Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
Trest shůry: Dá se přežít zásah bleskem či meteoritem?

Bouřky nejsou v našich končinách ničím zvláštním. Především v létě se můžeme kochat jejich krásou a zároveň děsit nebezpečí, které představují. Co se stane, když se ocitneme blízko blesku? Dá se jeho zásah přežít?

Blesky přitahovaly lidstvo už v dávných dobách. Staří Římané v nich viděli boha Jupitera, který metá blesky ukované Vulkánem. Původní obyvatelé Ameriky v nich zase spatřovali hromového ptáka. Tento úkaz fascinuje i děsí zároveň. Jak k bouřce dojde?

Jednou z podmínek pro její vznik je nestálé zvrstvení vzduchu, dostatečná vlhkost vzduchu a vhodné rozmezí teplot. Při tomto zvrstvení má spodní vzduch výrazně vyšší teplotu než vzduch nahoře.

Když se pak dá do pohybu směrem nahoru, je teplejší než jeho okolí a také lehčí.

Práce nabitých částic

V bouřkovém mraku se vyskytuje přechlazená voda a různě velké ledové částice. Ty větší kousky ledu se ohřívají, zatímco drobnější ledové částice jsou chladnější. Když pak dojde ke vzájemnému kontaktu, menší získávají kladný náboj, zatímco ty teplejší záporný.

Při dostatečné intenzitě se pak vytvoří elektrické napětí, ze kterého vznikají blesky. Častěji k této situaci dochází v létě, kdy se zemský povrch více ohřívá.

Častěji dochází k bouřkám v létě.
Častěji dochází k bouřkám v létě.

Blesk a hrom

Blesk se skládá ze dvou částí. V té první se z mraku spouštějí samotné blesky, v druhé části na ně Země odpoví trsovitým výbojem. Hrom, který následně slyšíme, vzniká v důsledku prudkého zahřátí vzduchu bleskem.

Kvůli tomu, že se vzduch tak rychle zahřeje, se začne prudce rozpínat, což pak vnímáme jako silný třesk nebo burácení. Na světě zasáhne blesk zhruba 200 000 lidí ročně, na následky úderu zemře okolo 24 000 lidí. Děje se tak z velmi jednoduchého důvodu.

Naše tělo je jeden velký a dobrý vodič elektřiny. Při přímém úderu proteče tělem velmi silný proud o napětí asi 300 000 voltů. Podle statistik je šance, že do člověka udeří blesk, asi 1 : 300 000. Člověka může zasáhnout nejen na zemi, ale také ve vzduchu.

Vyšší teplota než na Slunci

Pokud je člověk zasažen bleskem, většinou se tak stane do hlavy nebo ramenou. Nepřímo může proniknout do organismu končetinami.

A jelikož blesk zahřeje okolní vzduch na teplotu cca 28 000 °C, což je 5x více než má teplota Slunce, způsobuje okamžité popáleniny III. stupně. I přesto může člověk přežít, o čemž svědčí i výpovědi lidí, kterým se to podařilo.

Ani to ale neznamená, že zásah bleskem nezpůsobí vážné důsledky. Nejohroženějším orgánem je srdce. Při přímém zásahu dochází k jeho zástavě, případně jeho trvalému poškození.

I když se ale postiženého podaří zachránit, může i později docházet k srdeční arytmii, poškození myokardu, nebo dokonce k plicnímu edému. V momentě zásahu dochází také ke ztrátě vědomí, v horším případě k poškození mozku.

Není ničím výjimečným, že přeživší měli problémy se ztrátou paměti, docházelo u nich k poruchám spánku, a některým z nich se dokonce změnila osobnost.

Popálená kůže

Zásah způsobí také změny na kůži. Vytváří se pruhovité nebo kruhovité popáleniny. Dalším častým nálezem bývají tzv. bleskové obrazce, které tvoří červené stromkovité pruhy, jež vypadají jako větvičky nebo listy kapradí.

K tomu dochází kvůli rozšířeným kapilárám. Postižené jsou také vlasy a chlupy, které se vlivem blesku opálí, zkroutí či dokonce zčernají.

Po zásahu bleskem si vytváří bleskové obrazce.
Po zásahu bleskem si vytváří bleskové obrazce.

Hlavně neutíkat

Co tedy dělat, aby se lidé blesku vyhnuli? V ideálním případě je nejlepší ukrýt se do bezpečí v podobě budovy s hromosvodem. Ne vždy se ale ve volné přírodě podaří takové místo najít. I tak se dá řídit některými pravidly.

Během bouřky není dobré zdržovat se na kopcích a holých pláních, je nutné vyhledat co nejnižší polohu. Člověk by měl také zaujmout takovou polohu, aby se co nejmenší plochou dotýkal země.

Ideální je přidřepnout na špičky k zemi, ruce přitisknout na uši a hlavu sklonit mezi kolena.

Kdy je bouřka nejnebezpečnější?

Pokud změříme dobu mezi bleskem a úderem hromu, můžeme zhruba odhadnout, jak daleko od nás bouřka právě je. Zvuk se totiž šíří rychlostí zhruba 330 metrů za sekundu, to znamená, že za 3 sekundy urazí jeden kilometr.

Světlo blesku naopak vidíme okamžitě (300 000 m/s).

Vzdálenost 3 kilometrů od bouřky (zhruba 9 sekund mezi bleskem a hřměním) se stále považuje za nebezpečnou vzdálenost, kdy je lepší zůstat v bezpečném úkrytu až do doby, než je bouře vzdálená aspoň 10 kilometrů, To je zhruba 30 sekund mezi bleskem a hřměním.

Nebezpečí číhá i doma

Ani ve svých domovech nejsme úplně stoprocentně chráněni. Není radno při bouřce sedět u okna. Nebezpečí tkví hlavně v nepřímých zásazích, kdy blesk projede například telefonní přípojkou nebo vodovodním potrubím.

Bizarní situace nastala v Austrálii, kdy blesk zasáhl ženu, když si čistila zuby a naklonila se ke kohoutku. Přes potrubí projel blesk a způsobil jí popáleniny vnitřností od úst až ke konečníku. V budovách bez hromosvodu zase hrozí riziko požárů.

Jak funguje hromosvod?

Budovy chrání většinou hromosvody, které zachytí přímý úder blesku a svedou ho do uzemňovací soustavy, která ho rozvede do země. To funguje pouze za podmínky, že samotná budova je dostatečně odizolována a v zemi pak dojde k neutralizaci blesku.

Jako jedno z nejbezpečnějších míst se zdá být automobil. Uzavřený vůz funguje na principu Faradayovy klece. Při nárazu blesku náboj uvnitř auta vyrovná náboj, který je vně vozu.

První hromosvod postavil Prokop Diviš.
První hromosvod postavil Prokop Diviš.

Nebezpečný kulový blesk

Samostatnou kapitolou je tzv. kulový blesk. Ten vědci dosud nedokázali úplně zmapovat a vysvětlit. Vypadá jako kulovitý útvar o velikosti několika centimetrů, přičemž může být různě zbarvený, od žluté po modrou.

Pohybuje se různými směry a zaniká buď výbuchem, nebo se zcela vypaří. Podle odhadů vědců může mít kulový blesk teplotu přibližně 1700 °C.

Lidský hromosvod

I když je pravděpodobnost zásahu mizivá, existuje případ muže, Roye Clevelanda Sullivana, kterého blesk zasáhl celkem 7x. Jako by si ho blesky záměrně vybíraly.

Co je ještě překvapivější, že všechny nehody přežil a vyvázl pouze s lehkými popáleninami a ohořelými vlasy. Tento muž pracoval jako správce Národního parku Shenandoah, a pohyboval se tak neustále v přírodě.

Jeden z blesků ho ale zasáhl i v relativně bezpečném autě. I přes tuto unikátní shodu náhod skončil jeho život velmi tragicky. Roy Cleveland Sullivan se zastřelil kvůli neopětované lásce.

Roy Sullivan byl celý život magnetem pro blesky.
Roy Sullivan byl celý život magnetem pro blesky.

Smrtící meteorit

Meteority patří mezi reálnou hrozbu, která může naší Zemi fatálně ohrozit. V historii došlo k několika případům, kdy malé částice prolétly atmosférou a dopadly na Zemi.

Nejznámější případ dopadu meteoritu se stal 30. listopadu 1954, kdy v americkém státě Alabama prorazil meteorit o hmotnosti 3,86 kg střechu domu.

Tento útvar zničil dřevěnou skříň velkého rádiového přijímače, odrazil se od ní a dopadl na gauč, kde spala jistá Ann Elizabeth Fowlerová Hodgesová. Náraz jí způsobil rozsáhlé pohmožděniny na boku.

Podle vědců jsou šance přežít náraz meteoritu mizivé, konkrétně 1 : 1 000 000. Když se toto těleso blíží k zemskému povrchu, jeho rychlost se pohybuje v desítkách tisíc kilometrů za hodinu. Přímý zásah tedy není možné přežít.

Ann Fowlerová je nejznámější případ zásahu meteoritem.
Ann Fowlerová je nejznámější případ zásahu meteoritem.
Související články
Historie velryb je jedním z největších záhad evoluce. Jak tito savci, kteří dýchají plícemi, přišli o nohy a vrátili se do moře? Na tuto otázku se pokusí odpovědět dokument Tajemné údolí velryb v Egyptě, který bude mít premiéru ve čtvrtek 29. února ve 20:00 na televizní stanici Viasat Nature. Všech 90 druhů dnes žijících velryb […]
Mnozí zmiňují divočáky, lišky, jeleny nebo dokonce medvědy. Stále častěji se s divokými zvířaty setkáváme přímo v ulicích měst. Proč se tak děje a zda je za to někdo zodpovědný, to jsou otázky, které necháme na jiných. My se raději podíváme do jiných zemí a prozkoumáme, jaká další zvířata po celém světě se přizpůsobila životu […]
Svět ukrývá mnoho pokladů a tajemství. I když objevitelů, historiků a cestovatelů je hodně, některá pozoruhodná místa jsou stále překvapením pro mnohé z nás. Neprobádané místa Ázerbájdžánu, rozmanitá historie Albánie či úchvatná atmosféra Kypru jsou jedny z míst, která nám mají co nabídnout a vyprávět. Uznávaná historička Bettany Hughes, se vydala prozkoumat pozoruhodné úkazy, o kterých jste možná doposud neslyšeli. Hora, […]
Velká jezera Severní Ameriky jsou zásobárnou pětiny světové sladké vody a páteří obrovského ekosystému, který ze všech úhlů ve třech dílech zkoumá nový kanadský dokument Nezkrocená Velká jezera. V premiéře jej uvidíte na Viasat Nature v pondělí 5. července. Hořejší jezero, Huronské jezero, Michiganské jezero, Erijské jezero, Ontarijské jezero a další menší jezera a řeky […]
reklama
Historie
Fred Astaire: U filmu mu dali nejdřív košem
Elegán s graciézními pohyby tančí ve světle reflektorů. Miláček národa stále hledá partnerku, která mu bude důstojným protějškem. A pak jednoho dne spatří tu pravou. Světový film v tu chvíli získá legendu – duo Ginger a Fred.   Přistěhovalec z Rakouska Fritz Austerlitz (1868–1923) pracuje v pivovaru v americké Nebrasce a se svým životem je docela spokojený. […]
Palác makedonských králů: Navrhl ho autor jednoho z divů světa?
Kráčí s hlavou hrdě vztyčenou. Konečně se dočkal. Po násilné smrti svého otce Filipa II. je Alexandr Makedonský prohlášen králem. Ke slavnostnímu okamžiku přitom dochází v honosném paláci v Aigai, tehdejší metropoli království.   Velkolepé sídlo nechal vystavět už Alexandrův otec Filip II. (asi 382–336 př. n. l.). K dílu snad přizval věhlasného architekta Pythea […]
Galerie krásek: Na zdi se potkaly princezna s dcerou ševce
Za jeho vlády se z bavorského Mnichova stává centrum kultury a umění. Král Ludvík I. miluje malířství, sochařství i architekturu. Je ale také znalcem ženských půvabů a právě největším krasavicím své doby se rozhodne zasvětit celou obrazovou galerii.   Galerie krásek není v éře Ludvíka I. Bavorského (1786–1868) žádnou novinkou. Pyšnili se jimi vládci z […]
Zlato posledního inku nespasilo?
Na čele velkého inky Huayna Capaca se lesknou krůpěje potu. Špatně se mu dýchá, občas blouzní. Horečka ne a ne klesnout. Umírá náhle, pravděpodobně na neštovice nebo jinou nemoc, zavlečenou do Ameriky z Evropy.   Incká říše se po jeho smrti v roce 1527 rozdělí na dvě části – mezi prince Huáscara (asi 1490–1532) a Atahualpu […]
Zajímavosti
Mapinguari: Je nestvůra s tlamou na břiše jen mýtus?
Fascinující amazonská džungle nemusí skrývat jen dosud neznámé rostliny a „běžná“ zvířata. Možná se v ní potlouká tvor, se kterým byste se rozhodně setkat nechtěli. Podle některých popisů připomíná Bigfoota a i když jde podle všeho o legendu, reálný předobraz toto monstrum zřejmě opravdu má!   Pohybuje se prý pomalu a nenápadně a většinou zůstává […]
Janet Parkerová: Poslední úder pravých neštovic
Je tomu 46 let, kdy v naprosté izolaci zemře poslední oběť pravých neštovic, britská fotografka Janet Parkerová (1938–1978). Stane se tak v době, kdy už mají být minulostí, protože svět po dlouhém boji oslavuje jejich oficiální vymýcení.   Je jí čtyřicet. S manželem Josephem mají dva psy a malý domek na předměstí Birminghamu. Pracuje jako […]
Kuna, kohout, jednorožec: Jak přišly státy ke svým symbolům?
Každá země má svoji vlajku, státní znak, hymnu… a většinou také symbolické zvíře! Jak ale vybrat to pravé?   Ocitli jste se na území dnešního Chorvatska v době středověku a musíte zaplatit daně? Peníze si nechte, platí se tu kunami – stačí je stáhnout z kůže! Kožešina z drobných šelem je natolik výhodným artiklem, že […]
Cesta kostí: Děsivá jízda po nejdelším pohřebišti světa!
Její oficiální označení, tedy R504, nic moc neřekne. Stačí se ovšem zmínit o „Cestě kostí“, jak je kolymská silnice přezdívána, a na povrch se začnou drát hrůzy, které její stavbu provázely. Podepsán pod nimi není nikdo jiný než Josif Vissarionovič Stalin.   Oblasti, kudy vede, se říká ledová poušť. Jde o jedno z nejchladnějších míst […]
Záhady a napětí
Záhada hliněné destičky z Turecka: Jaký rituál ukrývá text psaný neznámým jazykem?
Archeologové během loňských vykopávek v Turecku objevili hliněnou tabulku popsanou dosud neznámým mrtvým jazykem používaným před více než 3000 lety. Z doprovodného textu v chetitštině vyplývá, že tabulka zachycuje nějaký starověký rituál. Podaří se vědcům jazyk rozluštit a dávný rituál přečíst?   „Byl objeven nový indoevropský jazyk.“ Těmito slovy představuje vedoucí archeologických vykopávek Prof. Dr. […]
Mystérium jménem egregory: Jde o naše strážné anděly?
V uplynulých desetiletích se zrodilo mnoho nových esoterických konceptů pracujících s existencí nehmotné energie nebo rovnou bytostí, které žijí mimo dosah našich obyčejných smyslů. Mezi tyto bytosti patří i tajemné egregory. Jde o andělské bytosti, které nad námi bdí, nebo jsou spíš negativní povahy?   Váš život prochází turbulentním obdobím. Právě jste změnili práci a […]
Moře na pobřeží Texasu vyplavuje lahve použité při magických rituálech
Na texaských se plážích se v poslední době začaly objevovat záhadné „čarodějné lahve“, podle všeho jde o relikvie použité při magických rituálech. Velmi často tyto nádoby obsahují lidskou moč, vlasy, odstřižené nehty, rezavé špendlíky a další podivné objekty. Jak se do moře dostaly a k čemu měly sloužit?   Moře občas na pevninu vyplaví lecjaké […]
Tajemný hluk znovu udeřil! Co pronásleduje obyvatele severoirského městečka?
Je to záhada, která trvá už po desetiletí a se kterou si stále nikdo neví rady. Tajemný hluk vycházející z neznámého zdroje a pronásledující lidi z mnoha městeček a měst po celém světě je navíc pořád aktuálním problémem. To dokazuje i dosud nejnovější případ ze severoirského města Omagh. Co přesně trápí tamní obyvatele?   Nad severoirským městečkem, […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
O lásku svých rodičů jsem musela bojovat
skutecnepribehy.cz
O lásku svých rodičů jsem musela bojovat
Naši začali mluvit o rozvodu. Byla jsem rozmazlený jedináček a představa, že by se mi najednou zhroutil domov, byla pro mě zničující. Když mi naši opatrně naznačili, že se budou rozvádět, zhroutil se mi svět. Pocit jistoty splaskl jako propíchnutý balonek. Ještě nikdy v životě jsem se necítila tak mizerně. Nevěřila jsem svým uším. Nevěřila jsem, že to
DS PENSKE představuje nový „kabát“ své formule pro E-Prix v Monaku
iluxus.cz
DS PENSKE představuje nový „kabát“ své formule pro E-Prix v Monaku
Světový šampionát ABB FIA Formula E se jako obvykle zastaví v Monaku. A pro tento sedmý ročník slavného závodu se společnosti DS Automobiles a PENSKE AUTOSPORT rozhodly oslavit prestiž a půvab proslul
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Roštejn: Hrad rozkvetlý jako růže
epochanacestach.cz
Roštejn: Hrad rozkvetlý jako růže
Je to už sedm století, co na skalnatém kopci v Javořických vrších vzniklo lovecké sídlo pánů z Hradce. O své přežití do dnešních časů musel sice bojovat, ale ten boj vyhrál a patří mezi perly celého kraje. Podle pověsti si pán zdejšího kraje zatoužil vystavět na skále hrad, ale nedostávalo se mu peněz. Upsal proti duši ďáblu,
Nepečený dort s malinami
tisicereceptu.cz
Nepečený dort s malinami
Tvaroh můžete nakombinovat s ricottou nebo také řeckým jogurtem. Ovoce použijte podle sezony nebo podle toho, jaké máte u vás doma rádi. Ingredience Na 1 kulatou formu 300 g kakaových sušenek
Skončila Nesvačilová se zlomeným srdcem?
nasehvezdy.cz
Skončila Nesvačilová se zlomeným srdcem?
Chvíli se zdálo, že je Denisa Nesvačilová (32) znovu šťastná. Jenže bohužel má asi opět srdce na cáry. Románek s pohledným kolegou podle všeho nevyšel. Měl se k ní chovat jako princezně, zahrnovat
Pozor na noční pohled z okna!
enigmaplus.cz
Pozor na noční pohled z okna!
Odedávna existuje celá řada lidových pověr. Ty skutečně nejděsivější z nich se pak většinou týkaly temné části dne, tedy noci. Lidé pevně věřili, že za tmy se nemá vycházet z domu a není ani dobré dív
Knihovna ve virtuální realitě je skutečná
21stoleti.cz
Knihovna ve virtuální realitě je skutečná
Virtuální realita už není jen hračkou geeků, odnoží herního zábavního průmyslu nebo vědců. Její potenciál je větší, s přesahem do každodenního života. Městská knihovna v Praze prostřednictvím VR nejen
Vepřová žebírka glazovaná pivem
nejsemsama.cz
Vepřová žebírka glazovaná pivem
Žebra můžete podlévat jak černým pivem, tak světlým ležákem. Ingredience na 6 porcí: 500 ml černého piva 2 kg vepřových žeber 1 lžíce sójové omáčky 1 lžička uzené papriky 1 lžíce olivového oleje sůl barevný pepř Postup: Vepřová žebra omyjte, osušte a rozdělte na větší díly tak, aby se vám porce vešly do pekáče. Připravte si směs, kterou budete
První pivovary u nás vyrůstaly v klášterech
historyplus.cz
První pivovary u nás vyrůstaly v klášterech
Znavený mnich se opile olízne. Trochu přebral, jenže tahle várka piva se opravdu povedla. Tíží ho výčitky svědomí, na paměti má varovná slova biskupa. Zítra ale všechno dožene. Modlitbám se bude věnovat s ještě větší intenzitou než jindy.   Zpracování chmele na zlatavý mok se jako první u nás ujímají kláštery. „Protože měly vlastní výrobu piva,
Osvobození Osvětimi: Mrazivé ticho, spáleniště a 7 000 zubožených vězňů!
epochaplus.cz
Osvobození Osvětimi: Mrazivé ticho, spáleniště a 7 000 zubožených vězňů!
Opatrně prochází bránou, na níž je nápis „Arbeit macht frei“. Sovětští vojáci doufají, že dobyli nacistickou továrnu, jenže po pár krocích zírají do prázdných očí stovek lidí v pruhovaných mundúrech. Ti jsou vyhublí, mají strach a neví, co od příchozích čekat! Onoho 27. ledna 1945 postupují Sověti k polskému městu Osvětim. Rozsáhlý komplex považují za nacistickou továrnu,
5 tipů, jak ukázat krásu dřeva
panidomu.cz
5 tipů, jak ukázat krásu dřeva
Dřevo je nesmírně příjemný a oblíbený materiál, přitom jeho krásu někdy zbytečně zakrýváme. Zde je pět inspirací, jak ji naopak co nejvíce ukázat. Ze starých dřevěných rámů se dá vytvořit jednoduchá konstrukce, která se báječně hodí jako opora pro kytice ze suchých rostlin. Suché traviny (a právě tak suché květy) v ní dokonce vypadají lépe