Takový dozlatova osmažený vídeňský řízeček… Sehr gut! Alebo je skôr libo tanier bryndzových halušiek? A co takhle českou klasiku, tedy vepřo knedlo zelo? Co člověk, to originál, a to nejen v povaze, ale i v preferovaných chutích. A stejné je to i s celými národy. Jaká jsou jejich nejtypičtější jídla?
Boršč, varenyky
Kde: Ukrajina
Ačkoliv si na ni, tak jako na spoustu jiných věcí, dělají nárok Rusové, ve skutečnosti je boršč, ta světoznámá, doruda zbarvená polévka z červené řepy a další zeleniny, ozdobená zakysanou smetanou, ukrajinským národním jídlem.
Ukrajinci ji umí minimálně ve 30 verzích. Svůj původ má ve starověku, v polévce, která se původně vaří z nakládaných stonků, listů a květnů bolševníku obecného. A po boršči varenyky, těstovinové taštičky, plněné masem, ale třeba také tvarohem nebo ovocem.
Vídeňský řízek
Kde: Rakousko
To si tak maršál rakouské armády Jan Josef Václav Radecký z Radče (1766–1858) někdy v polovině 19. století přiveze z Itálie recept na „cotoletta milanese“, kotletu vykoupanou ve směsi strouhanky a parmazánu.
Vřele ji doporučí císaři Františku Josefovi I. (1830–1916), jeho kuchař ale parmazán nemá, a tak místo něj použije mouku a vejce. A slavný vídeňský řízek je na světě. Tradovaná historka o jeho původu je ovšem podle odborníků ve skutečnosti jen úsměvnou anekdotou bez reálného základu.
Ve skutečnosti je Wiener Schnitzel z tence naklepaných plátků telecího masa, orestovaných na sádle či přepuštěném másle, v Rakousku prvně zmíněn v kuchařce z roku 1831.
Halušky
Kde: Slovensko
Brynza, slanina, ti mlsnější mohou přidat i zakysanou smetanu. Víme, dietáři teď asi protáčejí panenky, ale když ono je to tak dobré. Halušky jsou slovenskou klasikou. Národním gastronomickým pokladem našich sousedů.
Dostanou se k nim ruku v ruce s brynzou někdy v 17. století a to zásluhou rumunských pastevců, kteří na Slovensko přijdou za novými pastvinami pro svá stáda ovcí. Zajímavé je, že jelikož brambory se tu objeví až o století později, dělají se halušky původně jen z mouky, vody a soli.
Vepřo knedlo zelo, švestkové knedlíky
Kde: Česko
Vepřová pečeně se zelím a knedlíky. Také vám právě po tváři začala kanout slina? Tak to jste správnými Čechy. Anebo ne? Odborníci se už pěknou řádku let dohadují, jestli je vepřo knedlo zelo skutečně ten pravý národní pokrm.
Například historik stravování a životního stylu Martin Franc (*1973) ho vnímá spíše jako recept, v podstatě společný celému středoevropskému regionu. Za historický klenot české kuchyně považuje, mimochodem stejně jako třeba Jan Neruda (1834–1891), švestkové knedlíky, které na domácím gastronomickém piedestalu vepřo knedlo zelo vystřídá až koncem 19. století.
Facebook
Twitter
RSS