Vrch, vypínající se nad zákrutou řeky Visly, přitahuje pozornost lidí už v pravěku. „Tady bude mé hlavní sídlo,“ rozhoduje se v roce 1040 i kníže Kazimír I., řečený Obnovitel.

Na příštích téměř 600 let se tak krakovský Wawel stává domovem polských vládců – klíčovým místem pro dějiny našich severních sousedů…

Na úpatí Wawelu se nachází vápencová jeskyně, kterou Poláci spojují se svou nejstarší historií. Podle legend tu v temných předhistorických dobách sídlil drak, který si každý měsíc od zdejších obyvatel žádal oběť – jednu pannu.

Přemohl ho lstí až švec Skuba, jenž se za odměnu mohl oženit s dcerou legendárního krále Kraka.

Historikové dodnes pátrají po původu této legendy a shodují se na tom, že strašlivý drak mohl být symbolem Avarů, kteří ovládli Wawel ve druhé polovině 6. století n. l.

Oběť v podobě panny by tak odkazovala k povinnému tributu, který místní museli Avarům odvádět.

Zrození světce

Ti dva se nemohou vystát. Krakovský biskup Stanislav (1030–1079) je na ostří nože s polským králem Boleslavem II. (asi 1042–1081/1082).

Snad se neshodnou na církevních reformách, možná se kněz odváží kritizovat panovníkovo amorální chování. „Je to zrádce,“ prohlašuje Boleslav na Stanislavovu adresu. Hrstka královských družiníků nelení a opovážlivého biskupa vyrazí ztrestat.

Nakonec se však neodváží na něj vztáhnout ruku a Boleslav ho musí zabít sám. Uprostřed mše. Podle některých se tak stalo přímo na Wawelu, a zatímco je král kvůli zločinu svržen z trůnu, Stanislav se stane významným polským světcem a hlavním zemským patronem.

První a poslední korunovace

„Papež souhlasí!“ hlásí radostnou novinu Vladislavu Lokýtkovi (1261–1333) posel. Svatý otec povolil mocnému polskému vládci obnovení královského titulu, a tak se Lokýtek může nechat korunovat polským králem.

20. ledna 1320 tak ovšem neučiní v Hnězdně, ale v Krakově na Wawelu, kde při té příležitosti vyrůstá nová gotická katedrála sv. Stanislava a sv. Víta.

Napříště zde budou korunováni všichni polští králové, i když už Krakov nebude jejich sídelním městem (na počátku 17. století ho vystřídá Varšava).

Posledním polským panovníkem, který zde přijme královskou korunu, bude v roce 1734 August III. (1696–1763).