Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
Tajnosti hradu Karlštejna – Co nevíte o našem nejznámějším hradu?

Jeden z nejvýznamnějších českých hradů – Karlštejn – stojí kousek za Prahou již téměř sedm set let.

Za tu dobu viděl a zažil mnohé, od svého zakladatele krále a císaře svaté říše římské Karla IV.přes husitská vojska, která se ho marně pokusila dobýt, švédská vojska, kterým se hrad na konci třicetileté války téměř dobýt podařilo, až po miliony turistů, kteří hrad v průběhu staletí navštívili.

Monumentální stavba dodnes ukrývá mnohá tajemství, která se stále nepodařilo rozklíčovat. Kdo byl vlastně architektem celého hradu? A jak to, že se husitům ani po několikaměsíčním obléhání nepodařilo obranu hradu prolomit?

A co ženy, o kterých z Noci na Karlštejně víme, že na hrad nesměly? Bylo to opravdu tak?

Byl hrad vůbec vybudován za císaře Karla?

Tajemství hradního architekta nejspíš zůstane záhadou navěky, protože se nedochovaly dobové plány hradu. Proč? To taktéž nikdo neví.

S největší pravděpodobností je nechal zničit sám Karel IV. Hrad se totiž stal pokladnicí korunovačních klenotů a panovník si nemohl dovolit, že by hrad snad někdo odhalil.

Jeho poloha byla přísně střeženým tajemstvím a dodnes, když se ke Karlštejnu vydáte od vlakového nádraží, ho až do poslední chvíle neuvidíte, je totiž chytře ukryt mezi okolními kopci.

Neční tak do výše, jak bylo pro středověké hrady typické, a už jen tím je velmi specifický.

V odborných kruzích se v souvislosti s Karlštejnem často skloňuje jméno Matyáše z Arassu, který pobýval na Karlově dvoře a byl jeho oblíbeným architektem, bohužel se jedná pouze o spekulace.

Nabízí se také řešení, že stavba hradu vůbec nezačala za vlády Karla, ale již za jeho otce Jana Lucemburského.

Pokud by totiž byla stavba skutečně zahájena roku 1348, jak se můžeme dočíst v kronice Václava Hájka z Libočan, byl by monumentální hrad vystavěn za pouhých sedmnáct let.

To se zdá být téměř neuvěřitelné vzhledem k tomu, že všechen materiál musel být na takzvanou Kněží horu, na níž hrad stojí, vytažen buď ručně, nebo za pomoci hospodářských zvířat.

Bohužel se nedochovaly původní plány stavby.
Bohužel se nedochovaly původní plány stavby.

Nešťastní kutnohorští havíři

Co už ovšem spekulací není, je záhada karlštejnské studny. Ta, ač je téměř osmdesát metrů hluboká, neobsahuje žádný pramen. Karel IV. se však nechtěl vzdát strategického místa, kde hrad nechal vystavět, a rozhodl proto, že se tento problém vyřeší alternativně.

U paty studny nechal vyhloubit tunel, jakousi štolu, která takzvanou studniční věž propojovala s Budňanským potokem, který pod hradem teče dodnes. Studna tedy nefungovala jako studna, ale spíše jako obrovská cisterna, do níž vodu přiváděl právě tento potok.

Samozřejmě se jednalo o přísně střežené tajemství – kdyby se prozradilo, že pevnost ukrývající korunovační klenoty, svaté relikvie, vzácné obrazy a další poklady nemá něco tak zásadního, jako vlastní přívod pitné vody, nebylo by nic jednoduššího než vodu v potoce otrávit, počkat, až posádka padne, a hrad dobýt.

Říká se proto, že Karel IV. nechal všechny kutnohorské havíře, kteří studnu hloubili, pobít, aby si tajemství karlštejnské vody vzali s sebou do hrobu.

Do hradniční studny musela být voda přiváděna z blízkého potoka.
Do hradniční studny musela být voda přiváděna z blízkého potoka.

Neúspěšná obléhání

Ukrytí hradu mezi okolními kopci prý přidělalo mnohé vrásky na čele i husitským vojákům, které vedl nezkušený synovec litevského velkoknížete, Zikmund Korybutovič. Hovoří se o tom, že vojsko hrad nejdříve dvakrát přešlo, a nalezlo ho až napotřetí.

Zde se ukazuje, jak se výhodné umístění Karlštejn může velmi rychle proměnit v zásadní nevýhodu, protože v okamžiku, kdy se husitům podařilo ho nalézt, bylo velmi jednoduché ho obklíčit tím, že se usídlili na okolních kopcích.

Obléhání trvalo půl roku, od května do listopadu a dodnes není jasné proč husité své snahy nakonec vzdali a odtáhli, aniž by se hradu vůbec dotkli. Říká se, že vyhladovělá hradní posádka neviděla jiné východisko než husity převést.

Zabili posledního kozla, „oblékli“ ho do srnčí kůže a k husitským velitelům vyslali posla s tímto darem.

Vymysleli si lest – na hradě se prý ženil jeden z členů posádky a chtěli mu vystrojit hostinu, proto obléhající vojáky požádali o přerušení obléhání a jako dar jim poslali právě přestrojeného kozla.

Ač v hradě už téměř umírali hlady, celou noc hlaholili a veselili se, aby se zdálo, že veselí je v plném proudu.

Husité, když to viděli, usoudili, že pod hradem musí být tajná chodba, díky které si hradní obyvatelé obstarávají zásoby, a s nepořízenou odtáhli zpět do Prahy.

Naproti tomu Švédové byli výrazně úspěšnější, na konci třicetileté války dobyli velkou část hradu, ale přesto jim do rukou nepadl celý.

Vzhledem k lepšímu vybavení švédské armády a také k tomu, že v polovině 17. století už Karlštejn nebyl pro panovnický rod tak důležitý, se jim podařilo proniknout do valné většiny stavby. Jediná část, která jim odolala byla Velká věž.

Není přesně jasné, z jakého důvodu, ale připisuje se to jednak samotné konstrukci hradu – byl stavěn jako série tří jednotlivých pevností, aby se mohl v případě potřeby bránit i odříznutý od zbytku hradu, a jednak tomu, že Švédové byli odvoláni do Prahy, aby pokračovali v plenění právě tam.

Hrad byl sice v dezolátním stavu, avšak i toto obléhání přestál, kaple svatého Kříže tak nikým nikdy nebyla dobyta, a nejspíš i proto se v ní dodnes zachovaly původní obrazy z dílny mistra Theodorika, které představují největší sbírku gotického nástěnného umění na světě.

Pokud by se do Velké věže Švédové dostali, všechny poklady, které se dodnes dochovaly by pravděpodobně nebyly zachovány na našem území, ale byly by vystaveny ve Švédsku spolu s další válečnou kořistí z dob třicetileté války.

Dobyvatelé často nemohli hrad najít.
Dobyvatelé často nemohli hrad najít.

Jak to bylo se ženami?

Podle notoricky známého muzikálu Noc na Karlštejně známe příběh o tom, jak čtvrtá manželka Karla IV., Eliška (či Alžběta) Pomořanská, tajně trávila čas na hradě přesto, že její muž zakázal přístup všem ženám do hradu.

Jenže realita je odlišná. Ženy na hrad směly, omezení se podle dobových dokumentů vztahovalo pouze na velkou věž, kde, podle jednoho z výnosů „muži se ženami na lože uléhati nesmějí, i kdyby manželkami jejich byly“. Tento zákaz je velmi jednoduše vysvětlitelný.

Velká věž nejen, že ukrývá Kapli svatého Kříže, nejposvátnější prostoru celého hradu, ale zároveň v ní v dobách středověkých bývala i zbrojnice a strážnice.

Muži tedy měli dávat pozor na dění na okolních kopcích a neměli se rozptylovat pozorností žen. Tento dokument nalezl prý v 19. století Jaroslav Vrchlický, a to předtím, než napsal své dílo Noc na Karlštejně.

Možná záměrně ho špatně interpretoval, a tato falešná informace v návštěvnících hradu rezonuje dále a nezřídka je možné na prohlídkách zaslechnout dotaz, jak to tedy vlastně bylo s těmi ženami.

Aby bylo úplně jasné, že ženy přístup na Karlštejn měly povolen od samotného počátku, se stačí podívat na uspořádání takzvaného císařského paláce.

Jeho druhé patro ukrývá soukromé pokoje císaře, ať už se jedná o ložnici, audienční síň, či sál předků, ale patro třetí patřívalo právě manželce a její družině.

Dodnes jsou v ložnici panovníka nenápadné dveře, za nimiž je točité schodiště, které ústí přímo do ložnice, která patřívala královně.

Také se ví, že Eliška Pomořanská byla na hradě, když Jan Očko z Vlašimi, druhý pražský arcibiskup, vysvěcoval kapli svatého kříže. Zastoupila svého muže, který byl v té době na své poslední korunovační cestě.

Bílá paní karlštejnská

Karlštejn má i svou bílou paní. Podle legend se na hradě zjevuje první manželka Václava IV., Johana Bavorská, která za zdmi hradu Karlštejna nalezla smrt.

Dodnes není jasné, za jakých okolností zemřela, ale nejpravděpodobněji se jeví to, že byla roztrhána loveckými psy svého manžela.

Říká se, že na Silvestra roku 1386 měla noční můru a vydala se z takzvaného fraucimoru, tedy patra, které bylo určeno pro ni a její družinu, po soukromém schodišti dolů do ložnice svého manžela.

Ten v tu chvíli spal, znaven lovem a vínem, kterému prý vášnivě holdoval, a toho, že se otevřely dveře od schodiště, si nevšiml.

Jeho psi, vycvičení bránit svého pána, okamžitě zavětřili někoho, kdo se v místnosti neměl nacházet, na Johanu zaútočili, sotva vstoupila do místnosti, a prokousli jí hrdlo.

Václav svou mrtvou ženu objevil až druhého dne ráno a od té doby hrad Karlštejn neměl příliš v oblibě. Johančina duše prý dodnes po hradě, kde nalezla svou smrt, obchází…

Podle legend se na hradě zjevuje první manželka Václava IV, Johana Bavorská.
Podle legend se na hradě zjevuje první manželka Václava IV, Johana Bavorská.
Související články
Historie velryb je jedním z největších záhad evoluce. Jak tito savci, kteří dýchají plícemi, přišli o nohy a vrátili se do moře? Na tuto otázku se pokusí odpovědět dokument Tajemné údolí velryb v Egyptě, který bude mít premiéru ve čtvrtek 29. února ve 20:00 na televizní stanici Viasat Nature. Všech 90 druhů dnes žijících velryb […]
Mnozí zmiňují divočáky, lišky, jeleny nebo dokonce medvědy. Stále častěji se s divokými zvířaty setkáváme přímo v ulicích měst. Proč se tak děje a zda je za to někdo zodpovědný, to jsou otázky, které necháme na jiných. My se raději podíváme do jiných zemí a prozkoumáme, jaká další zvířata po celém světě se přizpůsobila životu […]
Svět ukrývá mnoho pokladů a tajemství. I když objevitelů, historiků a cestovatelů je hodně, některá pozoruhodná místa jsou stále překvapením pro mnohé z nás. Neprobádané místa Ázerbájdžánu, rozmanitá historie Albánie či úchvatná atmosféra Kypru jsou jedny z míst, která nám mají co nabídnout a vyprávět. Uznávaná historička Bettany Hughes, se vydala prozkoumat pozoruhodné úkazy, o kterých jste možná doposud neslyšeli. Hora, […]
Velká jezera Severní Ameriky jsou zásobárnou pětiny světové sladké vody a páteří obrovského ekosystému, který ze všech úhlů ve třech dílech zkoumá nový kanadský dokument Nezkrocená Velká jezera. V premiéře jej uvidíte na Viasat Nature v pondělí 5. července. Hořejší jezero, Huronské jezero, Michiganské jezero, Erijské jezero, Ontarijské jezero a další menší jezera a řeky […]
reklama
Historie
Dostávaly princezny Falckou korunu jako věno?
Konečně je králem. Jindřich IV. z Lancasteru v roce 1399 svrhl svého předchůdce Richarda II. z anglického trůnu a při té příležitosti nechává zhotovit soupis pokladů v královské pokladnici. Zastaví se snad chvilku nad gotickou ženskou korunou, bohatě ozdobenou drahokamy? Tuší, že se na ostrovy dostala z Čech?   Úzká zlatá obroučka měří v průměru […]
Dřel Krčín dělníky z kůže?
Jakub Krčín je nejen chytrý, ale i nesmírně podnikavý. Jakožto hospodářský správce obrovského dominia Rožmberků má navíc velký vliv. Zakládá pivovary, mlýny, dvory, ovčíny a samozřejmě rybníky. Při jejich budování jde však přes mrtvoly!   Počátky rybníkářství v Čechách se ztrácejí v mlze. Chybějí přímé důkazy, zůstávají jen různé hypotézy. Skutečné rybníky začnou zakládat až […]
Slavná sídla hlav států: Kde se tvoří dějiny?
Nejzásadnější rozhodnutí se odehrávají za zdmi paláců, v nichž sídlí nejmocnější muži světa. Jaká je historie budov, kde přebývají prezidenti či předsedové vlád? Byly vůbec postaveny pro ně? A kdy se tam vlastně nastěhovali?   Místo pro sídlo hlavy státu si vybral už George Washington (1732–1799), první americký prezident, a zúčastnil se také 13. října 1792 […]
Budoval Jiří IV. britský Tádž Mahal pro své milenky?
Nevypadá ani trochu jako britské královské sídlo. Spíš jako palác z Pohádek tisíce a jedné noci. V anglickém přímořském letovisku Brighton ho nechává zbudovat král Jiří IV., který si v něm chce léčit bolestivou dnu, a navíc potřebuje zázemí pro své milostné eskapády.   Zpočátku stojí na místě této extravagantní stavby letní sídlo pro prince z Walesu, […]
Zajímavosti
Antibakteriální gel: Skutečně ochrání před nemocemi?
Antibakteriální gely se staly naším společníkem nejen na cestách, ale také v běžném životě: jsou po ruce v kanceláři, doma i v restauracích. Nosíme je v kabelkách i v kapsách. Víte ale, jak je používat správně, aby skutečně fungovaly? Existuje několik zásad, které se vyplatí dodržovat.   Dezinfekce jako taková je známá už od konce […]
Chtělo by to kolečka! Jak vznikla kancelářská židle?
Dva kroky k exempláři na stole, tři k mikroskopu a zpět ke svému stolu jich musí ujít pět. A za chvíli dva další kroky k odpadkovému koši! Vstát, sednout – a pořád dokola. Světoznámý přírodovědec Charles Darwin to vyřeší: na židli si přimontuje kolečka!   Od kdy lidé používají židle? Chtělo by se říct, že takřka od vždy. […]
Tisacali: Vesnice ukrytá v obří jeskyni!
Na obzoru se objeví plachetnice. Nepřátelé! Je jedno, jestli to jsou Římané nebo Kartáginci. Tak či onak přicházejí loupit a vraždit. Skupina lidí prchá tajnou stezkou do kopce. Tam, ve skrytu před kýmkoliv, je město, které je jejich poslední nadějí…   Je horký den roku 1910. Ettore Pais (1856–1939), slavný italský archeolog, se vydává na […]
Anachoréti: Zazdění na vlastní žádost
Tisíce lidí se ve středověku rozhodnou opustit společnost, světské radosti i starosti a zasvětit zbytek svých dnů asketickému životu a modlitbě. Mnohým však nestačí udělat tlustou čáru a stát se poustevníky. Chtějí, aby společnost zůstala za tlustou zdí. A to doslova.   V 11. století začíná doba populačního růstu, rozvoje zemědělství, rozmachu měst a globálních […]
Záhady a napětí
Tajemný Krvomlýn v Harasově: Legenda o lásce a pomstě
V srdci Kokořínska, mezi pískovcovými skalami a lesy, stojí místo opředené krvavou pověstí. Kdysi zde prý existovalo mlýnské kolo, které místo vody poháněla lidská krev. Pověst vypráví o tragické lásce, surové pomstě a duchu nešťastné dívky. Kde se tato temná legenda vzala?   V kokořínském kraji na tvrzi Harasov žije Slavibor se svou krásnou dcerou […]
Fenomén „divokých mužů“ ve středověké mytologii: Byli to přežívající neandrtálci?
Chatrně oblečený venkovan se kradmo ubírá lesem a co chvíli se pozorně rozhlíží. Nedivte se, vydat se v 15. století do lesa pro nějaký ten otop, to byl často i hrdelní zločin. Pak se však stane něco strašného. V lesním přítmí spatří mohutnou postavu s černými rozcuchanými vlasy. Je to snad sám vládce pekla?   Ve středověké […]
Magické křižovatky: Hranice mezi světy
Na první pohled obyčejné místo. Silnice, která se rozbíhá do čtyř stran. Křižovatka. Ale podle pradávných věr právě tady slábne závoj mezi světy. Je to místo, kde můžete přivolat duchy, uzavřít smlouvu s démonem nebo získat dovednosti, které nejsou z tohoto světa. Opravdu tady můžete změnit svůj osud? A jak vysokou cenu za to zaplatíte? […]
Podivný start čínského raketoplánu: Sledovalo ho UFO?
Na palubě čínského raketoplánu Shenzhou 9, který 16 června 2012 v půl jedné odpoledne odlétá do vesmíru, je první čínská kosmonautka Liu Yang (*1978). Start je naplánován na den 49. výročí letu Valentiny Těreškovové (*1937), první ženy ve vesmíru. Nakonec se však let do dějin zapisuje ze zcela jiného důvodu. Údajně ho totiž sledují mimozemské civilizace… […]
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Kam se ztratilo tělo Prokopa Holého?
historyplus.cz
Kam se ztratilo tělo Prokopa Holého?
Je neděle pozdě odpoledne, 30. května 1434. Kolem táhlého hřbetu Lipské hory u vesnice Lipany se zvedá prach. Jízdní oddíly umírněných husitů pronikají otevřenou vozovou hradbou táboritů a sirotků a převrátí osm dalších bojových vozů. Za nimi se hrnou pěší, kteří kolem sebe mávají meči a cepy… Právě v těchto rozhodujících okamžicích, kdy proti sobě bojují
Ze šperkovnice vycházely zvuky
skutecnepribehy.cz
Ze šperkovnice vycházely zvuky
S manželem jsme zakoupili starou šperkovnici, a pak ji vystavili v obývacím pokoji na komodě. Od té doby se doma začaly dít podivné věci. Když jsme si s manželem pořídili malý byt, nijak jsme s jeho zařizováním nepospíchali. Nechtěli jsme nic uspěchat. Společně s manželem Pavlem jsme přemýšleli, jaké doplňky by byly do obýváku nejvhodnější. Toulali jsme se tehdy na výletě v Kroměříži, když jsme v zapadlé
Konec zápachu v bytě
panidomu.cz
Konec zápachu v bytě
Možná už se vám to také stalo. Vejdete do bytu a…. cítíte nepříjemný odér, který se line prostorem. Jen nemůžete přijít na to, odkud se bere. V případě, že se váš nos vzbouří a signalizuje nelibý pach, se zkuste zaměřit na 7 nejčastějších důvodů, proč to u vás doma smrdí. 1. Odpadkový koš Používání igelitových
Dobřichovice – elegantní únik z Prahy do krajiny klidu a noblesy
epochanacestach.cz
Dobřichovice – elegantní únik z Prahy do krajiny klidu a noblesy
Jen pár minut od rušného centra Prahy se rozprostírá kraj, který jako by vypadl z pohlednice – Dobřichovice. Tato malebná středočeská obec na levém břehu Berounky nabízí všechno, co si náročný cestovatel může přát: harmonii přírody, noblesu historické architektury, vynikající gastronomii i výjimečné možnosti odpočinku a poznávání. Dobřichovice nejsou pouze „předměstím“ metropole. Jsou samostatným světem,
Klid v hlavě, sen v duši a mládí v buňkách: Jak nám příroda pomáhá spát a nestárnout
21stoleti.cz
Klid v hlavě, sen v duši a mládí v buňkách: Jak nám příroda pomáhá spát a nestárnout
Usnout včas, spát celou noc, probudit se svěží – pro mnohé sen. Doslova. Ve světě, kde se večerní ticho mění v modré světlo displejů a hlava neumí přestat přemýšlet ani v jednu ráno, se kvalitní spáne
Džob: Graffiti, život a tikající styl s Mühle Glashütte
iluxus.cz
Džob: Graffiti, život a tikající styl s Mühle Glashütte
Letní filmovou sezónu oživuje snímek Džob, závěrečný díl trilogie, kterou režisér Tomáš Vorel započal Gymplem a pokračoval Vejškou. Hrdinové Kolman (Jiří Mádl) a Kocourek (Tomáš Vorel ml.) dospěli – j
Originální stavba navzdory velké vodě
rezidenceonline.cz
Originální stavba navzdory velké vodě
Okouzlující dům, postavený v povodňovém pásmu na předměstí Byron Bay v oblasti Queensland na východě Austrálie, musel vyhovět přísným stavebním regulím, aby jej nezničily v těchto končinách celkem běžné povodně. Příjemné subtropické klima v pobřežní oblasti australského Queenslandu spolu s nekonečnými písečnými plážemi a národními parky učarovaly také majitelům Northern Rivers Beach House, kteří se obrátili na známé architektonické
Ztracené poklady Kypru: Co způsobilo rozdělení středomořského ostrova?
enigmaplus.cz
Ztracené poklady Kypru: Co způsobilo rozdělení středomořského ostrova?
V roce 1974 proběhla invaze turecké armády na ostrov Kypr. Vyvrcholilo tím problematické soužití mezi kyperskými Řeky a kyperskými Turky. Ostrov je stále rozdělen. Část ostrova nyní zahrnuje území Kyp
Nechá se Švandová připravit o luxusní život?
nasehvezdy.cz
Nechá se Švandová připravit o luxusní život?
Když si herečka Jana Švandová (77) brala movitého developera Pavla Satorieho (75), šla hlavně po jistotě. Jenže co když o jejího muže teď usiluje jiná žena se stejným záměrem? Herečka Jana Švandová
S nohama jako konve moc parády bohužel neuděláte
nejsemsama.cz
S nohama jako konve moc parády bohužel neuděláte
V horkém počasí začnou otékat nohy i zdravým lidem. Pocity těžkých nohou jsou nepříjemné a mohou pokazit celý den a místo toho, abyste si teplé dny užívala, trpíte. Vše se dá ale napravit! I když je většina lidí přesvědčena o opaku, nejsou oteklé nohy ani zdaleka problémem pouze starších nebo obézních lidí. Nepříjemně otéct mohou nohy komukoli. Zvlášť rizikové je dlouhé
Kuřecí prsa ve slaninovém kabátku
tisicereceptu.cz
Kuřecí prsa ve slaninovém kabátku
Nikdy není na škodu zkombinovat více druhů masa. Ingredience 4 ks kuřecích prsou 15 plátků slaniny 1 vejce 100 g strouhanky 100 g nastrouhaného sýru sůl a pepř Postup Nejprve si tři p
Vavřín: Pocta pro vítěze i ceněné koření
epochaplus.cz
Vavřín: Pocta pro vítěze i ceněné koření
V obchodě si ho kupujeme v podobě nenápadných suchých listů, které přidáváme při vaření do různých jídel. Samotná dřevina má přitom vznešenost nejen v názvu, ale také ve své historii. Uctívají ji panovníci i umělci, neobejdou se bez ní dokonce ani ve slavné delfské věštírně. A může podpořit zdraví! Vavřínové věnce známe jako poctu pro
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz