Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
Vymírání druhů: Jaké katastrofy postihly v průběhu let planetu Zemi?

Život na Zemi byl za posledních 540 milionů let několikrát téměř zničen, postupně vymizely minimálně tři čtvrtiny živočišných druhů. Čelí Země vymírání i v dnešní době? Dá se to zastavit?

Podle průzkumů dochází k vymírání druhů v periodických intervalech, zhruba po 26 milionech let. Většinou ho způsobují klimatické změny, sopečná činnost nebo pády asteroidů. Někteří živočichové tak úplně vymizeli, jiní se zase vyvinuli v nové druhy. Kdyby ale k této evoluci nedošlo, nikdy by se nezrodil člověk.

1. Vymírání: ordovik a silur (období kyselých dešťů)

Kdy k němu došlo: před 450–440 miliony let

Kdo vymizel: 80–96 % mořských živočichů včetně trilobitů a 70 % druhů suchozemských obratlovců

O této katastrofě se zatím nepodařilo zjistit tolik, aby se dalo s určitostí říci, co ji způsobilo.

Některé teorie hovoří o rozšíření bakterií produkujících metan, jiné o střetu Země s planetkou, další o masivních sopečných výbuších, které podpálily gigantické uhelné sloje.

Doba ledová snížila hladinu moře

Kolem konce ordoviku prošla Země dvěma dobami ledovými, přičemž každá z nich způsobila pokles hladiny moří a vedla ke zmizení těch, která byla příliš mělká. Tím také vyhynuly organismy, které v nich měly optimální podmínky pro život.

Kromě klesající hladiny moří bylo další příčinou vymírání pochopitelně i chladné klima.

Úbytek kyslíku a kyselé deště

Hlavním viníkem tohoto jevu byly ale zřejmě sopky. V důsledku erupcí došlo k uvolnění bilionů tun uhlíku do atmosféry, přičemž v reakci s vodou způsobily prudké okyselení oceánů. Toto okyselení nejvíce odnesli mořští živočichové.

Těm, kteří měli schránky z uhličitanu vápenatého, rozpustila kyselá voda schránku. U mnohých dalších druhů došlo k udušení, jelikož v mořské vodě ubyl kyslík. Vytvořily se tak ale ideální podmínky pro prastaré druhy bakterií produkující sirovodík.

Masové vyhynutí hmyzu

Sirovodík postupně ničil ozonovou vrstvu, která tak už Zemi nemohla chránit před nebezpečným ultrafialovým zářením. To začalo geneticky poškozovat vyšší organismy.

Kvůli zvýšení globální teploty téměř o 8 °C došlo k jedinému známému masovému vyhynutí hmyzích druhů. Celkově vymřelo asi 80–90 % mořských tvorů a 70 % suchozemských obratlovců. Trvalo dalších 10 milionů let, než se život na naší planetě zase vzpamatoval.

2. Vymírání: pozdní devon (věk rostlin)

Kdy k němu došlo: před 375–350 miliony let

Kdo vymizel: 70 % druhů tehdejších mořských živočichů (vymřely třeba obrněné ryby, což umožnilo rozvoj dnešních paprskoploutvých ryb)

Během druhého masového vymírání docházelo k podivnému kolísání mořské hladiny. Dva největší prudké poklesy se přitom připisují zalednění, za které pravděpodobně mohl dopad dvou meteorických rojů.

Z té doby lze najít i stopy po vlnách tsunami, které zasáhly v podstatě celou planetu. Mnozí vědci se také domnívají, že toto vymírání mohlo být důsledkem extrémně účinného klimatického efektu El Niňo.

Velký dopad na ryby

Během vymírání zmizelo z planety okolo 75 % tehdejších mořských živočichů. Vymřely téměř všechny obrněné ryby. Díky tomu se ale mohly vyvíjet ryby paprskoploutvé.

Suchozemské organismy a obyvatelé moří, kteří ke svému životu nepotřebují tolik kyslíku, přežili tuto katastrofu bez větších následků.

Bouřlivý vývoj rostlin

Největší rozkvět v tomto období zaznamenaly rostliny. Z poměrně drobných bylin se staly mnohametrové stromy. Planetu tak pokryly rozsáhlé pralesy s hlubokým kořenovým systémem.

Nově vzniklé živiny se pak splachovaly do řek a moří a vytvořily ohromné množství planktonu. Jelikož pralesy pohlcovaly velké množství oxidu uhličitého, jeho hladina v atmosféře prudce poklesla, a došlo tak k velkému ochlazení a dalšímu masovému vymírání.

3. vymírání: perm a trias (nejničivější katastrofa)

Kdy k němu došlo: před 251 miliony let

Kdo vymizel: zmizelo 90–95 % druhů živočichů v mořích a okolo 70 % druhů na souši

Permské vymírání bylo v dějinách planety Země asi nejničivější. I když trvalo několik set tisíc let, suchozemští živočichové vymřeli již během deseti tisíc let.

Vymírání přitom způsobilo několik faktorů – výkyvy slanosti moří, sopečná činnost a nedostatek kyslíku jak v moři, tak v atmosféře.

Katastrofu zapříčinila sopka

Nedávné výzkumy objevily v oblasti Sibiře rozlehlé vrstvy ztuhlé lávy z tohoto období. Sopečná aktivita vytvořila obrovský mrak sazí a popela, který způsobil tzv. vulkanickou zimu, trvající několik let či desetiletí.

Požáry, které s erupcí souvisely, zvýšily obsah oxidu uhličitého v atmosféře. To otrávilo řadu organismů a vyvolalo výrazný skleníkový efekt.

Zabijácký metan

Globální teplota vzrostla až o deset stupňů a způsobila rozklad metan hydrátu, který se i v současnosti nachází na mořském dně poblíž pevninských šelfů. Teplota způsobila i nadměrné vypařování vody, čímž klesla hladina moří a zvýšila se jejich slanost.

Ve vnitrozemí zavládlo horské a suché podnebí. Uvolněný metan způsobil značný pokles kyslíku, z původních 30 % na pouhých 10 %.

Zvítězily mořské ryby

V důsledku zmíněných změn vymřeli koráli, hlavní stavitelé útesů, a také poslední trilobiti. Na souši bylo postiženo více než 60 % druhů čtyřnožců, především býložravců. Ubylo i drobných všežravců.

U předků savců ale došlo k vyvinutí bránice (aby mohli lépe vyrovnávat snížený obsah kyslíku v atmosféře). Předchůdcům ptákům zase příroda nadělila vzdušné vaky. Bez velkých obtíží přežily mořské ryby.

4. Vymírání: trias a jura (rozpad Pangey)

Kdy k němu došlo: před 205 miliony let

Kdo vymizel: 48 % druhů mořských bezobratlých živočichů

Toto vymírání se od ostatních nápadně liší. Kvůli souběhu mnoha nepříznivých událostí bylo totiž velice pozvolné.

Nepříznivé faktory by přitom samy o sobě tak ničivé nebyly, ale vše na konci triasu umocnila soptící centrální atlantská oblast, která způsobila celoplanetární ochlazení a kolísání hladiny moří.

Jak se zrodili dinosauři?

Rozpad Pangey zničil mnohé biotopy a pronikavě změnil podnebí. Na Zemi pravděpodobně dopadlo několik velkých meteoritů, důkazy jsou ale nepřesvědčivé. Vymřelo asi 48 % druhů mořských bezobratlých živočichů. Těžce to odnesli také suchozemští plazi.

Z jejich „zbytků“ ale povstala linie dinosaurů, kteří dominovali v následující juře a křídě.

Zvýšený obsah rtuti

V inkriminované době docházelo při rozlamování superkontinentu Pangea ke gigantickým výlevům lávy (Středoatlantická lávová oblast).

V horninách v Brazílii, západní Africe, západní Evropě a v jižní a východní části Severní Ameriky byl zjištěn zvýšený obsah rtuti, který úzce souvisel s velkým množstvím oxidu uhličitého.

5. Vymírání: křída (konec dinosaurů)

Kdy k němu došlo: před 65,5 milionu let

Kdo vymizel: až 85 % všech živočišných druhů včetně většiny linií dinosaurů

Nejznámější ze všech masových vymírání je to z období křídy, při kterém nejen došlo k vymření dinosaurů, ale zaniklo až 85 % živočišných druhů vůbec. Katastrofou na konci křídy byli těžce poškozeni i savci, vyhynuly například celé vývojové linie vačnatců.

Ptáci přežili zřejmě jen díky tomu, že pobývali ve sladkovodních biotopech. Uvolnil se také prostor pro malé savce, ze kterých se nakonec vyvinul i člověk.

Smrtelný koktejl asteroidu a sopky

Za poměrně jasnou příčinu vymírání v té době byl donedávna považován pád meteoritu Chicxulub do Mexického zálivu. Dopad vymrštil do atmosféry velké množství prachu a ten zaclonil celý zemský povrch. To způsobilo odumření řas a sinic.

Spustila se tak řetězová reakce, při které se celý potravinový řetězec zhroutil. K situaci nepřispěl ani masivní vulkanismus v Dekanské plošině v Indii.

Smolný dopad

Důkazem dopadu asteroidu je především kráter Chicxulub, jehož průměr činí zhruba 180 km. Asteroid o hmotnosti kolem 8 bilionů tun a objemu zhruba 2600 km3 dopadl do mělkého oceánu a způsobil silné tsunami, vysoké až 100 m.

Podle studií navíc dopadl velmi smolně, jelikož se trefil do povrchu s vysokým obsahem uhlovodíků a síry.

Pád dinosaurů a vzestup savců

Dinosauři zřejmě vyhynuli kvůli tomu, že nebyli schopni dlouhodobě plavat a potápět se, a nemohli se tak účinně skrývat. Katastrofy ale zdárně přežily želvy, hadi nebo ještěři. Problém měli někteří savci, jejich druh se ale začal vyvíjet do zcela nových linií.

V Severní Americe došlo dokonce až k 57% vymření rostlinných druhů. Díky tomu ale začaly vznikat nové organismy v podobě hub.

6. Vymírání: dnes (nejrychlejší vymírání)

Kdy k němu došlo: probíhá

Kdo vymizel: někteří zástupci savců

Podle vědců ze Stanfordské univerzity je současná míra biologické rozmanitosti nejvyšší v historii Země. Přitom ale úbytek nejrůznějších živočichů je podle nich alarmující, protože zvířata mizí rychleji než kdykoli předtím.

Zatímco v minulosti způsobovaly katastrofy přírodní živly, za nynější stav je zodpovědný výhradně člověk.

Věk savců ohrožen

Momentálně mizí miliardy regionálních i lokálních společenstev. Vědci odhadují, že Země v posledních desetiletích přišla až o polovinu zvířecích jedinců. Mezi nejvíce ohrožené druhy patří přitom savci.

Za uplynulých 115 let přišlo totiž 177 jejich zkoumaných druhů až o 80 % svého teritoria. Příčinou vymírání je zejména ničení přirozeného životního prostředí, nadměrný lov, znečištěné ovzduší nebo klimatické změny.

Prognóza je děsivá

Americký biolog ze Stanfordské univerzity Anthony Barnosky odhaduje, že šesté masové vymírání by mohlo přijít do 22. století. Vědci usuzují, že během 500 let vyhyne 80 druhů savců (z původních 5570). Průměrná míra vymírání přitom v minulosti činila 2 druhy na 1 000 000 let.

Období ordoviku a siluru bylo zničující především pro trilobity. Kvůli velkému rozvoji rostlin v devonu se vytvořilo ohromné množství planktonu, který pohltil velké množství oxidu uhličitého. Nejničivější katastrofa v permu a triasu se nejméně dotkla ryb. Došlo k dalšímu rozvoji suchozemských živočichů. V době triasu a jury povstala linie dinosaurů. Meteorit vážil několik tun a způsobil konec éry dinosaurů. Momentálně probíhá další vymírání, ve kterém jsou v největší ohrožení savci.
Související články
Historie velryb je jedním z největších záhad evoluce. Jak tito savci, kteří dýchají plícemi, přišli o nohy a vrátili se do moře? Na tuto otázku se pokusí odpovědět dokument Tajemné údolí velryb v Egyptě, který bude mít premiéru ve čtvrtek 29. února ve 20:00 na televizní stanici Viasat Nature. Všech 90 druhů dnes žijících velryb […]
Mnozí zmiňují divočáky, lišky, jeleny nebo dokonce medvědy. Stále častěji se s divokými zvířaty setkáváme přímo v ulicích měst. Proč se tak děje a zda je za to někdo zodpovědný, to jsou otázky, které necháme na jiných. My se raději podíváme do jiných zemí a prozkoumáme, jaká další zvířata po celém světě se přizpůsobila životu […]
Svět ukrývá mnoho pokladů a tajemství. I když objevitelů, historiků a cestovatelů je hodně, některá pozoruhodná místa jsou stále překvapením pro mnohé z nás. Neprobádané místa Ázerbájdžánu, rozmanitá historie Albánie či úchvatná atmosféra Kypru jsou jedny z míst, která nám mají co nabídnout a vyprávět. Uznávaná historička Bettany Hughes, se vydala prozkoumat pozoruhodné úkazy, o kterých jste možná doposud neslyšeli. Hora, […]
Velká jezera Severní Ameriky jsou zásobárnou pětiny světové sladké vody a páteří obrovského ekosystému, který ze všech úhlů ve třech dílech zkoumá nový kanadský dokument Nezkrocená Velká jezera. V premiéře jej uvidíte na Viasat Nature v pondělí 5. července. Hořejší jezero, Huronské jezero, Michiganské jezero, Erijské jezero, Ontarijské jezero a další menší jezera a řeky […]
reklama
Historie
Létající krejčí se zabil pod Eiffelovkou
Vystupuje na Eiffelovku se dvěma přáteli a kameramanem. Ještě ze schodů mává François Reichelt davu a vesele volá: „Na shledanou.“ Ovací za seskok ve svém speciálním obleku se nedožije. Kuráž mu nechyběla, ale příliš si věřil, a také moc dobře věděl, že taková šance jako seskok z proslulé věže se těžko bude opakovat, a tak hrál […]
Patent tiskařce udělil sám císař
„Tak vy chcete privilegium dvorské tiskárny?“ ptá se úředník dvorské kanceláře elegantně oděné dámy. „Zklamu vás. Tisk dvorských a místodržitelských zakázek má na starosti Urban Baltazar Goliáš. Císař je s ním spokojen.“   Po bitvě na Bílé hoře v roce 1620 klesá počet obyvatel českých a moravských zemí přibližně na 1,3 milionu. Vytrácí se zejména […]
Žila na Starém Městě mořská panna?
Během staletí si Praha vyslouží řadu přívlastků. Někdy je označována za zlatou, jindy za stověžatou. Málokdo ale ví, jaká tajemství skrývá ve svých ulicích…   Celou řadu kuriozit ukrývá hlavně Staré Město. Kromě proslulé nejužší uličky tu totiž stojí i vůbec nejmenší pražský dům. Nachází se v Anežské ulici, nedaleko kláštera Na Františku a na […]
Katary bůh k dobrému konci nedovedl?
Pierrovi je přes 40 let. Žije v Toulouse, kde mu patří malý krámek, a už léta poslouchá učení, které hlásají kataři, jichž se v tomto kraji nalézá velké množství. Rozhodne se přijmout jejich učení za své a stát se „dokonalým“.   Pierre uvěří, že dobrý Bůh stvořil duchovní svět, zatímco ten zlý (Satan) vybudoval hmotný […]
Zajímavosti
Venuše: Ráno Jitřenka, za soumraku Večernice
Pro dávné civilizace představuje důležitý orientační bod. Ráno vychází krátce před Sluncem, večer zapadá těsně po něm. Ve starověku v ní lidé vidí bohyni, pozdější alchymisté ji spojí s kovem a novodobí spisovatelé v ní spatřují možný domov budoucnosti. Jejich naděje však vědci rychle zchladí.   Venuše patří k nejjasnějším objektům na obloze díky mimořádně […]
Faraonova kletba opět na scéně: Zachrání statisíce životů?
Je neděle 5. listopadu 1922. George Herbert, 5. hrabě z Carnarvonu, právě obdržel telegram. „Konečně jste v Údolí králů učinil úžasný objev,“ začíná a dále referuje o nálezu nevídané hrobky s neporušenými pečetěmi. Mecenáš cítí čirou radost. Netuší, že ho tento nález bude stát život…   Netřeba napovídat, že se jedná o místo posledního odpočinku 11. faraona 18. […]
Tyrkysová: Barva, která nás ochrání před smrtí?
Není to ani modrá, ani zelená. Přesto je však plnohodnotnou barvou se svým vlastním původem! Proč je tyrkysová tak oblíbená? A kdo jí dal jméno?   Už tisíce let lidé milují vzácný kámen, který má díky obsahu mědi velmi nevšední barvu. Nejstarší stopy směřují do Egypta, kde zdobí předměty nalezené v hrobkách – tím nejslavnějším […]
Habsburg: Kolébka mocného rodu
První Habsburk usedá na český trůn v roce 1306. Dlouho tady nevydrží. Podruhé se rod dotkne české královské koruny v roce 1526 a vydrží vládnout až do vzniku republiky. Kde se vůbec vzali?   O Radbotovi z Klettgau (?985–1045) toho historie neví mnoho. Je prý vnukem zakladatele rodu Habsburků, Guntrama Bohatého (?930–973), ale prameny jsou tak skoupé, že […]
Záhady a napětí
Krvavý vodopád z Antarktidy: Teče z ledovce zpráva z jiného světa?
Uprostřed bílé antarktické pustiny vytéká z ledovce rudá voda. Nestéká z hory, ale přímo z ledu, jako by se v něm otevřela stará rána. Blood Falls děsí barvou, ale ještě více tím, co se ukrývá pod povrchem. Je krvavý vodopád jen přírodním úkazem, nebo oknem do světa, který přežívá bez světla a téměř bez kyslíku? […]
Ostrov panenek: Svírají mexické kanály duši mrtvého dítěte?
Loďka se pomalu sunula kanály Xochimilca, když se mezi větvemi objevily první tváře. Špinavé panenky bez rukou, s prázdnými očními důlky a vlasy slepenými deštěm visely ze stromů jako podivní strážci. Není to jen běžná turistická zastávka, ale ostrov, který měl vzniknout ze strachu jednoho muže. Mohou strašidelné hračky hlídat duši dítěte, které se nikdy […]
Dokonalé rysy Dámy z Elche: Vytesali bustu do kamene v bájné Atlantidě?
Z pohledu na dokonalé linie se tají dech. Obří kruhy přitisknuté k hlavě tajemné dámy působí, jako by spojovaly minulost s dalekou budoucností a technologiemi, o kterých si mohla starověká civilizace nechat jen zdát. Kdo je tajemná Dáma z Elche? Vzniklo dokonalé dílo pod šikovnýma rukama sochaře ze ztracené Atlantidy, nebo ji mají na svědomí […]
Stínoví lidé: Temné bytosti z jiných dimenzí, nebo jen hra mysli?
Svědci z celého světa popisují nezávisle na sobě tytéž detaily: černou siluetu bez rysů, klobouk se širokou krempou a mrazivý pocit, že si je někdo prohlíží. Někdy stojí u nohou postele, jindy se mihnou koutkem oka a zmizí. Jsou to návštěvníci odjinud, nebo jen mimořádně přesvědčivý výtvor našeho mozku?   Noc v americkém obytném přívěsu. […]
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz