„Kdo ho pozorně a nepřetržitě pozoruje, zjistí, že je vlastně docela maličký, pouhý šarlatán, kterého chrání síla a štěstí,“ rozepisuje se v dopise synovi v roce 1778 Marie Terezie o tom „netvorovi“, o králi Fridrichovi II. Na sklonku její vlády opět visí ve vzduchu prusko-rakouský válečný konflikt.
I když ve válce o bavorské dědictví (1778–1779) Prusové překročí české hranice a rakouská armáda v čele s císařem Josefem II. (1741–1790) jim vyrazí v ústrety, k žádné velké bitvě tentokrát nedojde.
Na rozdíl od předchozích krvavých střetů, které odhalily slabiny rakouských vojsk do posledního puntíku. Na území monarchie se proto už řadu let pohybují vojenští experti především z Francie, hledající optimální řešení před hrozbou ze severu.
Fridricha II. (1712–1786) choutky na územní zisky na úkor habsburského domu prostě neopouštějí. „Eliminovat hrozbu proniknutí nepřítele podél toků řek, zejména Labe,“ zní závěry odborníků na pevnostní architekturu. Už v letech 1766–1778 stavitelé pilně pracují na opevnění Hradce Králové…
Matce ke cti
„Další opevnění vyroste na soutoku Labe a Ohře,“ oznamuje v lednu 1780 Josef II. 10. října téhož roku pak slavnostně poklepává na základní kámen pevnosti Terezín, pojmenované na počest Marie Terezie (1717–1780).
Hejna komárů soustavně obtěžují tisíce zedníků, tesařů a přidavačů, kteří se po celé desetiletí plahočí na této stavbě. Uvádí se, že se na ní podílí až 15 000 dělníků. Přítomnost neodbytného hmyzu svědčí o tom, že se buduje na rozlehlých mokřinách.
Voda zde hraje důležitou roli. Důmyslná soustava stavidel počítá s jejím využitím při obranných operacích, kdy by mohly být určité části pevnosti zatopeny…
Neobléhaný, nedobývaný
Nespokojenost s reformami se ke sklonku Josefovy vlády projevuje mezi lidem čím dál víc. Toho se rozhodne využít Fridrich Vilém II. (1744–1797), dědic Fridricha II. Zdá se, že Terezín se dočká své velké chvíle a poslouží k obraně říše.
Z boje ale nakonec sejde. Ač je v roce 1790 pevnost připravena na vše, nikdy nebude obléhána ani dobývána. Nikdy nebude hostit 11 000 vojáků, s nimiž se zde pro válku počítá. A ti nikdy nevyužijí zdejší vymoženosti včetně pekárny nebo pivovaru.
