Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
Vymírání druhů: Jaké katastrofy postihly v průběhu let planetu Zemi?

Život na Zemi byl za posledních 540 milionů let několikrát téměř zničen, postupně vymizely minimálně tři čtvrtiny živočišných druhů. Čelí Země vymírání i v dnešní době? Dá se to zastavit?

Podle průzkumů dochází k vymírání druhů v periodických intervalech, zhruba po 26 milionech let. Většinou ho způsobují klimatické změny, sopečná činnost nebo pády asteroidů. Někteří živočichové tak úplně vymizeli, jiní se zase vyvinuli v nové druhy. Kdyby ale k této evoluci nedošlo, nikdy by se nezrodil člověk.

1. Vymírání: ordovik a silur (období kyselých dešťů)

Kdy k němu došlo: před 450–440 miliony let

Kdo vymizel: 80–96 % mořských živočichů včetně trilobitů a 70 % druhů suchozemských obratlovců

O této katastrofě se zatím nepodařilo zjistit tolik, aby se dalo s určitostí říci, co ji způsobilo.

Některé teorie hovoří o rozšíření bakterií produkujících metan, jiné o střetu Země s planetkou, další o masivních sopečných výbuších, které podpálily gigantické uhelné sloje.

Doba ledová snížila hladinu moře

Kolem konce ordoviku prošla Země dvěma dobami ledovými, přičemž každá z nich způsobila pokles hladiny moří a vedla ke zmizení těch, která byla příliš mělká. Tím také vyhynuly organismy, které v nich měly optimální podmínky pro život.

Kromě klesající hladiny moří bylo další příčinou vymírání pochopitelně i chladné klima.

Úbytek kyslíku a kyselé deště

Hlavním viníkem tohoto jevu byly ale zřejmě sopky. V důsledku erupcí došlo k uvolnění bilionů tun uhlíku do atmosféry, přičemž v reakci s vodou způsobily prudké okyselení oceánů. Toto okyselení nejvíce odnesli mořští živočichové.

Těm, kteří měli schránky z uhličitanu vápenatého, rozpustila kyselá voda schránku. U mnohých dalších druhů došlo k udušení, jelikož v mořské vodě ubyl kyslík. Vytvořily se tak ale ideální podmínky pro prastaré druhy bakterií produkující sirovodík.

Masové vyhynutí hmyzu

Sirovodík postupně ničil ozonovou vrstvu, která tak už Zemi nemohla chránit před nebezpečným ultrafialovým zářením. To začalo geneticky poškozovat vyšší organismy.

Kvůli zvýšení globální teploty téměř o 8 °C došlo k jedinému známému masovému vyhynutí hmyzích druhů. Celkově vymřelo asi 80–90 % mořských tvorů a 70 % suchozemských obratlovců. Trvalo dalších 10 milionů let, než se život na naší planetě zase vzpamatoval.

2. Vymírání: pozdní devon (věk rostlin)

Kdy k němu došlo: před 375–350 miliony let

Kdo vymizel: 70 % druhů tehdejších mořských živočichů (vymřely třeba obrněné ryby, což umožnilo rozvoj dnešních paprskoploutvých ryb)

Během druhého masového vymírání docházelo k podivnému kolísání mořské hladiny. Dva největší prudké poklesy se přitom připisují zalednění, za které pravděpodobně mohl dopad dvou meteorických rojů.

Z té doby lze najít i stopy po vlnách tsunami, které zasáhly v podstatě celou planetu. Mnozí vědci se také domnívají, že toto vymírání mohlo být důsledkem extrémně účinného klimatického efektu El Niňo.

Velký dopad na ryby

Během vymírání zmizelo z planety okolo 75 % tehdejších mořských živočichů. Vymřely téměř všechny obrněné ryby. Díky tomu se ale mohly vyvíjet ryby paprskoploutvé.

Suchozemské organismy a obyvatelé moří, kteří ke svému životu nepotřebují tolik kyslíku, přežili tuto katastrofu bez větších následků.

Bouřlivý vývoj rostlin

Největší rozkvět v tomto období zaznamenaly rostliny. Z poměrně drobných bylin se staly mnohametrové stromy. Planetu tak pokryly rozsáhlé pralesy s hlubokým kořenovým systémem.

Nově vzniklé živiny se pak splachovaly do řek a moří a vytvořily ohromné množství planktonu. Jelikož pralesy pohlcovaly velké množství oxidu uhličitého, jeho hladina v atmosféře prudce poklesla, a došlo tak k velkému ochlazení a dalšímu masovému vymírání.

3. vymírání: perm a trias (nejničivější katastrofa)

Kdy k němu došlo: před 251 miliony let

Kdo vymizel: zmizelo 90–95 % druhů živočichů v mořích a okolo 70 % druhů na souši

Permské vymírání bylo v dějinách planety Země asi nejničivější. I když trvalo několik set tisíc let, suchozemští živočichové vymřeli již během deseti tisíc let.

Vymírání přitom způsobilo několik faktorů – výkyvy slanosti moří, sopečná činnost a nedostatek kyslíku jak v moři, tak v atmosféře.

Katastrofu zapříčinila sopka

Nedávné výzkumy objevily v oblasti Sibiře rozlehlé vrstvy ztuhlé lávy z tohoto období. Sopečná aktivita vytvořila obrovský mrak sazí a popela, který způsobil tzv. vulkanickou zimu, trvající několik let či desetiletí.

Požáry, které s erupcí souvisely, zvýšily obsah oxidu uhličitého v atmosféře. To otrávilo řadu organismů a vyvolalo výrazný skleníkový efekt.

Zabijácký metan

Globální teplota vzrostla až o deset stupňů a způsobila rozklad metan hydrátu, který se i v současnosti nachází na mořském dně poblíž pevninských šelfů. Teplota způsobila i nadměrné vypařování vody, čímž klesla hladina moří a zvýšila se jejich slanost.

Ve vnitrozemí zavládlo horské a suché podnebí. Uvolněný metan způsobil značný pokles kyslíku, z původních 30 % na pouhých 10 %.

Zvítězily mořské ryby

V důsledku zmíněných změn vymřeli koráli, hlavní stavitelé útesů, a také poslední trilobiti. Na souši bylo postiženo více než 60 % druhů čtyřnožců, především býložravců. Ubylo i drobných všežravců.

U předků savců ale došlo k vyvinutí bránice (aby mohli lépe vyrovnávat snížený obsah kyslíku v atmosféře). Předchůdcům ptákům zase příroda nadělila vzdušné vaky. Bez velkých obtíží přežily mořské ryby.

4. Vymírání: trias a jura (rozpad Pangey)

Kdy k němu došlo: před 205 miliony let

Kdo vymizel: 48 % druhů mořských bezobratlých živočichů

Toto vymírání se od ostatních nápadně liší. Kvůli souběhu mnoha nepříznivých událostí bylo totiž velice pozvolné.

Nepříznivé faktory by přitom samy o sobě tak ničivé nebyly, ale vše na konci triasu umocnila soptící centrální atlantská oblast, která způsobila celoplanetární ochlazení a kolísání hladiny moří.

Jak se zrodili dinosauři?

Rozpad Pangey zničil mnohé biotopy a pronikavě změnil podnebí. Na Zemi pravděpodobně dopadlo několik velkých meteoritů, důkazy jsou ale nepřesvědčivé. Vymřelo asi 48 % druhů mořských bezobratlých živočichů. Těžce to odnesli také suchozemští plazi.

Z jejich „zbytků“ ale povstala linie dinosaurů, kteří dominovali v následující juře a křídě.

Zvýšený obsah rtuti

V inkriminované době docházelo při rozlamování superkontinentu Pangea ke gigantickým výlevům lávy (Středoatlantická lávová oblast).

V horninách v Brazílii, západní Africe, západní Evropě a v jižní a východní části Severní Ameriky byl zjištěn zvýšený obsah rtuti, který úzce souvisel s velkým množstvím oxidu uhličitého.

5. Vymírání: křída (konec dinosaurů)

Kdy k němu došlo: před 65,5 milionu let

Kdo vymizel: až 85 % všech živočišných druhů včetně většiny linií dinosaurů

Nejznámější ze všech masových vymírání je to z období křídy, při kterém nejen došlo k vymření dinosaurů, ale zaniklo až 85 % živočišných druhů vůbec. Katastrofou na konci křídy byli těžce poškozeni i savci, vyhynuly například celé vývojové linie vačnatců.

Ptáci přežili zřejmě jen díky tomu, že pobývali ve sladkovodních biotopech. Uvolnil se také prostor pro malé savce, ze kterých se nakonec vyvinul i člověk.

Smrtelný koktejl asteroidu a sopky

Za poměrně jasnou příčinu vymírání v té době byl donedávna považován pád meteoritu Chicxulub do Mexického zálivu. Dopad vymrštil do atmosféry velké množství prachu a ten zaclonil celý zemský povrch. To způsobilo odumření řas a sinic.

Spustila se tak řetězová reakce, při které se celý potravinový řetězec zhroutil. K situaci nepřispěl ani masivní vulkanismus v Dekanské plošině v Indii.

Smolný dopad

Důkazem dopadu asteroidu je především kráter Chicxulub, jehož průměr činí zhruba 180 km. Asteroid o hmotnosti kolem 8 bilionů tun a objemu zhruba 2600 km3 dopadl do mělkého oceánu a způsobil silné tsunami, vysoké až 100 m.

Podle studií navíc dopadl velmi smolně, jelikož se trefil do povrchu s vysokým obsahem uhlovodíků a síry.

Pád dinosaurů a vzestup savců

Dinosauři zřejmě vyhynuli kvůli tomu, že nebyli schopni dlouhodobě plavat a potápět se, a nemohli se tak účinně skrývat. Katastrofy ale zdárně přežily želvy, hadi nebo ještěři. Problém měli někteří savci, jejich druh se ale začal vyvíjet do zcela nových linií.

V Severní Americe došlo dokonce až k 57% vymření rostlinných druhů. Díky tomu ale začaly vznikat nové organismy v podobě hub.

6. Vymírání: dnes (nejrychlejší vymírání)

Kdy k němu došlo: probíhá

Kdo vymizel: někteří zástupci savců

Podle vědců ze Stanfordské univerzity je současná míra biologické rozmanitosti nejvyšší v historii Země. Přitom ale úbytek nejrůznějších živočichů je podle nich alarmující, protože zvířata mizí rychleji než kdykoli předtím.

Zatímco v minulosti způsobovaly katastrofy přírodní živly, za nynější stav je zodpovědný výhradně člověk.

Věk savců ohrožen

Momentálně mizí miliardy regionálních i lokálních společenstev. Vědci odhadují, že Země v posledních desetiletích přišla až o polovinu zvířecích jedinců. Mezi nejvíce ohrožené druhy patří přitom savci.

Za uplynulých 115 let přišlo totiž 177 jejich zkoumaných druhů až o 80 % svého teritoria. Příčinou vymírání je zejména ničení přirozeného životního prostředí, nadměrný lov, znečištěné ovzduší nebo klimatické změny.

Prognóza je děsivá

Americký biolog ze Stanfordské univerzity Anthony Barnosky odhaduje, že šesté masové vymírání by mohlo přijít do 22. století. Vědci usuzují, že během 500 let vyhyne 80 druhů savců (z původních 5570). Průměrná míra vymírání přitom v minulosti činila 2 druhy na 1 000 000 let.

Období ordoviku a siluru bylo zničující především pro trilobity. Kvůli velkému rozvoji rostlin v devonu se vytvořilo ohromné množství planktonu, který pohltil velké množství oxidu uhličitého. Nejničivější katastrofa v permu a triasu se nejméně dotkla ryb. Došlo k dalšímu rozvoji suchozemských živočichů. V době triasu a jury povstala linie dinosaurů. Meteorit vážil několik tun a způsobil konec éry dinosaurů. Momentálně probíhá další vymírání, ve kterém jsou v největší ohrožení savci.
Související články
Historie velryb je jedním z největších záhad evoluce. Jak tito savci, kteří dýchají plícemi, přišli o nohy a vrátili se do moře? Na tuto otázku se pokusí odpovědět dokument Tajemné údolí velryb v Egyptě, který bude mít premiéru ve čtvrtek 29. února ve 20:00 na televizní stanici Viasat Nature. Všech 90 druhů dnes žijících velryb […]
Mnozí zmiňují divočáky, lišky, jeleny nebo dokonce medvědy. Stále častěji se s divokými zvířaty setkáváme přímo v ulicích měst. Proč se tak děje a zda je za to někdo zodpovědný, to jsou otázky, které necháme na jiných. My se raději podíváme do jiných zemí a prozkoumáme, jaká další zvířata po celém světě se přizpůsobila životu […]
Svět ukrývá mnoho pokladů a tajemství. I když objevitelů, historiků a cestovatelů je hodně, některá pozoruhodná místa jsou stále překvapením pro mnohé z nás. Neprobádané místa Ázerbájdžánu, rozmanitá historie Albánie či úchvatná atmosféra Kypru jsou jedny z míst, která nám mají co nabídnout a vyprávět. Uznávaná historička Bettany Hughes, se vydala prozkoumat pozoruhodné úkazy, o kterých jste možná doposud neslyšeli. Hora, […]
Velká jezera Severní Ameriky jsou zásobárnou pětiny světové sladké vody a páteří obrovského ekosystému, který ze všech úhlů ve třech dílech zkoumá nový kanadský dokument Nezkrocená Velká jezera. V premiéře jej uvidíte na Viasat Nature v pondělí 5. července. Hořejší jezero, Huronské jezero, Michiganské jezero, Erijské jezero, Ontarijské jezero a další menší jezera a řeky […]
reklama
Historie
Dřel Krčín dělníky z kůže?
Jakub Krčín je nejen chytrý, ale i nesmírně podnikavý. Jakožto hospodářský správce obrovského dominia Rožmberků má navíc velký vliv. Zakládá pivovary, mlýny, dvory, ovčíny a samozřejmě rybníky. Při jejich budování jde však přes mrtvoly!   Počátky rybníkářství v Čechách se ztrácejí v mlze. Chybějí přímé důkazy, zůstávají jen různé hypotézy. Skutečné rybníky začnou zakládat až […]
Slavná sídla hlav států: Kde se tvoří dějiny?
Nejzásadnější rozhodnutí se odehrávají za zdmi paláců, v nichž sídlí nejmocnější muži světa. Jaká je historie budov, kde přebývají prezidenti či předsedové vlád? Byly vůbec postaveny pro ně? A kdy se tam vlastně nastěhovali?   Místo pro sídlo hlavy státu si vybral už George Washington (1732–1799), první americký prezident, a zúčastnil se také 13. října 1792 […]
Budoval Jiří IV. britský Tádž Mahal pro své milenky?
Nevypadá ani trochu jako britské královské sídlo. Spíš jako palác z Pohádek tisíce a jedné noci. V anglickém přímořském letovisku Brighton ho nechává zbudovat král Jiří IV., který si v něm chce léčit bolestivou dnu, a navíc potřebuje zázemí pro své milostné eskapády.   Zpočátku stojí na místě této extravagantní stavby letní sídlo pro prince z Walesu, […]
Hrozila za urážku metresy Bastila?
„Jednou bude víc než královna,“ pronáší jasnovidka v roce 1730 poté, co důkladně prozkoumala ručku devítileté Jeanne-Antoinette Poissonové. Ambiciózní matka děvčátka hned ví, co to znamená. Její dcerka se stane královskou metresou.   Malá Jeanne (1721–1764) roste do krásy. To však k úspěchu nestačí. Rodina jí zajišťuje skvělé vzdělání, srovnatelné s dívkami z aristokratických rodin. […]
Zajímavosti
Chtělo by to kolečka! Jak vznikla kancelářská židle?
Dva kroky k exempláři na stole, tři k mikroskopu a zpět ke svému stolu jich musí ujít pět. A za chvíli dva další kroky k odpadkovému koši! Vstát, sednout – a pořád dokola. Světoznámý přírodovědec Charles Darwin to vyřeší: na židli si přimontuje kolečka!   Od kdy lidé používají židle? Chtělo by se říct, že takřka od vždy. […]
Tisacali: Vesnice ukrytá v obří jeskyni!
Na obzoru se objeví plachetnice. Nepřátelé! Je jedno, jestli to jsou Římané nebo Kartáginci. Tak či onak přicházejí loupit a vraždit. Skupina lidí prchá tajnou stezkou do kopce. Tam, ve skrytu před kýmkoliv, je město, které je jejich poslední nadějí…   Je horký den roku 1910. Ettore Pais (1856–1939), slavný italský archeolog, se vydává na […]
Anachoréti: Zazdění na vlastní žádost
Tisíce lidí se ve středověku rozhodnou opustit společnost, světské radosti i starosti a zasvětit zbytek svých dnů asketickému životu a modlitbě. Mnohým však nestačí udělat tlustou čáru a stát se poustevníky. Chtějí, aby společnost zůstala za tlustou zdí. A to doslova.   V 11. století začíná doba populačního růstu, rozvoje zemědělství, rozmachu měst a globálních […]
Michiganský trojúhelník: Záhady pod vodou i ve vzduchu
Znáte Michiganský trojúhelník? Leží v oblasti vzájemně propojených Velkých jezer na hranicích mezi Kanadou a USA a dějí se tam opravdu podivné věci. Mizejí tu lodě i letadla, lidí zde prý zahlédnou nejenom neidentifikované létající předměty, známé jako UFO, ale také USO, což jsou záhadné objekty pod vodou!   První z nejznámějších incidentů se odehraje […]
Záhady a napětí
Fenomén „divokých mužů“ ve středověké mytologii: Byli to přežívající neandrtálci?
Chatrně oblečený venkovan se kradmo ubírá lesem a co chvíli se pozorně rozhlíží. Nedivte se, vydat se v 15. století do lesa pro nějaký ten otop, to byl často i hrdelní zločin. Pak se však stane něco strašného. V lesním přítmí spatří mohutnou postavu s černými rozcuchanými vlasy. Je to snad sám vládce pekla?   Ve středověké […]
Magické křižovatky: Hranice mezi světy
Na první pohled obyčejné místo. Silnice, která se rozbíhá do čtyř stran. Křižovatka. Ale podle pradávných věr právě tady slábne závoj mezi světy. Je to místo, kde můžete přivolat duchy, uzavřít smlouvu s démonem nebo získat dovednosti, které nejsou z tohoto světa. Opravdu tady můžete změnit svůj osud? A jak vysokou cenu za to zaplatíte? […]
Podivný start čínského raketoplánu: Sledovalo ho UFO?
Na palubě čínského raketoplánu Shenzhou 9, který 16 června 2012 v půl jedné odpoledne odlétá do vesmíru, je první čínská kosmonautka Liu Yang (*1978). Start je naplánován na den 49. výročí letu Valentiny Těreškovové (*1937), první ženy ve vesmíru. Nakonec se však let do dějin zapisuje ze zcela jiného důvodu. Údajně ho totiž sledují mimozemské civilizace… […]
Posedlost anglického krejčího: Sužovalo muže sedm démonů?
Záchvaty agrese, nelidské skřeky i zpívání náboženských písní pozpátku. To vše je na denním pořádku v jednom z domů v malé anglické vesnici Yatton. Dříve velmi oblíbený krejčí se díky svým výstupům, způsobeným nevysvětlitelným incidentem, stává vyvrhelem společnosti. Podaří se mu jeho bezvýchodnou situaci zvrátit?   Vánoce, rok 1760, vesnice Yatton v Somersetu u. Místní komunita […]
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Talentovaný Tony Cicoria: Piáno ovládne jako blesk z čistého nebe!
enigmaplus.cz
Talentovaný Tony Cicoria: Piáno ovládne jako blesk z čistého nebe!
Před klavírem sedí zkušený americký hudebník Tony Cicoria (*1952) a vypravuje: „Pamatuji si to, jako by to bylo dnes. V roce 1994 jsem působil jako ortoped v New Yorku. V té době ještě neexistovaly mo
Ztracené osady Rychlebských hor a Králického Sněžníku: Hlas krajiny, která nezapomíná
epochanacestach.cz
Ztracené osady Rychlebských hor a Králického Sněžníku: Hlas krajiny, která nezapomíná
Když stoupáte hustým lesem nad Starým Městem pod Sněžníkem nebo se prodíráte mlhavým ránem Rychlebských hor, krajina tu šeptá. V každém pařezu, v zarostlém sadu, v pokřiveném ovocném stromě, který tu ještě vzdoruje větru, slyšíte ozvěny lidského života, který se ztratil – ale ne docela. Jsou místa, která z map zmizela, ale nikdy nezmizela z
Montblanc znovu ožívá ve světě Wese Andersona
iluxus.cz
Montblanc znovu ožívá ve světě Wese Andersona
Legendární značka luxusních psacích potřeb a doplňků představuje svou novou kampaň Let's Write, v níž navazuje na výjimečnou spolupráci s režisérem Wesem Andersonem. Ten pro Montblanc opět vykreslil p
Mřížkový koláč
nejsemsama.cz
Mřížkový koláč
Meruňky můžete nakombinovat i s lesním ovocem. Hodí se k nim i výrazné bylinky, jako je rozmarýn, tymián nebo levandule. Ingredience na 1 kulatou formu: Na těsto: ● 300 g hladké mouky ● 1 vejce ● 1 žloutek ● 150 g másla ● 1 lžička nastrouhané citronové kůry ● 2 lžíce řeckého jogurtu ● 100 g cukru Na dohotovení: ● 800 g meruněk ● 1 skořicový cukr Postup: Do mísy nasypte mouku, cukr a citronovou kůru. Přidejte
Viděl někdy někdo Boha? Biblické rozpory ve zjevení Hospodina
epochaplus.cz
Viděl někdy někdo Boha? Biblické rozpory ve zjevení Hospodina
Janovo evangelium jasně tvrdí: „Boha nikdy nikdo neviděl.“ Přesto se ve Starém zákoně objevují pasáže, které tuto premisu zpochybňují, popisujíce osobní setkání s Hospodinem. Jak je možné, že Kniha knih obsahuje tak zjevné rozpory v tak zásadní otázce? Ačkoliv novozákonní Janovo evangelium obsahuje pasáž, kde se doslova říká „Boha nikdy nikdo neviděl,“ (Jan 4:12), některé
Setrvalá žízeň je špatný signál
panidomu.cz
Setrvalá žízeň je špatný signál
Za poslední desetiletí jsme si na tolik zvykli na heslo „pitný režim“, že jsme se mnohdy naučili pít, i když nemáme žízeň. Tělu to ale nesvědčí. Totéž platí, když se žízeň ozývá a neustává. Nadměrné pití signalizuje zravotní problém. Velkou žízeň přirozeně dostaneme, když se zpotíme za velkého vedra nebo při námaze. Také hodně slané
Panák se díval v noci oknem do mého bytu
skutecnepribehy.cz
Panák se díval v noci oknem do mého bytu
Okno protějšího domu bylo zavřené celá léta. Jedné noci se to ale změnilo. Moje zvědavost se mi vymstila. Děsivý pohled strnulé figuríny se mi vrací ve snech doteď. Už dlouhá léta žiju v zapadlé části městského centra. Noci zde jsou však klidné, tiché. Ani na své sousedy jsem si nikdy nemohla stěžovat. I když, byla tu jedna věc,
Interiér s ikonami skandinávského designu
rezidenceonline.cz
Interiér s ikonami skandinávského designu
Nedaleko Los Angeles si mladý pár nechal postavit vzdušnou rezidenci kombinující ocelový skelet, skleněné stěny a sekvojové obklady. uvnitř vás okouzlí ikony skandinávského designu. Vroce 1998 Mark a Andrea Meyerhoferovi koupili dům v zalesněnémpodhůří Lacanada Flintridge v Kalifornii. Pár začal spolu se skupinou architektů s přetvářením domu tak, že přestavěli část s kuchyní a rodinnou místností.
Když kvete louka, pomáhá klimatu
21stoleti.cz
Když kvete louka, pomáhá klimatu
Rostliny jsou víc než jen zelený porost naší krajiny. Hrají zásadní roli v koloběhu uhlíku, a tím i v ochraně klimatu. Nová studie vedená vědci z Biologického centra AV ČR ukazuje, že druhová pestrost
Zanevřela Angelina Jolie po rozvodu na muže?
nasehvezdy.cz
Zanevřela Angelina Jolie po rozvodu na muže?
Smutný příběh. Je slavná, a navíc ikona krásy. Přesto herečka Angelina Jolie (51) zůstává opuštěná jako kůl v plotě. Po dramatickém rozvodu s Bradem Pittem (61) v roce 2016, kde nechyběla obvinění z
Bramborový koláč s jablky
tisicereceptu.cz
Bramborový koláč s jablky
Suroviny 250 g brambor 60 g másla 200 g cukru moučky 2 vejce 250 g polohrubé mouky prášek do pečiva jablka Na drobenku 50 g hrubé mouky 30 g másla 30 g cukru krupice Postup Bram
Jak vládla královna Hollywoodu?
historyplus.cz
Jak vládla královna Hollywoodu?
Její nevinný výraz a plachý pohled ji skvěle pasují do rolí mladičkých dívenek. Mary Pickfordová v nich poblázní doslova celý svět. V době, kdy se na profesi herce hledí ještě skrz prsty, se stane jednou z nejslavnějších žen nejen v USA a vyslouží si titul „královna Hollywoodu“. Herečkou z nouze Je jí sedm let, a
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz