Obžalovaný domluvil a soudní síň naplnilo zlověstné ticho. Na vteřinu. Potom vzduch prořízne nelidský jekot. „Had! Zažeňte toho hada!“ svíjí se na podlaze malé děvčátko. Mlátí hlavou o zem a ukazuje na reverenda. „Ďáblův kumpán“ se modlí zbytečně…

Mdloby, hysterie a vykřikování oplzlostí v kostele… Lékař si se záchvaty devítileté dcery pastora Samuela Parrise (1653–1720) z amerického Salemu a její sestřenice neví rady. „Jsou očarované,“ vynese diagnózu.

Betty a Abigail to potvrzují a ze svého neštěstí obviní tři místní podivínky včetně pastorovy afroamerické služebné. Dospělí netuší, že Tituba krmí zvědavé děti povídačkami o démonech a praktikách voodoo.

Postižených děvčat ale přibývá stejně, jako se množí nařčení z čarodějnictví. Guvernér kolonie Massachusetts proto zřizuje mimořádný tribunál a 1. března 1692 začíná proces.

Malé ďáblice

„Vymýtíme čarodějnictví do kořene!“ slibuje předseda soudu William Stoughton (1631–1701) a zástupce církve Cotton Mather (1663–1728) mu přizvukuje.

Malé svědkyně už při jediném pohledu na obžalované šílí, až krev v žilách tuhne. Vznášejí stále absurdnější obvinění a neunikne nikdo.

Když se tribunál zdráhá poslat na smrt váženou občanku Rebeccu Nurseovou (1621–1692), popadá dívky takový amok, že je verdikt rychle změněn na nejvyšší trest.

Vraždění známých

Oběšenců na šibeničním vršku přibývá. Mezi 19 popravenými skončí Bridget Bishopová (asi 1632–1692), provokující místní puritány nevázaným životním stylem, i reverend George Burrghouse (asi 1652–1692).

Starý farmář Giles Corey (1611–1692) vypustí duši během mučení, při němž zkoušenému postupně kladou na hruď těžké kameny. Několik lidí umírá ve vězení.

Mašinérii, nápadně připomínající sousedské vyřizování účtů, zastavuje guvernér až 12. října 1692.