Cholesterol nemá nejlepší pověst. Většina běžné populace si jej spojuje s rizikem kardiovaskulárních onemocnění. Vysoký cholesterol patří mezi hlavní faktory způsobující srdeční infarkt a mrtvici, které zabíjejí jen u nás desetitisíce lidí ročně.
Zároveň je však cholesterol pro lidské tělo důležitý, protože je nepostradatelnou složkou obalu lidských buněk.
Hlavním důvodem proč lidé riziko vysoké hladiny cholesterolu podceňují je fakt, že se nijak znatelně neprojevuje na fyzickém stavu. Nejde o nemoc v pravém slova smyslu.
Jenže pokud měření zjistí vyšší hodnoty, než jsou ty doporučené, měli bychom zpozornět a snažit se o jejich pokles.
Pro snížení hladiny cholesterolu není důležité jen to, co jíme, ale také kdy a jak jíme. Lidé stravující se 6x nebo i vícekrát za den, mají hladinu cholesterolu v krvi nižší o 5 % než ten, kdo jí nepravidelně a méně často. A to bez ohledu na tělesnou hmotnost či fyzickou aktivitu.
O tom, zda jde o tzv. „hodný“, či naopak „zlý“ cholesterol, rozhoduje jeho složení. Čím více tuků (lipidů) s navázanými bílkovinami (proteiny), tedy lipoproteinů, obsahuje, tím je jeho hustota menší.
Cholesterol je sice jen jeden, ale liší se obsahem lipoproteinů. Nejznámější jsou LDL cholesterol (Low Density Lipoprotein, lipoprotein s nízkou hustotou) a HDL cholesterol (High Density Lipoprotein, lipoprotein s vysokou hustotou).
Čím cholesterol škodí?
Příliš vysoká hladina LDL cholesterolu je příčinou jeho nadbytečného usazování v cévních stěnách, kde tvoří takzvané sklerotické pláty, váčky složené z tukové hmoty a bílých krvinek, které jsou jedním z hlavních příznaků kornatění tepen (aterosklerózy).
Orgán zásobený krví přitékající z této napůl ucpané cévy, není dostatečně prokrvený. Nedostatečný průtok krve se projevuje nedostatečným okysličováním. Nedostatek kyslíku způsobí postupné odumírání orgánů. Tento proces probíhá například u infarktu myokardu.
Část srdce, která je špatně zásobená krví, nemá dostatek kyslíku, v důsledku toho odumírá a srdce špatně pracuje.
Nejškodlivější je Very Low Density Lipoprotein (lipoprotein s velmi nízkou hustotou, VLDL), který obsahuje cca 90 % tuku.
A jak naopak pomáhá?
Naproti tomu HDL cholesterol má více proteinů než lipidů, vyšší hustotu a jeho úkolem je cholesterol sbírat z tkání a přenášet ho do jater, kde je přeměněn na žluč a následně vyloučen z těla. Tím hladina cholesterolu v krvi klesá.
Vysoký podíl HDL cholesterolu je tedy znakem dobré schopnosti vylučovat přebytečný cholesterol z organismu.
Cholesterol je jako látka tukové povahy součástí buněčných membrán. Obsahují jej tedy všechny buňky a lidské tělo by bez něj nemohlo existovat.
Jeho další funkcí je tvorba pohlavních hormonů testosteronu (mužský pohlavní hormon) a estrogenu (ženský pohlavní hormon). Podílí se i na produkci vitamínu D a pomáhá tělu zpracovávat tuky.
Cholesterol má kromě člověka v těle i řada dalších organismů. Kromě savců i hmyz, měkkýši či některé druhy hub.
Jakou roli hraje tuk?
Významným zdrojem cholesterolu je potrava živočišného původu, jako je maso, vejce, mléko. Mimoto si tělo cholesterol samo vyrábí – především v játrech a částečně také ve střevech.
Tuky nalézající se v rostlinných a živočišných tucích (triglyceridy) jsou hlavním zdroj tuku, který přijímáme v potravě, a hrají důležitou úlohu v metabolismu. Obsahují zhruba dvakrát tolik energie (asi 40 kJ/g) než sacharidy či bílkoviny.
Zvýšené množství triglyceridů v krvi se však pojí s vyšším rizikem srdečních onemocnění. Vysoká hladina triglyceridů zpomaluje průtok krve, zvyšuje její srážlivost a způsobuje inzulinovou rezistenci. Jejich hladině nesvědčí zejména jednoduché cukry.
Podle lékařů však není nezbytné se vyhýbat stravě s vysokým obsahem sacharidů, ale spíše dbát na vyvážený jídelníček. U většiny lidí totiž potraviny s vysokým obsahem komplexních sacharidů a dostatkem vlákniny zabraňují zvýšení hladiny triglyceridů v krvi.
Naopak dlouhodobá konzumace nevyvážené stravy jako je alkohol, tučné pokrmy či potraviny, které neobsahují dostatečné množství vlákniny, tuto hladinu rapidně zvyšuje.
