Věda

Vědci zkoumali, zda vzniká Parkinsonova choroba ve střevech

Vědci zkoumali, zda vzniká Parkinsonova choroba ve střevech

Vědci z Kalifornského technologického institutu (Caltech) objevili vztah mezi střevními bakteriemi a Parkinsonovou chorobou. Změny ve složení střevní mikroflóry, případně samy bakterie, mohou přispívat ke zhoršení pohybových schopností.

Právě motorické problémy jsou charakteristickým znakem tohoto onemocnění. Mezi průvodní symptomy patří potíže s chůzí, třes prstů, rukou či brady. Výzkumný tým, který se snažil prokázat, že Parkinson může mít svůj původ ve střevech, vedl profesor mikrobiologie Sarkis Mazmanian.

Parkinsonova choroba stojí už dlouhou dobu v popředí zájmu. Jedná se o druhé nejčastější neurodegenerativní onemocnění. Celosvětově je jím postiženo přes 10 milionů lidí, například v USA žije s diagnostikou této nemoci kolem jednoho milionu pacientů. U nás přes 26 tisíc.

Odborníci si stále nejsou jisti, co přesně nemoc vyvolává. Většinou však hledají příčinu v mozku. Nemoc totiž postihuje centrální nervovou soustavu, vede k degeneraci nervových mozkových buněk a způsobuje úbytek dopaminu, který funguje jako přenašeč signálu mezi nervovými buňkami. Co když je však nutné hledat příčinu nemoci úplně někde jinde?

„Střeva jsou stálým útočištěm pestrého společenství bakterií. Bakterie z této tzv. mikroflóry jsou většinou užitečné, mohou však být i škodlivé. Nemají vliv pouze na trávení,“ říká Mazmanian. Podle jeho tvrzení se nacházejí více než dvě třetiny neuronů periferní nervové soustavy (tj. mimo mozek a míchu) právě ve střevech. Střevní nervový systém komunikuje s centrálním nervovým systémem prostřednictvím bloudivého nervu (Nervus vagus).

Při svém experimentu použili američtí vědci laboratorní myši. Stimulovali u nich nadměrnou produkci proteinu zvaného alfa-synuklein, jehož usazování v mozku souvisí s nástupem zkoumaného onemocnění. Výzkumnicí rozdělili myši na dvě skupiny. První měla normální střevní mikroflóru. Druhá byla chována v naprosto sterilním prostředí, a proto střevní bakterie postrádala.

Obě skupiny pokusných objektů prošly několika úkoly (překážková dráha, běh na běžícím pásu atd.), které měly poměřit jejich motorické schopnosti. A výsledek? Myši s kompletní střevní mikroflórou vyšly z tohoto experimentu výrazně hůře než druhá skupina. V jejich mozcích se totiž alfa-synuklein usazoval mnohem více.

Střevní bakterie rozkládají vlákniny na molekuly zvané mastné kyseliny s krátkým řetězcem, jako například acetát a butyrát. Předchozí výzkumy prokázaly, že dokáží aktivovat imunitní odpověď v mozku.

Pro závěrečnou sadu experimentů se vědcům podařilo získat vzorky stolice od pacientů s Parkinsonovou chorobu a vedle toho pro kontrolu vzorky od zdravých jedinců. Jednotlivé vzorky transplantovali myším bez střevní mikroflóry. Myši se střevními bakteriemi od pacientů s Parkinsonovou chorobou začaly vykazovat příznaky zkoumané nemoci. Druhá skupina nikoli.

„Skutečnost, že je takto možné přenést symptomy onemocnění, usvědčuje střevní bakterie z vyvolávání této nemoci,“ říká Mazmanian a jedním dechem dodává, že daná problematika musí být dále studována. Může být totiž důležitá pro budoucnost léčby Parkinsonovy choroby.

Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

Do nitra Moravy!

Věda18.5.2018

7 přelomových vynálezů od Čechů, kteří změnili svět

Věda16.5.2018

Proč si Navahové dokázali udržet svoji kulturu?

Věda15.5.2018

Temná hmota se přestává schovávat

Věda11.5.2018

Podmořský svět ve 3D

Věda4.5.2018

Pijete přes míru? Sveďte to na sklenici!

Věda27.4.2018

Jak mikrobi vyrábějí raketové palivo?

Věda24.4.2018

Jak na zemské jádro? Rentgenem!

Věda20.4.2018

Venuše má ozónovou vrstvu!

Věda17.4.2018

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o