Je spoustu věcí, které používáme prakticky denně a vlastně nás ani nenapadne, odkud se vzaly a proč vypadají tak, jak vypadají. Napadlo vás třeba, jaký je původ přechodu pro chodce?
Historie přechodů začne už v Pompejích před více než 2000 lety. Z dochovaných trosek starověkého města, smeteného v roce 79 sopkou, je patrné, že tu existovaly jakési pásy vyvýšených kamenů, pomocí kterých chodci bezpečně překonávali silnici.
První skutečně výrazný krok k tomu usnadnit lidem přecházení vozovky udělají v prosinci roku 1868 na londýnské Bridge Street. Nepředstavujte si ale hned klasické bílé pruhy. Ty přijdou až mnohem později.
Prozatím musí chodcům stačit signalizační zařízení z dílny železničního inženýra Johna Peake Knighta. Jde o dvě ramena, která pomocí otáčení klikou obsluhuje policejní strážník.
Vzpřímené paže znamenají „pojď“, jejich vodorovná poloha pak „stůj“ Pro lepší viditelnost v noci je navíc zařízení opatřeno plynovými světly. Už tehdy jde o červenou a zelenou barvu.
Obnovte bezpečnost na silnicích!
Zařízení ale slouží svému účelu jen velmi krátce. Už v lednu následujícího roku způsobí unikající plyn explozi, při které je vážně zraněn obsluhující policista. Signalizované přechody pro chodce jsou pak na pár desítek let raději uloženy k ledu, bohužel začne přibývat sražených chodců a je nutné zasáhnout.
Toho se lidé dočkají až v roce 1926, kdy se v Londýně objeví první bílé čáry. Nejde ještě o klasickou zebru, ale dva pruhy, které doplňují tabulky s nápisem „Please cross here“ (Přejděte zde, prosím). Stále je ovšem co zlepšovat. Třeba viditelnost v noci.
A tak jsou zavedeny tzv. Belishovy majáky, které v roce 1934 spustí tehdejší britský ministr dopravy Leslie Hore-Belisha (1893–1957). Jde o jantarově zbarvené koule na vrcholu vysokého černobílého sloupu. Prostor mezi nimi je místo zebry vyplněn velkými kovovými cvočky.
I ty ale mají své mouchy. Zatímco chodec nemá s jejich rozpoznáním problém, z pohledu řidiče to zas tak snadné není. Stává se, že motorista přechod často zaznamená až v okamžiku, kdy už je na zastavení pozdě.
Zebra jako trefa do černého
Situace se ještě zhorší s koncem druhé světové války, po které přibude aut a s nimi i nehod. Po celém Spojeném království, které je v oblasti dopravních přechodů nejaktivnějším průkopníkem, od konce 40. let 20. století probíhají pod hlavičkou ministerstva dopravy nejrůznější experimenty.
Ty mají jediný účel – zajistit chodcům co nejbezpečnější přesun přes silnici. Ovoce snaha přinese 31. října 1951, kdy je na Slough High Street ve městě Slough v jihovýchodní části Anglie představena první zebra. Její design má na svědomí fyzik a dopravní inženýr George Charlesworth, jméno jí dá britský politik James Callaghan (1912–2005). Je to konečně správná volba.
Pruhy jsou nejenže vidět z dálky, což řidičům poskytuje dostatek času na zpomalení, ale také chodci, kteří přecházejí ulici, jsou na nich mnohem zřetelnější.
Facebook
Twitter
RSS