Žralok je dokonalý zabiják, který žije ve světových mořích už 420 milionů let. Jak dokázal obstát v boji o přežití tak neuvěřitelně dlouho? Co ho dělá tak hrozivým dravcem? SVĚT NA DLANI vám tato tajemství odhalí!

Žraločí zuby, dokonalá zbraň

Nejhrozivější zbraní tohoto nejhrozivějšího mořského predátora jsou jeho zuby. Žraločí čelisti mají ve zvířecím světě naprosto unikátní vlastnosti. Pravěcí žraloci měli horní čelist pevně spojenou s lebkou, museli se proto spokojit s poměrně malou kořistí.

Během vývoje se však tlama posunula pod hlavu, horní čelist se uvolnila z lebečního spojení a stala se pohyblivou. Dnešní žraloci tak mohou pozřít značně objemnou kořist nebo z ní vytrhávat velké kusy masa.

Jak silný má stisk

Čelisti ovládají nepředstavitelně výkonné svaly. Síla stisku čelistí naměřená u žraloka dlouhého 3 metry činila 3 tuny na 1 cm2 (síla stisku lidské čelisti je u sedmdesátikilového člověka asi 220 kilogramů na 1 cm2).

Ostré, zpravidla trojúhelníkové zuby kožního původu jsou zasazeny v pevné vazivové tkáni a uspořádány v několika řadách, z nichž funkční je jen ta první. Ostatní fungují jako záloha.

Nekonečný počet zubů

Pokud se zuby z první řady opotřebují a vypadají, nahradí je druhá řada. Žraločí zuby dorůstají po celý život. V čelistech drží pár dní, vypadnou a jsou nahrazeny novými.

Rostou v několika řadách za sebou, počet řad se pohybuje mezi 5-15, takže po vypadnutí zubu žralok nevnímá v tlamě žádnou mezeru, která by mu překážela. Po opotřebení nebo poškození se zuby jednoduše ohnou dopředu a vypadnou.

Lidské a žraločí zuby – které jsou tvrdší?

Podle nové vědecké studie je tvrdost žraločích a lidských zubů překvapivě prakticky stejná. A to i přes to, že si vůbec nejsou podobné tvarem, životností ani složením. Proč tomu tak je?

Povrch žraločích zubů kryje vrstva, jejíž hlavní složkou je minerál fluoroapatit. Ten je tvrdší než hydroxyapatit, který tvoří lidskou sklovinu. Logicky by se proto dalo předpokládat, že zub žraloka bude tvrdší než lidský.

Experimenty německých vědců se zuby žraloků mako (Isurus oxyrinchus) a žraloků tygřích (Galeocerdo cuvier) ale dokazují něco jiného. Žraločí zuby jsou podle nich stejně tvrdé jako lidské.

Jeden útok, jedny zuby

Vědci zjistili, že některé druhy zubů se otupí mnohem rychleji než ostatní.

Dva druhy, které patří žraloku tygřímu a žraloku hedvábnému, se ztupily po pouhých několika průchodech skrz tkáň, takže není vyloučeno, že tito žraloci si ve volné přírodě musí nahradit zuby pokaždé, když zabijí kořist.

Důvodem různorodosti zubů je tedy způsob lovu. Zatímco některé druhy loví menší kořist, kterou polykají vcelku, nemusí mít tedy zuby ani moc ostré ani moc pilovité, jiné by si bez specializovaných zubů neporadily.

Tři druhy zubů

Druhy, které se živí rybami a hlavonožci, mají úzké a špičaté zuby vhodné k uchopení kořisti. Žraloci živící se ukusováním masa z rozměrné kořisti mají široké zuby s ostrými pilovitými hranami.

Třetí typ plochých, dlaždicově uspořádaných zubů je typický pro druhy, které ze dna sbírají měkkýše, korýše nebo ostnokožce. Obecně se zuby různých druhů liší natolik, že i podle jediného zubu může odborník většinou bezpečně určit druh.