Když vinař vylisuje poslední kapku moštu, zůstane mu hromada zbytků – slupky, semena, stopky. Pro většinu lidí bezcenný odpad, pro vědce z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC) ale hotový poklad.

Z matoliny, jak se této směsi říká, se totiž může stát surovina, která najde cestu do pekáren, kosmetických salónů i do průmyslových dílen.

Matolina je pozoruhodná směs slupiček, zrníček a stopiček, které zůstávají po lisování vína…Kromě trošky cukrů a kyselin obsahuje i spoustu látek, o něž by se mohly přetahovat firmy z různých oborů, a to vlákninu, minerály a především fenolické sloučeniny, známé svými antioxidačními účinky.

„Matolina není odpad, ale cenná sekundární surovina,“ zdůrazňuje Ing. Václav Dvořáček, Ph.D., vedoucí výzkumného týmu Kvalita rostlinných produktů v CARC. „Může zlepšit složení potravin, stát se základem doplňků stravy, ale i kosmetiky či biokompozitů.“

Od pečiva po bioplast

Z matoliny lze vyrobit moučku, která obohatí chléb či těstoviny o vlákninu a antioxidanty, a navíc prodlouží jejich čerstvost. Jemně mletá matolina zase poslouží jako přísada do peelingů nebo jako základ přírodních mastí.

Olej z hroznových semínek už dávno patří mezi kosmetické poklady, ale výzkum míří dál – třeba k biokompozitním deskám, které by mohly nahradit část dřeva a déle odolávat slunečnímu záření.

A tím to nekončí. V laboratořích se testuje i využití matoliny jako substrátu pro pěstování léčivých hub či součást krmných směsí s vysokým obsahem vlákniny. Z vinařského odpadu se tak pomalu stává multifunkční surovina s vysokou přidanou hodnotou.

Víno, které živí víc než jen sklenku

Na podzimním semináři ve Vinařství Ludwig v Němčičkách mohli účastníci ochutnat pečivo i cukrářské výrobky právě s přídavkem matoliny.

„Spolupráce s vědci nám pomáhá proměnit to, co dřív končilo na hnojišti, v produkt se zdravotními benefity,“ říká Ing. Ludvík Šlancar, CSc., ředitel vinařství.

Podle něj tím vinaři naplňují i strategii Svazu vinařů ČR: víno není jediný produkt révy, ale jen jeden z mnoha darů, které tahle rostlina nabízí. Hrozen – a všechno, co po něm zbude – se stává zdrojem zdraví i inovací.

Cirkulární příběh o pěti R…

Celý výzkum je součástí projektu Ministerstva zemědělství „Inovativní využití matoliny, obilných pluch a otrub pro tvorbu produktů s vysokou přidanou hodnotou“, který běží pod koordinací CARC až do roku 2028. Spolupracují na něm Česká zemědělská univerzita, konsorcium Nanoprogress, vinařství Ludwig a Mlýn Perner.

Projekt stojí na pilířích tzv. konceptu 5R – Rethink, Renew, Reduce, Reuse, Recycle. Jinými slovy: přemýšlet jinak o odpadech a dát jim druhý život. „Chceme ukázat, že i vedlejší produkty mají obrovský potenciál,“ uzavírá Václav Dvořáček.

…a Citroën

Matolina není jediný „odpad“ z vinné révy, který se dá dál používat. Citroënu u své nové vlajkové lodi C5 Aircross například využívá až z 20 % výhonky vinné révy z ekologických vinic v Burgundsku pro světlé plasty v úložných prostorech dveří a v konzole.

Tyto výhonky se po sklizni obvykle spálí. Nový Citroën C5 Aircross je tak prvním vozem na světě, který do svého designu výhonky vinné révy zakomponoval.

Celkově je ve voze C5 Aircross použito 47 kg recyklovaných plastů nebo plastů z biologických materiálů, 160 kg recyklovaných kovových dílů a 20 % z pneumatik.