Vejce, která hrají všemi barvami

Tinama větší (Tinamus major) hrabavý pták, velikosti krocana, žijící v deštných pralesích Střední a Jižní Ameriky, je známý svými poměrně velkými a pestře zbarvenými vejci. Nová studie však nyní prokázala, že jejich povrch navíc vytváří optický efekt, kdy se barva mění při pohledu z různých úhlů.

Je to poprvé, kdy bylo něco takového objeveno na ptačích vejcích.

Jakkoli její vejce hrají všemi barvami duhy, je tinama větší sama poměrně nenápadná a není divu, že se jí též přezdívá „horská slepice“. Barva peří se pohybuje od bílé po olivově zelenou, což však má své opodstatnění a pomáhá jí to ukrýt se v pralese před predátory. Vajec tinamy větší si považoval už Charles Darwin (1809–1882).

Několik jejích vajec bylo objeveno po Darwinově smrti v jeho sbírkách.

„Tinamovití mají jedny z nepestřejších a nejlesklejších vajec ze všech ptáků a nyní jsme odhalili, že jejich extrémně hladký matný povrch vytváří specifický zrcadlový lesk,“ řekl vedoucí studie, Branislav Igic, výzkumník na oddělení biologie a programu integrovaných biologických věd University of Akron v americkém státě Ohio.

Kromě toho vědci objevili na modrých vejcích tinamy větší měňavost, což je optický efekt, který nikdy dřív nebyl na ptačích vejcích pozorován.

Jak kombinovat pigment a krystaly?

Vědci při výzkumu vajec tinamy použili nejen chemickou analýzu, ale i výkonné zvětšovací přístroje. Zjistili, že lesklý vzhled vaječné skořápky je dán její extrémní hladkostí. Skořápka se skládá z uhličitanu vápenatého, fosforečnanu vápenatého a organických sloučenin, jako jsou proteiny a pigmenty.
Aby zjistili, co způsobuje jejich barevnou měňavost, vědci ze skořápek opatrně odstranili kutikulu, hlenovitý obal vejce, který usnadňuje snesení. Ukázalo se, že lesk i měňavost je pryč, ale podkladová barva zůstává. To naznačuje, že za pestrým zbarvením vajec tinamy je kombinace barevných pigmentů a krystalů, které po dopadu světla vypadají z určitých úhlů duhově.

Důvod zůstává záhadou

Skutečnou záhadou však zůstává, co tinamy vede ke snášení tak pestrých vajec, když se samy snaží být co nejnenápadnější.
Podle výzkumníků to může mít řadu vysvětlení. Samičky někdy kladou vejce do cizích hnízd, což vyžaduje schopnost rychle odlišit vejce různých matek.
Zmínili také, že hladký povrch skořápky může bránit vodě, aby ucpala póry ve skořápce, což by mohlo narušovat výměnu plynů.
Vysoce reflexní povrch by však mohl i chránit embryo před přehřátím slunečním zářením.