Překupník se o kvalitě zboží musí sám přesvědčit. Otevře plátěný vak a do dlaně nabere drobné černé kuličky. Vzápětí kýchne a uznale pokývne hlavou. S dodávkou je spokojen, nakoupí drahocenný pepř.
![Po sklizni má před sebou pepř dlouhou cestu. Proto se vyvažuje stříbrem.](http://epochalnisvet.cz/wp-content/uploads/2021/07/1a-768x462.jpg)
Když makedonský král Alexandr Veliký (356–323 př. n. l.) v roce 324 př. n. l. překročí se svojí armádou řeku Indus, nejde jenom o vojenský úspěch. Zároveň tažením otevírá Evropanům bránu do země plné koření.
Jeho současníci toho ale ještě neumějí plně využít, protože nemají kontakty a zdejší obchodníci si střeží svoje tajemství. Přesto se již tehdy odtud koření exportuje v mnohem větší míře.
Z delty řeky Indu k ústí Eufratu putují vaky s pepřem i dalšími vzácnostmi. Překladištěm je obvykle egyptská Alexandrie. Evropa ostré pálivé koření oceňuje.
„Je dobrým lékem,“ potvrzuje význam pepře řecký lékař Hippokrates(asi 460–370 př. n. l.).
![Hippokrates považuje pálivé koření za dobrý lék.](http://epochalnisvet.cz/wp-content/uploads/2021/07/2a-768x545.jpg)
Odměna ve stříbře
Vak plný pepře představuje v antickém Římě bohatství, užívá se i jako platidlo. „Chcete, abych odtáhl od bran města?“ ptá se vizigótský král Alarich I. (asi 370–410) roku 408 Římanů, jejichž metropoli svírá v kleštích.
„Dejte mi 5000 liber pepře,“ říká si vychytrale o tučné výkupné. Dlouhá cesta z míst, kde se pěstuje, dělá z pepře mimořádně drahý artikl. Každý, kdo se na jeho přepravě podílí, na něm chce vydělat, proto cena stoupá.
V Indii se za kilogram pepře platí 1–2 gramy stříbra, v Římě už ale 20–30 gramy. Ještě v letech 1438‒1439 vydá zákazník v Londýně 18 šilinků za libru (0,45 kg) pepře. Pro: srovnání galon (4,5 litru) piva tehdy stojí něco málo přes šilink.
![Vizigótský král Alarich žádá od Římanů jako výkupné pepř.](http://epochalnisvet.cz/wp-content/uploads/2021/07/3a.jpg)
(Zdroj: HISTORY revue)