Na Tři krále 1066 se v Anglii koná slavná korunovace. Nový panovník Harold II. Godwinson ovšem tuší, že si právo vládnout bude muset ještě vyválčit. Na jeho korunu si brousí zuby normandský vévoda Vilém i Vikingové.
„Připrav ho o korunu,“ vybízí Haroldův bratr Tostig (asi 1026–1066) norského krále Haralda III. (asi 1015–1066), známého též jako Hardrada – Tvrdohlavý.
Sourozenecká láska jde stranou. Norský vládce se nenechá pobízet a se svým loďstvem zamíří k anglickým břehům.
Drancují okolí
Harold Godwinson (asi 1022–1066) je však o jeho pohybu dobře informován díky síti zvědů a poslů, kterou zřídil. Urychleně vyráží nepříteli vstříc. S něčím takovým Vikingové nepočítají.
V jejich táboře u Stamford Bridge poblíž Yorku se 25. září 1066 nachází jen zlomek Hardradovy armády. Zbytek plení okolí. Harold využívá momentu překvapení. Když jeho muži zaútočí, Vikingové se teprve oblékají do zbroje.
Vyměří mu hrob
Harold chce ale ušetřit bratrův život. Tostigovi nabízí četná panství, když opustí nepřátelský tábor. „Co dostane norský král?“ ptá se rebel vyjednavačů. „Sedm stop anglické země, neboť je vyšší než většina ostatních mužů,“ zní pyšná odpověď. Tak se i stane.
Hardrada během bitvy umírá stejně jako Tostig. Vítěz milostivě dovolí zbylým Vikingům, aby se vrátili domů – pod podmínkou, že již nikdy na britské ostrovy nevkročí. Harold se ale z triumfu neraduje dlouho. Na jihu se vyloďuje Vilém Dobyvatel (asi 1028–1087).
