Věda

Vědci zkoumali, zda vzniká Parkinsonova choroba ve střevech

Vědci zkoumali, zda vzniká Parkinsonova choroba ve střevech

Vědci z Kalifornského technologického institutu (Caltech) objevili vztah mezi střevními bakteriemi a Parkinsonovou chorobou. Změny ve složení střevní mikroflóry, případně samy bakterie, mohou přispívat ke zhoršení pohybových schopností.

Právě motorické problémy jsou charakteristickým znakem tohoto onemocnění. Mezi průvodní symptomy patří potíže s chůzí, třes prstů, rukou či brady. Výzkumný tým, který se snažil prokázat, že Parkinson může mít svůj původ ve střevech, vedl profesor mikrobiologie Sarkis Mazmanian.

Parkinsonova choroba stojí už dlouhou dobu v popředí zájmu. Jedná se o druhé nejčastější neurodegenerativní onemocnění. Celosvětově je jím postiženo přes 10 milionů lidí, například v USA žije s diagnostikou této nemoci kolem jednoho milionu pacientů. U nás přes 26 tisíc.

Odborníci si stále nejsou jisti, co přesně nemoc vyvolává. Většinou však hledají příčinu v mozku. Nemoc totiž postihuje centrální nervovou soustavu, vede k degeneraci nervových mozkových buněk a způsobuje úbytek dopaminu, který funguje jako přenašeč signálu mezi nervovými buňkami. Co když je však nutné hledat příčinu nemoci úplně někde jinde?

„Střeva jsou stálým útočištěm pestrého společenství bakterií. Bakterie z této tzv. mikroflóry jsou většinou užitečné, mohou však být i škodlivé. Nemají vliv pouze na trávení,“ říká Mazmanian. Podle jeho tvrzení se nacházejí více než dvě třetiny neuronů periferní nervové soustavy (tj. mimo mozek a míchu) právě ve střevech. Střevní nervový systém komunikuje s centrálním nervovým systémem prostřednictvím bloudivého nervu (Nervus vagus).

Při svém experimentu použili američtí vědci laboratorní myši. Stimulovali u nich nadměrnou produkci proteinu zvaného alfa-synuklein, jehož usazování v mozku souvisí s nástupem zkoumaného onemocnění. Výzkumnicí rozdělili myši na dvě skupiny. První měla normální střevní mikroflóru. Druhá byla chována v naprosto sterilním prostředí, a proto střevní bakterie postrádala.

Obě skupiny pokusných objektů prošly několika úkoly (překážková dráha, běh na běžícím pásu atd.), které měly poměřit jejich motorické schopnosti. A výsledek? Myši s kompletní střevní mikroflórou vyšly z tohoto experimentu výrazně hůře než druhá skupina. V jejich mozcích se totiž alfa-synuklein usazoval mnohem více.

Střevní bakterie rozkládají vlákniny na molekuly zvané mastné kyseliny s krátkým řetězcem, jako například acetát a butyrát. Předchozí výzkumy prokázaly, že dokáží aktivovat imunitní odpověď v mozku.

Pro závěrečnou sadu experimentů se vědcům podařilo získat vzorky stolice od pacientů s Parkinsonovou chorobu a vedle toho pro kontrolu vzorky od zdravých jedinců. Jednotlivé vzorky transplantovali myším bez střevní mikroflóry. Myši se střevními bakteriemi od pacientů s Parkinsonovou chorobou začaly vykazovat příznaky zkoumané nemoci. Druhá skupina nikoli.

„Skutečnost, že je takto možné přenést symptomy onemocnění, usvědčuje střevní bakterie z vyvolávání této nemoci,“ říká Mazmanian a jedním dechem dodává, že daná problematika musí být dále studována. Může být totiž důležitá pro budoucnost léčby Parkinsonovy choroby.

Více z Věda

Vítězové Prémie Otta Wichterleho

Věda18.9.2020

Obezita komplikuje početí

Věda15.9.2020

Pýcha našich rašelinišť

Věda11.9.2020

Tajemství velkých „lidožroutů“

Věda8.9.2020

Dárců krve je stále nedostatek

Věda4.9.2020

Očkujte své děti proti HPV

Věda28.8.2020

V České republice se šíří nové druhy klíšťat

Věda25.8.2020

Zákeřná bakterie způsobuje vážná onemocnění malých dětí

Věda21.8.2020

Vlak rychlý jako letadlo

Věda18.8.2020
Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat