Z vozu seskočí osmiletý hoch. Otec ho poprvé vzal s sebou na dlouhou kupeckou pouť do Ellóry. Místo není jen náboženské centrum, ale i obchodní středobod cest. „Nádhera, viď?“ poplácá ho otec po zádech. Chlapcův zrak těká z jedné stavby zapuštěné do země na druhou. Nevzmůže se ani na odpověď.
Drahokamy, koření, cukrová třtina, rýže a spousty dalšího zboží. S tím vším se kodrcají po jihoasijské obchodní stezce na rozlehlé Dekánské plošině zabírající 1 000 000 km² karavany kupců. Povozy se mísí se zástupy poutníků.
Zatímco v 6. století přicházejí na naše území první Slované a znalosti monumentálního stavitelství starých Řeků a Římanů pomalu zasypává prach zapomnění, 300 km daleko od dnešní Bombaje v Indii vzniká stavba, která by měla ambici aspirovat na jeden z divů světa. Jeskynní chrámy Éllóra.
Pozor na staré mapy
Pokud se budete chtít podívat na mapu, unikátní chrámový komplex najdete jen 29 kilometrů od města Sambhaji Nagar. Milovníci papíru budou muset hledat v mapě město Aurangabad, protože nový název má tato indický metropole teprve od 29. června letošního roku.
Do čedičových útesů pohoří Charanandri je tu mezi 6. a 10. stoletím vyhloubeno více jak 100 „jeskyní“. Fascinující chrámy tu vyrostou v dobách, kdy národy usazující se ve střední Evropě nezvládají řemeslně vyspělou těžbu ani opracování kamene a umění valené klenby zapadlo kamsi do útrob historie.
Evropě vévodí dřevostavby a na pomyslný duchovní trůn se usazuje křesťanství. V Indii mají zelenou buddhismus, hinduismus a džinismus. A nejde o žádné náboženské zápolení. Chrámy i jejich věřící tu po staletí existují těsně vedle sebe…
Rekordman z jednoho kusu skály
Většina čedičových památek není dnes přístupná veřejnosti, podívat se můžete do 34 z nich. A stojí to za to – 17 hinduistickým, 12 buddhistickým a 5 džinistickým chrámům z uměleckého hlediska vévodí jeskyně označovaná číslem 16. V ní najdete největší vytesaný skalní monolit světa! Chrám Kailás je dechberoucí.
Na výšku má 32,6 metru a jeho sochy zobrazují různá hinduistická božstva i celé eposy. Pokud se na něj podíváte s patřičným odstupem, ani jeho tvar není nahodilý. Jde o vůz boha Šivy.
10hlavý král démonů
Za zakladatele chrámu je považován král Krišna I., který je u moci v letech 756 až 774. Není ale stavitelem jediným, i po jeho smrti pokračují dokončovací práce. „Nejdůležitější socha chrámu, Rávana, byl zřejmě dokončen až o 40 let později,“ míní renomovaný indický historik a archeolog Madhukar Dhavalikar (1930–2018).
A kdo že je ten veleslavný Rávana? Král hinduistických polobohů, démonických rákšásů, z nichž někteří nepohrnou ani požíráním lidí. Rozpoznáte ho na první pohled – má 10 hlav.
Facebook
Twitter
RSS