Nacisté plánují útok na Sovětský svaz. Průmysl v třetí říši a na nacisty okupovaných územích jede na plné obrátky. Továrny chrlí tisíce kusů zbraní a vojenských vozidel.

K očekávanému triumfu na východní frontě má svým dílem přispět i kopřivnická Tatrovka.

Automobily z Kopřivnice Adolf Hitler (1889–1945) obdivoval už před válkou. „Tatra je to, co bych chtěl vidět na mých dálnicích!“ údajně prohlásil nadšeně. Vůdce věří, že vozy této značky obstojí i v náročném ruském terénu.

Pro rakouského rodáka Hanse Ledwinku (1878–1967), konstruktéra a ředitele kopřivnického podniku, má prestižní úkol. Chce po něm zhotovit sněžné saně, které budou na východní frontě sloužit jako průzkumné a přepadové vozidlo.

Pohání je vrtule

Ledwinkův tým konstruktérů pro speciální „vůz“ jako základ využije karoserii osobního automobilu Tatra 87, kterou vpředu zkrátí.

„Přední dveře se otevíraly proti směru jízdy a šipkové ukazatele směru byly zapuštěny do horní části středových sloupků dveří,“ upřesňuje současný spisovatel Miroslav Gomola.

Z luxusní aerodynamické limuzíny si inženýři vypůjčí i její motor, vzduchem chlazený osmiválec s výkonem 75 koní. Nová Tatra V855 má místo kol dva páry dřevěných lyží s ocelovým rámem a kupředu ji pohání dvoulistá dřevěná vrtule, umístěná na zádi.

Němci původně chtěli, aby saně byly schopné vyvinout maximální rychlost 130 kilometrů v hodině, což se ale splnit nepodaří. Podle současného publicisty Radka Pecáka „údajně dosáhly nejvýše 80 kilometrů v hodině. Byly však poměrně úsporné.

Spotřeba se udávala 13 litrů (prototyp byl vybaven dvěma nádržemi po 30 litrech – pozn. red.) na 100 kilometrů“.

Jediný prototyp

Válka na východní frontě se nevyvíjí podle představ wehrmachtu. Počátkem roku 1943 Němci kapitulují u Stalingradu a definitivně přenechávají iniciativu Rudé armádě.

Hitler má rázem jiné starosti a na sériovou výrobu aerosaní Tatra V855, jak se plánovalo, nedojde.

V Kopřivnici stihli v roce 1942 vyrobit jediný prototyp neobvyklého vozidla. Dnes je k vidění, byť ne ve zcela původní podobě, v místním muzeu.

Druhý kus tohoto technického unikátu je vystaven v USA. Jde o funkční dvoutunovou repliku, kterou před lety vyrobili kopřivničtí inženýři.

(Zdroj: HISTORY revue)