Celkový počet savců na Zemi je zhruba 6500, v posledním století jich podle vědeckých analýz vyhynulo přibližně 550 druhů a další jsou na pořadu dne. V Malajsii se rozhodli k záchraně jednoho z nich využít metod klonovaní.
Řeč je o nosorožcích sumaterských (Dicerorhinus sumatrensis), tito nejmenší nosorožci světa spějí ke svému vyhynutí. Právě z Malajsie zoologové v nedávné době přišli s velice smutnou zprávou, ve věku 25 let zemřela poslední tamní samice tohoto druhu Iman, jež podlehla rakovině.
Smrt Iman přišla náhle a dříve, než se očekávalo, přestože podle odborníků musela žít s velkými bolestmi kvůli tlaku na močový měchýř.
Pomůže klonování
Na celém světě zbývá již jen několik desítek posledních exemplářů a malajsijští vědci se vydali na cestu k jejich záchraně. Po nosorožcích tuponosých (Ceratotherium simum) je tento kriticky ohrožený asijský nosorožec druhý nejvzácnější na světě. Smutnou zprávou je, že ani u jednoho z těchto druhů dnes není možná záchrana přirozenou cestou.
Zatímco u nosorožců z Afriky přistupují vědci k možnosti umělého oplodnění skrze zmražené samčí a samičí buňky, v Malajsii se rozhodli přistoupit ke klonování. Využít nejmodernější techniku chtějí výzkumníci z Mezinárodní islámské univerzity v Malajsii, ti plánují využít tkáň z buněk zemřelé Iman a dalších zemřelých nosorožců.
S pomocí technologie kmenových buněk a umělého oplodnění dojdou k metodě, jež je podobná jako skutečné klonování, výsledkem by mělo být mládě z buněk mrtvých nosorožců. „Dříve než poslední tři malajsijští nosorožci uhynuli, získali jsme jejich buňky. V současnosti jsou stále živé,“ díky tomu věřím, že uspějeme, řekl vedoucí projektu Muhammada Lokmana Bin Md.
Isy, podle kterého je možné tyto živočichy s živým materiálem zachránit.
Možné jsou dvě cesty
Z vyjádření expertů vyplývá, že k záchraně druhu je možné využít dva přístupy. První možnost spočívá v tom, že kmenové buňky se mohou vyvíjet v jakékoli jiné buňce, je možné je „přeměnit“ na vajíčka a spermie. Jakmile by se spojily, vzniklo by embryo, to by se následně vložilo do náhradní matky, která by mohla být jak stejného, tak i jiného druhu.
Druhá varianta spočívá v naklonování genetické informace Iman. Vědci podotýkají, že by se jednalo o prakticky stejnou metodu, jaká byla uplatněna před 24 lety u ovce pojmenované Dolly. Je pravděpodobné, že výzkumníci nakonec zvolí obě varianty a budou poté porovnávat, která z nich je lepší.
Zdroje z Malajsie podotýkají, že celý projekt je teprve v počátcích, jeho autoři by se rádi poučili z chyb, které se v minulosti při záchraně druhů zvířat vyskytly.
Nejmenší nosorožec světa
Nosorožec sumaterský upřednostňuje samotářský život, povětšinou dorůstá délky 3 metrů s výškou do 1,5 metru. Zvláštností tohoto druhu je hustá hnědá srst, která se u ostatních nosorožců nevyskytuje. Přestože byl v minulosti k vidění prakticky po celé Asii, jejich počty v důsledku odlesňování a pytláctví rapidně klesly.
Podle Světového fondu na ochranu přírody (WWF – World Wide Fund for Nature) z divoké přírody už tento savec téměř vymizel.
Světový fond na ochranu přírody odhaduje, že v současnosti zbývá na světě posledních třicet až osmdesát jedinců, většinou na indonéském ostrově Sumatra a v indonéské části ostrova Borneo.
Facebook
Twitter
RSS