Útok vládních vojsk povstalci očekávají každým dnem. Někteří proto zpevňují palisádu, jiní se připravují na boj muže proti muži. Čtyři dny trvá jejich vzpoura a patnáct minut bitva o její přežití.

Rebélie Eureka přesto dodnes symbolizuje hrdou vzpouru bezmocných a též první pokus o zavedení republikánství v Austrálii.

Města po celé Americe i Evropě v 50. letech 19. století opouštějí masy lidí. Mají namířeno do australské Viktorie, kde bylo nedávno nalezeno zlato. Příval desetitisíců osob motivuje úřady k tomu, aby na zlatokopy uvalily zvláštní 30šilinkovou měsíční daň.

Ze začátku není těžké si na ni vydělat. Když dojde k vyčerpání povrchových, tedy snadno dostupných, zásob zlata, poplatek ale začne být horníkům na obtíž.

Zvlášť když policie podniká pravidelné „lovy“, při nichž hledá ty, kteří nezaplatili, a drsně s nimi zachází.

Napětí eskaluje v říjnu 1854, kdy je zavražděn skotský zlatokop James Scobie (*1826) a domnělý vrah, známý svými kontakty u soudu, je zbaven obvinění.

Nemají šanci

Rozzlobení zlatokopové se 29. listopadu sejdou na kopci zvaném Bakery Hill.

Zde se pod vedením charismatického Petera Lalora (1827–1889) zavážou k boji za svá práva a svobody, odpřisáhnou věrnost vlajce Jižního kříže (symbol Australské republiky) a odeberou se na místo zvané Eureka, kde vztyčí dřevěnou palisádu.

Britská koloniální vojska na osadu vzbouřených zlatokopů zaútočí 3. prosince. Proti vycvičeným a dobře vyzbrojených vojákům nemají rebelové s pár puškami šanci a toho dne přijde o život 22 z nich (z toho jedna žena). Zemře také šest vojáků.

Přes 100 vzbouřenců je zatčeno a 13 postaveno před soud. Všichni jsou ale za mohutné podpory veřejnosti postupně propuštěni.

Zrušena je i sporná vysoká daň a vše ve finále vede k vydání zákona, v jehož důsledku budou mít kolonisté větší možnosti podílet se na správě Viktorie.

(Zdroj: HISTORY revue)