Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
Také věříte těmto mýtům o lidském těle?

Některé mýty a pověry se v průběhu času často potvrdí. Existuje také několik mýtů o lidském těle, kterým stále věříme. Jsou otisky prstů opravdu tak unikátní? Rostou nám vlasy a nehty i po smrti?

Mýtus 1: Unikátní otisky prstů

Všeobecně se traduje, že naše otisky prstů jsou jedinečné a žádní dva lidé člověk na světě je nemají stejné. Dá se ale tento fakt vědecky potvrdit? Nejstarší otisky se našly už na babylonských hliněných destičkách, pečetidlech a keramice.

Staří Babyloňané už si uvědomovali jejich jedinečnost a používali je místo podpisu. Pozadu nezůstávala ani čínská civilizace. Archeologové si všimli, že na čínské keramice jsou hluboce vtlačené otisky prstů. Podle vědců se už v té době jednalo o značku, identifikující výrobce.

I v otiscích prstů se našla chyba.
I v otiscích prstů se našla chyba.

Rozvod jen s otiskem

Čínský zákoník, který vznikl mezi lety 618 až 906, dokonce nařizoval, aby manžel požadující rozvod, připojil k dokumentu své otisky prstů – tím byl proces dokončen. V Evropě se otisky začali lidé zabývat až v 17. století v rámci anatomického zkoumání těla.

Největší pokrok přišel až v roce 1888 díky vědci a lékaři Henrymu Fauldsovi, který tvrdil, že každá osoba má zcela jedinečné otisky prstů.

Je všechno jinak?

Ve skutečnosti ale neexistuje žádný způsob, jak toto tvrzení potvrdit.

V roce 2005 přišel kriminolog Simon Cole z Univerzity v Irvinu v Kalifornii se studií, ve které podrobně popisuje celkem 22 známých případů chyb otisků prstů v historii amerického právního systému.

To znamená, že i na základě otisků prstů byli nevinní lidé odsouzeni za zločiny, které nespáchali. Proto ani otisky nejsou stoprocentní.

Mýtus 2: Máme pět smyslů

Vědci obvykle definují smysly jako senzory, kterými můžeme zjišťovat různé typy informací. Mezi naše základní smysly patří zrak, sluch, chuť, čich a hmat. S tímto pojetím smyslů přišel ve svém spisu O duši v polovině 4. století př. n. l.

slavný antický filozof Aristoteles. Toto rozdělení později převzali i středověcí učenci a renesanční umělci. S počátkem lékařského a vědeckého výzkumu pak ale tyto kategorie přestaly stačit.

Víc než pět smyslů

Vědci přišli s tvrzením, že máme ve skutečnosti něco mezi 20 až 30 smysly. A jedná se o životně důležité schopnosti. Patří mezi ně pocit rovnováhy, vnímání teploty, bolesti nebo smysl pro pohyb.

Obrovský význam má smysl, který pomáhá tělu udržovat hladinu hydratace. Bez něj bychom zemřeli žízní. Samostatnou zmínku si zaslouží smyslový orgán umístěný ve vnitřním uchu, díky jemuž jsme schopni udržovat rovnováhu a chodit vzpřímeně i poslepu.

Mýtus 3: Nehty a vlasy rostou i po smrti

Nehty nám slouží jako ochrana a prostředník přenosu tlaku na prsty z okolí, jelikož umožňuje okolní kůži lépe přenášet informace o dotýkaných věcech. Během života rostou rychlostí zhruba 0,1 mm za den, celá délka nehtu pak naroste za 6 až 12 měsíců.

U nohou je tento proces 3–4x pomalejší. U vlasů je celý proces rychlejší, každý den povyrostou o 0,2–0,45 mm.

S mýtem o růstu nehtů a vlasů přišel spisovatel Ericha Maria Remarque.
S mýtem o růstu nehtů a vlasů přišel spisovatel Ericha Maria Remarque.

Bez kyslíku není růst

Růst by byl možný pouze v případě, že by tělo produkovalo nové buňky, což je po skonu nemožné. Podle amerického soudního lékaře Williama Maplese tvoří základní podmínku pro růst tkáně hormonální výměna.

Ani u vlasů to není možné, jelikož k dělení buněk potřebují kyslík. A jakmile se srdce zastaví, přestane tělu dodávat kyslík a buněčné dělení uvnitř vlasových folikul se zastaví.

Mýtus 4: Spolknutá žvýkačka zůstane v těle 7 let

Už jako malé děti jsme slyšeli od rodičů, že spolknout žvýkačku se nesmí, protože se jinak přilepí na stěnu žaludku a zůstane v těle dalších 7 let. Původ tohoto mýtu bohužel nelze zjistit, jeho vyvrácení je ale celkem snadné.

Žvýkačky obsahují syntetické materiály a pryskyřici, která je pro naše tělo nestravitelná.

Žvýkačka se během pár dnů dostane z těla ven.
Žvýkačka se během pár dnů dostane z těla ven.

Nikde se nezastaví

Nedochází ale k situaci, kdy by se žvýkačka přilepila a nedokončila cestu trávicím traktem. Na tom má zásluhu hlavně naše peristaltika neboli pozvolný rytmický pohyb stěn některých dutých orgánů.

Trvá to ale maximálně tři dny a žvýkačka je vyloučena ven. Podle lékařů je naše tělo schopné vyloučit předměty až do velikosti mince, a nic se nestane.

Může nastat problém

Riziko by nastalo pouze v případě, že bychom polykali naráz nebo pravidelně, což by způsobilo zablokování trávicího traktu. K tomu došlo u jednoho chlapce, který neustále žvýkačky polykal.

V trávicím ústrojí se mu vytvořila lepivá substance, která zablokovala průchod ostatních trávených potravin, a musel na operaci.

Mýtus 5: Schopnost srolovat jazyk se dědí

Jazyk patří k důležitým orgánům našeho těla. Díky jeho velké ohebnosti umožňuje vytvářet širokou škálu zvuků, čehož lidé využívají hlavně při mluvení. Často se tvrdí, že se jedná o nejsilnější sval v těle. To se ale zatím nepodařilo prokazatelně potvrdit.

Jazyk také obsahuje mnoho chuťových pohárků, díky nimž rozlišuje základní chutě: slanou, sladkou, kyselou a hořkou. V posledních letech k nim přibyla chuť umami, která reaguje na kyselinu glutamovou nebo její soli – glutamáty.

Rolování jazyka dědičné není.
Rolování jazyka dědičné není.

Rolování jazyka

S jazykem můžeme také velmi hbitě hýbat, a dokonce ho rolovat. V roce 1940 totiž vydal genetik Alfred Sturtevant článek, v němž tvrdil, že má genetika významný podíl na schopnosti srolovat jazyk. Podle něj rodiče předávají stejnou schopnost svým dětem.

O 12 let později tuto teorii vyvrátil genetik Phillip Matlock, který porovnal 33 dvojic identických dvojčat.

Experiment na dvojčatech

Při tomto výzkumu zjistil, že u sedmi párů dvojčat došlo k tomu, že jedno jazyk dokázalo srolovat, zatímco druhé ne. Genetické informace tak nejsou v tomto případě rozhodujícím faktorem. I přesto je tento mýtus stále živý.

Například americký evoluční biolog John McDonald dostává e-maily od dětí, které se obávají, že jsou adoptované, protože neumějí srolovat jazyk jako jejich rodiče.

Mýtus 6: Nejvíce tepla uniká hlavou

Od malička jsme poslouchali, ať si chráníme hlavu nějakou pokrývkou hlavy, abychom neprochladli. Desítky let kolovala fáma, že téměř polovinu tepla, které naše tělo vyprodukuje, odchází právě hlavou. Ale odkud se informace vzala?

Mýtus vznikl v 50. letech minulého století, kdy americká armáda provedla studii, ve které chtěla zjistit, jak bude mít chladné počasí vliv na vojáky.

Teplo uniká celým tělem, nejen hlavou.
Teplo uniká celým tělem, nejen hlavou.

Důležitá pokrývka

Výzkumníci oblékli dobrovolníky do arktických obleků a pozorovali, jak jejich těla reagují na minusové teploty. Armádní studie dospěla k závěru, že vojáci ztratili většinu tepla hlavou.

Paradoxně ale nebrali v potaz skutečnost, že hlava byla jediná část hlavy, kterou neměli chráněnou.

O dvacet let později armáda dokonce vydala příručku pro přežití, kde zdůraznila důležitost pokrytí hlavy a upozornila, že tím dochází ke ztrátě 40 až 45 % tělesného tepla.

Pravda je taková, že teplo uniká tělem rovnoměrně a žádná část nemá při udržení tepla větší důležitost než jiná.

Související články
Historie velryb je jedním z největších záhad evoluce. Jak tito savci, kteří dýchají plícemi, přišli o nohy a vrátili se do moře? Na tuto otázku se pokusí odpovědět dokument Tajemné údolí velryb v Egyptě, který bude mít premiéru ve čtvrtek 29. února ve 20:00 na televizní stanici Viasat Nature. Všech 90 druhů dnes žijících velryb […]
Mnozí zmiňují divočáky, lišky, jeleny nebo dokonce medvědy. Stále častěji se s divokými zvířaty setkáváme přímo v ulicích měst. Proč se tak děje a zda je za to někdo zodpovědný, to jsou otázky, které necháme na jiných. My se raději podíváme do jiných zemí a prozkoumáme, jaká další zvířata po celém světě se přizpůsobila životu […]
Svět ukrývá mnoho pokladů a tajemství. I když objevitelů, historiků a cestovatelů je hodně, některá pozoruhodná místa jsou stále překvapením pro mnohé z nás. Neprobádané místa Ázerbájdžánu, rozmanitá historie Albánie či úchvatná atmosféra Kypru jsou jedny z míst, která nám mají co nabídnout a vyprávět. Uznávaná historička Bettany Hughes, se vydala prozkoumat pozoruhodné úkazy, o kterých jste možná doposud neslyšeli. Hora, […]
Velká jezera Severní Ameriky jsou zásobárnou pětiny světové sladké vody a páteří obrovského ekosystému, který ze všech úhlů ve třech dílech zkoumá nový kanadský dokument Nezkrocená Velká jezera. V premiéře jej uvidíte na Viasat Nature v pondělí 5. července. Hořejší jezero, Huronské jezero, Michiganské jezero, Erijské jezero, Ontarijské jezero a další menší jezera a řeky […]
reklama
Historie
Dostávaly princezny Falckou korunu jako věno?
Konečně je králem. Jindřich IV. z Lancasteru v roce 1399 svrhl svého předchůdce Richarda II. z anglického trůnu a při té příležitosti nechává zhotovit soupis pokladů v královské pokladnici. Zastaví se snad chvilku nad gotickou ženskou korunou, bohatě ozdobenou drahokamy? Tuší, že se na ostrovy dostala z Čech?   Úzká zlatá obroučka měří v průměru […]
Dřel Krčín dělníky z kůže?
Jakub Krčín je nejen chytrý, ale i nesmírně podnikavý. Jakožto hospodářský správce obrovského dominia Rožmberků má navíc velký vliv. Zakládá pivovary, mlýny, dvory, ovčíny a samozřejmě rybníky. Při jejich budování jde však přes mrtvoly!   Počátky rybníkářství v Čechách se ztrácejí v mlze. Chybějí přímé důkazy, zůstávají jen různé hypotézy. Skutečné rybníky začnou zakládat až […]
Slavná sídla hlav států: Kde se tvoří dějiny?
Nejzásadnější rozhodnutí se odehrávají za zdmi paláců, v nichž sídlí nejmocnější muži světa. Jaká je historie budov, kde přebývají prezidenti či předsedové vlád? Byly vůbec postaveny pro ně? A kdy se tam vlastně nastěhovali?   Místo pro sídlo hlavy státu si vybral už George Washington (1732–1799), první americký prezident, a zúčastnil se také 13. října 1792 […]
Budoval Jiří IV. britský Tádž Mahal pro své milenky?
Nevypadá ani trochu jako britské královské sídlo. Spíš jako palác z Pohádek tisíce a jedné noci. V anglickém přímořském letovisku Brighton ho nechává zbudovat král Jiří IV., který si v něm chce léčit bolestivou dnu, a navíc potřebuje zázemí pro své milostné eskapády.   Zpočátku stojí na místě této extravagantní stavby letní sídlo pro prince z Walesu, […]
Zajímavosti
Iluze Měsíce: Je tak velký, jaký ho vnímáme?
Podívejte, nad obzorem vychází Měsíc. Ten je ale veliký! Když ale pár chvil počkáte, než se dostane vysoko na oblohu, najednou bude sotva poloviční. Proč se zmenšil? Je najednou od Země dál? Rozhodně není, všechno je jen iluze!   „Když je Měsíc nízko na obzorem, jeho světlo k nám prochází hustší atmosférou, a ta ho […]
Antibakteriální gel: Skutečně ochrání před nemocemi?
Antibakteriální gely se staly naším společníkem nejen na cestách, ale také v běžném životě: jsou po ruce v kanceláři, doma i v restauracích. Nosíme je v kabelkách i v kapsách. Víte ale, jak je používat správně, aby skutečně fungovaly? Existuje několik zásad, které se vyplatí dodržovat.   Dezinfekce jako taková je známá už od konce […]
Chtělo by to kolečka! Jak vznikla kancelářská židle?
Dva kroky k exempláři na stole, tři k mikroskopu a zpět ke svému stolu jich musí ujít pět. A za chvíli dva další kroky k odpadkovému koši! Vstát, sednout – a pořád dokola. Světoznámý přírodovědec Charles Darwin to vyřeší: na židli si přimontuje kolečka!   Od kdy lidé používají židle? Chtělo by se říct, že takřka od vždy. […]
Tisacali: Vesnice ukrytá v obří jeskyni!
Na obzoru se objeví plachetnice. Nepřátelé! Je jedno, jestli to jsou Římané nebo Kartáginci. Tak či onak přicházejí loupit a vraždit. Skupina lidí prchá tajnou stezkou do kopce. Tam, ve skrytu před kýmkoliv, je město, které je jejich poslední nadějí…   Je horký den roku 1910. Ettore Pais (1856–1939), slavný italský archeolog, se vydává na […]
Záhady a napětí
Italská sekta Beati Paoli: Chránila, nebo vykořisťovala?
Ve dne putují od kostela ke kostelu v mnišském rouchu a v noci se zase scházejí v podzemí Palerma a spřádají temné plány. Jsou odhodláni mstít se za bezpráví, jehož se vlivní bohatí dopouštějí na chudých a slabých obyvatelích města. Alespoň tak společenství Beati Paoli líčí některé pověsti. Existovalo vůbec? A bylo jejich cílem skutečně […]
Tajemný Krvomlýn v Harasově: Legenda o lásce a pomstě
V srdci Kokořínska, mezi pískovcovými skalami a lesy, stojí místo opředené krvavou pověstí. Kdysi zde prý existovalo mlýnské kolo, které místo vody poháněla lidská krev. Pověst vypráví o tragické lásce, surové pomstě a duchu nešťastné dívky. Kde se tato temná legenda vzala?   V kokořínském kraji na tvrzi Harasov žije Slavibor se svou krásnou dcerou […]
Fenomén „divokých mužů“ ve středověké mytologii: Byli to přežívající neandrtálci?
Chatrně oblečený venkovan se kradmo ubírá lesem a co chvíli se pozorně rozhlíží. Nedivte se, vydat se v 15. století do lesa pro nějaký ten otop, to byl často i hrdelní zločin. Pak se však stane něco strašného. V lesním přítmí spatří mohutnou postavu s černými rozcuchanými vlasy. Je to snad sám vládce pekla?   Ve středověké […]
Magické křižovatky: Hranice mezi světy
Na první pohled obyčejné místo. Silnice, která se rozbíhá do čtyř stran. Křižovatka. Ale podle pradávných věr právě tady slábne závoj mezi světy. Je to místo, kde můžete přivolat duchy, uzavřít smlouvu s démonem nebo získat dovednosti, které nejsou z tohoto světa. Opravdu tady můžete změnit svůj osud? A jak vysokou cenu za to zaplatíte? […]
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Pestrobarevné Santorini je ostrovem zázraků
epochanacestach.cz
Pestrobarevné Santorini je ostrovem zázraků
Největším pokladem a turistickým lákadlem jsou různobarevné vulkanické pláže. Na Santorini najdete Bílou oblázkovou pláž, Rudou pláž nebo Černou s jemným sopečným pískem hebkým jako samet. Nepříliš velký ostrov, který má pouhých deset tisíc obyvatel, je ve skutečnosti do moře propadlá sopka, na jejímž vrcholu se jako malé drahokamy třpytí modrobílé domečky. Její sopečný původ není nijak
Karma: Osud v našich rukou, nebo jen starověký mýtus?
enigmaplus.cz
Karma: Osud v našich rukou, nebo jen starověký mýtus?
Pojem karma slyšel snad každý, ale co přesně znamená? Je to jen mystický koncept z východních filozofií, nebo skutečný zákon příčiny a následku, který ovlivňuje naše životy? Karma je často spojována s
Odlehčenost, subtilnost, vzdušnost a styl
rezidenceonline.cz
Odlehčenost, subtilnost, vzdušnost a styl
To všechno naše domovy získají, pokud je vybavíme některým z moderních typů sedacího nábytku s přiznanou konstrukcí ze dřeva či kovu. Zvolené řešení ovlivňuje samozřejmě jak vzhled, tak funkčnost každé sedací soupravy, a to i v případě, že konstrukční prvky nejsou vidět. Ocelové i dřevěné prvky ovšem bývají kvůli svému vzhledu přiznané, a to ve
Od kartonových opic po jedovaté pavouky: Skryté zvláštnosti světových měst
epochaplus.cz
Od kartonových opic po jedovaté pavouky: Skryté zvláštnosti světových měst
V indickém Dillí se bojuje s opicemi pomocí kartonových atrap, zatímco v Singapuru můžete dostat pokutu za nespláchnutý záchod. Věděli jste, že Helsinky jsou domovem jedovatých pavouků, nebo že v Seattlu žije víc psů než dětí? Prozkoumejte s námi ty nejbizarnější a nejméně známé aspekty světových metropolí, které vás zaručeně pobaví i překvapí. Svět je
Poslední šance: Xiaomi nabízí nejlepší telefony za letošní nejnižší ceny
iluxus.cz
Poslední šance: Xiaomi nabízí nejlepší telefony za letošní nejnižší ceny
Pouze do 21. července můžete využít slevy na chytré telefony, ventilátory, hodinky, náramky a další výrobky Xiaomi. Nejlevnější špičkový telefon Redmi Note 14 stojí jen 3 599 Kč. Oficiální e-shop spol
Kávovo-banánové smoothie
tisicereceptu.cz
Kávovo-banánové smoothie
Snídaně, která vás nasytí a spolehlivě probere k životu. Potřebujete 4 lžičky mleté kávy 4 banány 4 lžíce medu 600 ml mléka 4 lžíce čerstvě nastrouhaného kokosu nebo kokosových vloček Na
Pátrání po stopách minulosti: Před stavbou okruhu je třeba trocha archeologie
21stoleti.cz
Pátrání po stopách minulosti: Před stavbou okruhu je třeba trocha archeologie
Je to hotový archeologický poklad. Odborníkům se podařilo objevit tisíce artefaktů, pocházejících z různých časových období. Z dávných sídlišť a pohřebišť. A za pár let? Po stejné zemi, která v sobě j
Holil Mussoliniho lazebník i nohy jeho milence?
historyplus.cz
Holil Mussoliniho lazebník i nohy jeho milence?
Mladý holič si právě ostří břitvu, kterou má za chvíli oholit italského fašistického vůdce, když vtom z vedlejšího pokoje zaslechne, jak duceho milenka telefonuje. Ač neúmyslně, z hovoru se dozví, že Mussolini měl dát svou první ženu i syna zabít injekcí. Co teď? Pokud někdo zjistí, co právě slyšel, kulka ho nemine. Zalehne proto do
Moqueca rybí guláš
nejsemsama.cz
Moqueca rybí guláš
Brazilská moqueca (čti: mokéka) na první pohled guláš možná nepřipomíná, navíc je v ní ryba, v překladu jde ale o přípravu dušením stejně jako guláše – a chutná prostě báječně. Tak ji vyzkoušejte. Potřebujete: ✿ 500 g filetů tresky ✿ 2 lžíce olivového oleje ✿ 1 cibuli ✿ 3 stroužky česneku ✿ 1 žlutou papriku ✿ 1 červenou papriku ✿ 1 rajče
Tajemný milenec Žilkové odhalen?
nasehvezdy.cz
Tajemný milenec Žilkové odhalen?
Jedna z největších záhad našeho showbyznysu je možná odhalena! Kdo je tolik utajovaným novým partnerem herečky Veroniky Žilkové (63)? Hvězda seriálu ZOO se snažila mlžit, jak mohla. „To je tajný,“ o
Starý strom varoval před nebezpečím
skutecnepribehy.cz
Starý strom varoval před nebezpečím
Ten dům byl jako prokletý, svým obyvatelům přinášel jen trápení. A přitom stačilo tak málo! Podívat se na stromy, které rostou v jeho okolí. Už mnoho let se zabývám prací s ener­giemi, zejména objevováním léčivých míst, která působí na lidský organismus. Vybudovala jsem si ve svém okolí celkem dobrou pověst. Lidé se na mě často obracejí s prosbou o pomoc.
Měsíček lékařský je malý zázrak
panidomu.cz
Měsíček lékařský je malý zázrak
Často ho máme někde na záhonu jen tak pro radost, protože pěstování je snadné a jeho barva potěší oči a zahradu rozzáří. Navíc kvete od jara až do podzimu. Potřebujete jen slunné místo a propustnou půdu. Naši předkové věděli, že květy měsíčku, který nazývali třeba sluníčko, krušínek, nechtík nebo deštná bylina, mají léčivé účinky. A
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz