Myslíte si, že stavbyvedoucí, projektanti, statici a stavební dozory mají na růžích ustláno? Ano, možná mají nadprůměrné příjmy, ty jsou však vykoupeny nadprůměrnou zodpovědností. A v následujících případech lidem na zodpovědných pozicích nejspíš ze stresu zešedivěly vlasy.
Když hovoříme o stavebních selháních, spousta z nás si nejspíš představí křivě postavenou zeď nebo špatně zalitou základovou desku rodinného domu. Jenže to jsou všechno škody za tisíce či desetitisíce, přinejhorším pak statisíce korun. Co když ale hovoříme o miliardách?
I v takových částkách můžeme v segmentu stavebnictví přemýšlet, zvlášť když se jedná o stavby, které jsou veřejným zájmem, a ne o jednu, ale o celou sérii chyb.
Vítejte na letišti, odkud nikdy neodletělo ani jedno letadlo
Dovedete si představit dražší stavbu než letiště? Pak si ještě představte letiště, které sice téměř dostavěli, ale nikdy nepřivítalo ani jednoho pasažéra a nikdy z něho nevzlétl jediný veřejný let. Přesně to je případ letiště Brandenburg v Berlíně, jehož výstavba započala v roce 2006 a skončila (neslavně) o pět let později.
V tomto případě se jednalo o pověstnou (a až příliš drahou) výjimku z pravidla německé preciznosti. Ať jste se podívali téměř kamkoliv, mohli jste objevit nějakou chybu. Eskalátory nedosáhly až na nejvyšší poschodí, tisíce kabelů dostaly chybné označení a více než 50 kilometrů chladicích trubek bylo nainstalováno bez izolace.
Což znamenalo, že bylo třeba zbourat už postavené stěny, aby se tahle chyba mohla napravit.
To ale nepomohlo. Zvlášť když dále muselo být zbouráno dalších 600 ohnivzdorných stěn, protože vlastně vůbec ohnivzdorné nebyly. Za pouhý rok došlo ke zdvojnásobení původně plánovaných nákladů. Letiště, které mělo být dokončeno v roce 2011, bylo investorovi předáno v říjnu roku 2020. A otázkou je, jestli se vůbec někdy začne používat. Takže tohle selhání stálo hodně.
A nejhorší je, že to celé zaplatili převážně daňoví poplatníci.
Když jeřáb spustí domino
V nizozemském městě Alphen aan den Rijn došlo k události, která se nechvalně zapsala do tamní kroniky. Při pokusu zvednout 187 tun vážící most dvěma obřími jeřáby (vážícími 700 a 400 tun) se jeden z těchto jeřábů převážil a vzal s sebou i ten druhý. Při pádu oba zničily 50 domů a jeden obchod.
Byla to o něco levnější chyba než v případě berlínského letiště, ale ani tak byste něco takového nechtěli platit ze svého.
Pařížská katastrofa – když hořel Notre-Dame
Asi všichni si pamatujeme na 15. duben 2019, kdy svět obletěla zpráva o hořícím chrámu Notre-Dame v Paříži. Za devastujícím požárem, který odnesla především střecha kostela, stálo hned několik pochybení, která se sešla najednou. Už hodinu po započetí požáru se jeho šíření snažilo zabránit asi 500 hasičů, kteří bránili především zvony na věžích.
Ty by totiž při potenciálním pádu shodily i samotné věže a škody by pak byly nevyčíslitelné.
Chyby spočívaly například v tom, že při velké renovaci, kterou chrám právě procházel, se všude po dřevěné konstrukci střechy povalovaly elektrické nástroje a svářečky. Navzdory tomu, že společnost provádějící stavební dozor popřela, že by požár vznikl od odhozeného nedopalku cigarety, přiznali někteří pracovníci, že v průběhu práce kouřívali i mimo vyznačené zóny.
Požární ochrana chrámu byla navíc chabá i proto, že stavba pocházela z doby 300 let před sestavením prvního hasičského sboru v celé Francii. Kromě toho sice v rámci kostela bylo 160 požárních hlásičů a celý systém hlásil chybu, ale člověk dozorující požární systém kostela byl už na své druhé směně za sebou a špatně vyhodnotil, odkud daný signál pocházel.
Pokud vás zajímají detaily těchto a dalších Stavebních selhání, nalaďte si stejnojmenný seriál na kanálu Viasat Explore. Zde se dozvíte nejen něco o nechvalně proslulých stavbách naší doby, ale i o chybách a selháních minulosti.
Tak tedy premiérově od středy 10. listopadu vždy v 19:55 na Viasat Explore.
Trailer:
Facebook
Twitter
RSS