Legenda starých Aztéků vypráví o nově vytvořeném Slunci, které se však nemůže ani pohnout! Bůh větru Ehacatl tedy vyzve ostatní zástupce božstva, aby se za Slunce obětovali. Xolotl, bůh dvojčat, příšer, neštěstí a lidí s hendikepem, zobrazovaný jako podivný tvor se psí hlavou, ale pro pohyb Slunce zemřít odmítá!
Převtělí se do klasů kukuřice, listů agáve a prazvláštního obojživelníka, který dodnes žije v některých mexických jezerech. Jméno dostane po něm – axolotl.
Mazlíček do akvárka
Dříve lidé v Mexiku axolotly jedli podobně jako ryby. Dnes už je chovají spíš v akváriích. Pro radost a na okrasu. Roztomilý mlok, který doroste do délky okolo 30 cm, vás zaručeně odzbrojí milým úsměvem a pichlavýma očkama, zasazenýma na široké hlavě s legračními chlupatými anténkami.
Jsou to vnější žábry! Kromě nich má axolotl i malé plíce a dva nosní otvory, dokáže tedy přijímat kyslík ze vzduchu a dvě až tři hodiny přežít na souši. Daleko vám tu neuteče – jeho nožky jsou na chůzi příliš malé a slabé, takže se spíš odráží ocasem.
Ve vodě je čilejší a chová se tu jako pravý masožravec. Pokud necháte spolu s ním v akváriu i ryby, s velkou pravděpodobností si je dá k obědu. Přestože vypadá tak nevinně…
Dospělost jen pro vyvolené
Jemný dětský vzhled však s povahou nijak nesouvisí. Spíš s tím, že axolotl mexický neboli vodní ráček nikdy nedospěje! Chybí mu k tomu jistý gen, a proto celý život zůstane jen larvou (pulcem). K přeměně v dospělého jedince dochází opravdu vzácně, většinou po cíleném podávání speciálních hormonů.
Musíme však počítat s tím, že takto uděláme z axolotla suchozemského tvora – žábry by zakrněly! Stav, při kterém živočich zůstává celý život larvou, se říká neotenie. Důležitá je tu však skutečnost, že samotné larvy se dokážou rozmnožovat!
Pohlavní dospělosti axolotl dosáhne mezi 18. a 24. měsícem života. Samec vypustí váček se spermatem, samička ho nasaje do kloaky a oplodněná vajíčka pak naklade na vodní rostliny.
Jen tak ho nezničíte!
Přišel váš dráček nešťastnou náhodou o nohu? Žádný strach, naroste mu nová! Stejně jako kus žábry, ocas, čelisti nebo dokonce srdce či mozek, pokud by bylo třeba. Schopnost regenerace má řada živočichů, axolotl to však zvládá zcela bezkonkurenčně! Na nové části těla už původní zranění nikdo nepozná.
Není divu, že vědci z celého světa se již dlouho snaží přijít na to, jak to vodní dráček dělá. Co kdybychom se něco podobného pak naučili také? Zoologové z univerzity v Drážďanech popisují, že když přijde axolotl třeba o kus končetiny, v místě rány se rychle uzavřou cévy, aby nedošlo ke krvácení.
Hned se začnou množit kožní buňky, které se chovají jako kmenové – vše porušené vrátí do původní podoby. Čemu přesně však axolotl vděčí za svou zázračnou schopnost, musí vědci ještě vypátrat.
Snad to stihnou dříve, něž již ohrožení tvorové zmizí ze světa. A snad se nenaplní aztécký mýtus, který praví, že až zmizí axolotl, lidé zmizí s ním.
Facebook
Twitter
RSS