Australská těžařská společnost představila koncept elektrické lokomotivy, která nepotřebuje diesel ani externí nabíjení. Její baterie se dobíjejí sama díky gravitaci a rekuperaci a může to znamenat revoluci v bezemisní železniční dopravě.

Společnost Fortescue, jeden z největších světových hráčů v těžbě železné rudy, nedávno odkryla první prototyp své elektrické lokomotivy s názvem Infinity Train. Tento „nekonečný vlak“ absolvoval cestu dlouhou přes 1100 km z Perthu do oblasti Pilbara v Západní Austrálii, což je obrovský krok směrem k dekarbonizaci těžkého průmyslu.

Samonabíjecí gigant z Rudé pustiny

Dvě takové lokomotivy jsou nyní v provozu a každá z nich je vybavena gigantickými akumulátory o kapacitě 14,5 MWh. Tyto baterie byly napoprvé nabity klasicky z elektrické sítě. Podruhé ale už ne.

Díky chytrému využití gravitace, rekuperativního brzdění a efektivního řízení energie by měly zůstat natolik nabité, aby mohly fungovat prakticky bez dalšího externího nabíjení nebo paliva.

Jak vlak „vytváří“ svou vlastní energii

Tajemství Infinity Trainu je v jeho jízdě z kopce plně naložený…Když veze železnou rudu z vyšších poloh směrem k přístavu, využívá energeticky náročné brzdění k rekuperaci – tedy k přeměně kinetické energie zpět na elektrickou, kterou ukládá do baterií.

Poté, co je náklad vyložen, je vlak mnohem lehčí. Díky tomu uložená energie stačí na cestu zpět do těžebního areálu bez nutnosti dobíjet zvenčí, a celý cyklus se může opakovat. Pořád a pořád dokola.

Tento koncept tak umožňuje železniční dopravě fungovat téměř jako samostatný energetický systém.

Obrovské úspory a „Real Zero“ cíle

Fortescue odhaduje, že díky tomuto konceptu by mohl jejich provoz ušetřit více než 82 milionů litrů nafty ročně, což odpovídá odbourání přibližně 235 000 tun emisí CO₂.

To znamená asi 11 % snížení přímých emisí společnosti ročně, což je významný krok k jejich strategii „Real Zero“, tedy k provozu bez fosilních paliv.

Technologie nebo příležitost budoucnosti?

Samotná myšlenka využití gravitace a rekuperace není nová – podobné principy se používají v jiných vozidlech a druzích dopravy již léta.

Ale implementace takového systému pro těžkou železniční dopravu v reálném provozu je bezprecedentní a ukazuje, jak kreativně lze elektromobilitu a úsporu energie spojit.

Otázkou zůstává, nakolik je tento koncept univerzálně použitelný i mimo geograficky specifické železniční tratě, jako jsou ty v australském vnitrozemí.

Na druhou stranu tohle „věčně jedoucí“ elektrické monstrum otevírá dveře pro nové způsoby, jak přemýšlet o dopravě bez fosilních paliv.