pak se část z nich přesune do českých zemí. Jejich domovem se na více než 100 let stane zámek Sychrov.

S přestavbou Sychrova začne roku 1820 kníže Karel Alain Gabriel Rohan (1764–1836), který zámek výrazně rozšíří a zbaví ho zchátralé věže, poškozené bleskem.

V jeho úsilí pak pokračují potomci, jak dcera Berta (1782–1841), provdaná za svého strýce Viktora Louise Mériadeka Rohana, tak její synovec Kamil Josef Rohan (1800–1892).

Uznávaný dendrolog a velký milovník umění nechává ve zdejším parku vysadit na 300 druhů jehličnanů a 1500 druhů listnatých dřevin, na nádvoří vybuduje vodotrysky a umělecky vyzdobená odpočívadla nebo se zasadí o rozšíření rozsáhlé sbírky rodinných portrétů.

Část z nich je dovezena z Francie už v 1. polovině 19. století, během následujících let je pak neustále rozšiřována. Dnes čítá přes 200 portrétů Rohanů, blízkých i vzdálených příbuzných a osobností ze spřízněných panovnických rodů.

Nečekaný původ

Teprve nedávno přitom vyšlo najevo, že část děl, která byla až doteď připisována českému malíři Karlu Javůrkovi (1815–1909), jsou ve skutečnosti výsledkem spolupráce dvou významných francouzských malířů ze dvora Ludvíka XIV. (1638–1715), Gabriela Blancharda (1630–1704) a Josepha Parrocela (1646–1704).

Podrobná analýza barev a použitých pigmentů potvrdila, že obrazy vznikly už na konci 17. století, tedy ještě před narozením Karla Javůrka. Původně přitom zdobily pařížskou rezidenci Rohanů známou jako Hôtel de Soubise, do Čech byly přivezeny až po revoluci.

Stejným způsobem se pak autorství potvrdilo i u dalších portrétů z rohanských sbírek včetně rozměrného jezdeckého portrétu doposud považovaného za podobiznu Ludvíka XIV. Ve skutečnosti je portrétovaným František Rohan-Soubise (1630–1712), zadavatel celé zakázky.