Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
Záhada Alexandrijské knihovny: Zničil ji Caesar, anebo vyhořela do základů?

Alexandrijská knihovna patřila mezi nejvýznamnější centra vzdělanosti starověkého světa. O jejím vzniku něco víme, ale jak zanikla, zůstává dodnes záhadou. Má její zkázu na svědomí slavný Julius Caesar?

Starověká Alexandrie se nacházela v severní Africe na pobřeží Středozemního moře. Oficiálně ji založil v roce 331 př. n. l. Alexandr Veliký (356–323 př. n. l.) jako první z velkého množství stejnojmenných měst.

Podle francouzského vědce Alaina Vérona z Univerzity Paula Cézanna v Marseille ale bylo toto území osídleno už před 4500 lety.

Když Alexandr Veliký zemřel, vládu v Egyptě po něm převzal Ptolemaios I. Sótor (367–283 př. n. l.) a stanovil Alexandrii hlavním městem.

Knihovna se skládala asi z deseti rozlehlých, propojených sálů, přičemž každý z nich byl věnovaný jedné konkrétní oblasti vzdělání. Ve zdech se nacházely výklenky, ve kterých se skladovaly papyrové svitky. Zřejmě ten nejznámější byl překlad Starého zákona z hebrejštiny do řečtiny.
Knihovna se skládala asi z deseti rozlehlých, propojených sálů, přičemž každý z nich byl věnovaný jedné konkrétní oblasti vzdělání. Ve zdech se nacházely výklenky, ve kterých se skladovaly papyrové svitky. Zřejmě ten nejznámější byl překlad Starého zákona z hebrejštiny do řečtiny.

Centrum vzdělanosti

Pro další generace se tak město stalo nejdůležitějším vědeckým, kulturním a obchodním centrem. Ptolemaios totiž toužil vybudovat věhlasné město a založit muzeum v řeckém stylu.

Proto pověřil Aristotelova žáka Demétria z Faléru (350–283 př. n. l.), aby navrhl takovou instituci, která bude převyšovat všechny ostatní. A tak se v roce 283 př. n. l. zrodila Alexandrijská knihovna jako součást božského chrámu vědění, Múseiodinu.

Vědci měli v Alexandrijské knihovně mnoho benefitů.
Vědci měli v Alexandrijské knihovně mnoho benefitů.

První katalog

Knihovnu měli na starost správci, kteří dohlíželi na nákupy a vedení katalogu, starali se o originální spisy, zajišťovali restaurování poškozených děl a ověřovali důvěryhodnost textů. První seznam děl sepsal v roce 250 př. n. l.

básník Kallimachos z Kyrény včetně podrobných informací o autorech. Použil také první systém knihovnického třídění, který spočíval v dělení autorů na dramatiky, epické a lyrické básníky, filozofy, historiky, řečníky, rétoriky a další.

Ukradené originály

Dlouhá desetiletí knihovna jenom vzkvétala. Když nastoupil na trůn panovník Ptolemaios III. (284–222 př. n. l.), chtěl mít v knihovně veškeré knihy tehdejšího světa. Nařídil proto dovést všechny dostupné knihy do Alexandrie, kde měl být pořízen jejich opis.

Když už ale knihy jednou zabavil, originály si nechal a vracel pouhé kopie. Takto si z Athén vypůjčil například drahocenné rukopisy autorů Aischyla, Sofokla nebo Euripida.

Benefity pro inteligenci

Na místo se pro sjížděli vědci a badatelé z celého světa. O ty bylo také královsky postaráno. V blízkosti knihovny měli zajištěné ubytování i stravu, pobírali plat, a navíc nemuseli platit daně. Splnit museli pouze jediný úkol.

Překládat knihy ze syrštiny, hebrejštiny, perštiny nebo egyptštiny. Takových výhod využívali například Euklides, Erastothenes nebo Archimedes. Spisy zahrnovaly tehdejší poznatky v oboru matematiky, astronomie, fyziky, lékařství nebo historie.

Vpád římského vládce

O tom, proč vlastně Alexandrijská knihovna zmizela, se vedou dlouhé debaty. Jedna z nejčastějších teorií souvisí s Juliem Caesarem (100–44 př. n. l), který se v roce 48 př. n. l.

dostal po bitvě u Farsálu do Alexandrie, jelikož pronásledoval své nepřátele, kteří prchli do Egypta. V čele uprchlíků stál římský vojevůdce Pompeius (106–48 př. n. l.), který chtěl v Egyptě shromáždit nové vojsko.

Ještě než Caesar vpadl do Alexandrie, byl Pompeius úkladně zavražděn. V té době probíhala v Egyptě občanská válka, ve které stál na jedné straně faraon Ptolemaios XIII. a na druhé jeho sestra Kleopatra.

Caesar v obležení

Římský vojevůdce se zřejmě kvůli Kleopatře do konfliktu zapojil, což se faraonovi nelíbilo a vyslal na Caesara egyptské vojsko.

Ten, jelikož byl vynikajícím stratégem, věděl, že se s velkou přesilou nemůže střetnout v otevřené bitvě, zabarikádoval se proto v jedné z částí Alexandrie. Caesarovi vojáci nejprve bránili každou ulici a přístav, kde kotvily válečné lodě. Když Caesar pochopil, že přístav neudrží, nechal všechny lodě spálit.

Caesar se zapojil do konfliktu v Alexandrii.
Caesar se zapojil do konfliktu v Alexandrii.

Požár se šířil městem

Podle některých autorů se požár z přístaviště začal šířit i do města a ničil všechny okolní budovy, a to včetně Alexandrijské knihovny. Oheň měl zasáhnout Múseiodin, který se nacházel v blízkosti moře.

Je ale zvláštní, že se Caesar ve svých pamětech o zničení knihovny vůbec nezmínil. A ani zeměpisec Strabon, který do Alexandrie přijel 20 let po válce, se o žádném jejím poškození nezmiňuje.

Jediné zmínky o požáru pochází od spisovatele Senecy, který je ale napsal až o 100 let později.

Požár se měl šířit celým městem a knihovnu zničit.
Požár se měl šířit celým městem a knihovnu zničit.

Škrty v rozpočtu

Během dalších let došlo ještě k několika požárům knihovny. Podle americké historičky Heather Phillips ale mohla za zničení knihovny byrokracie.

Podle všeho pozastavil římský císař Marcus Aurelius (121–180) platby Múseiodinu, zrušil stipendia jeho členům a vyloučil všechny zahraniční vědce. To podle ní ublížilo knihovně mnohem více než požáry.

Pronásledování učenců

Také další císař, Caracalla (188–217), se na městě vyřádil. Když vstupoval po Alexandrie, všichni měli za to, že v přátelském duchu, ve skutečnosti ale hodlal město úplně vyhladit. Do ulic proto rozmístil vojáky, kteří se vrhli na nic netušící civilisty.

Začal také pronásledovat aristotelovské filozofy a nařídil spálit jejich knihy. V důsledku tohoto řádění tak bylo mnoho budov ve městě poničeno, stejně jako za císaře Aureliana (214–275), během jehož útoku vyhořela většina čtvrtí.

Císař Caraculla pronásledoval všechny učence.
Císař Caraculla pronásledoval všechny učence.

Nástup křesťanství

I přes všechny násilnosti a požáry knihovna dál plnila svůj účel.

Bohužel se stala trnem v oku alexandrijskému patriarchovi Theofilovi (385–412 n. l.), který nechal zničit Serapeum, druhou část alexandrijské knihovny, kam byla přemístěna většina spisů z původní knihovny.

Dav zničil staré sochy, umělecké předměty a spálil vzácné knihy. O následném fungování knihovny neexistují záznamy.

Zničili jí Arabové?

Další zmínky se objevily až ve 13. století, kdy se v křesťanském světě rozšířila legenda, že knihovnu nechal zničit chalífa Umar ibn al-Chattáb (585–644), když město dobyli v roce 642 Arabové.

Muslimové totiž považovali Alexandrii za nebezpečné město plné filozofů a kněží. Když jej pak Arabové plenili, vítězný vojevůdce Amru ibn Al-as prý poslal chalífovi Umarovi dotaz, jak má naložit s knihami. Vládce údajně odpověděl:

„Obsahují-li knihy totéž co Korán, jsou zbytečné. Je-li v nich něco jiného, jsou škodlivé. V každém případě spálit.“

Nová Alexandrijská knihovna

Co se doopravdy stalo, se dnes už asi nedozvíme. Podle současných historiků Alexandrijskou knihovnu nikdo nezničil, zanikla postupně, stejně jako její sláva. To se snažil napravit profesor historie na Alexandrijské univerzitě, Mustafa al-Abbadi.

Výstavbu nové Alexandrijské knihovny plánoval více než 20 let. V roce 1990 byla vyhlášena mezinárodní architektonická soutěž, ve které bylo přijato celkem 524 návrhů z 52 zemí, výstavba trvala šest let. Slavnostní otevření proběhlo v roce 2002.

V roce 2002 vznikla moderní Alexandrijská knihovna.
V roce 2002 vznikla moderní Alexandrijská knihovna.
reklama
Související články
Historie velryb je jedním z největších záhad evoluce. Jak tito savci, kteří dýchají plícemi, přišli o nohy a vrátili se do moře? Na tuto otázku se pokusí odpovědět dokument Tajemné údolí velryb v Egyptě, který bude mít premiéru ve čtvrtek 29. února ve 20:00 na televizní stanici Viasat Nature. Všech 90 druhů dnes žijících velryb […]
Mnozí zmiňují divočáky, lišky, jeleny nebo dokonce medvědy. Stále častěji se s divokými zvířaty setkáváme přímo v ulicích měst. Proč se tak děje a zda je za to někdo zodpovědný, to jsou otázky, které necháme na jiných. My se raději podíváme do jiných zemí a prozkoumáme, jaká další zvířata po celém světě se přizpůsobila životu […]
Svět ukrývá mnoho pokladů a tajemství. I když objevitelů, historiků a cestovatelů je hodně, některá pozoruhodná místa jsou stále překvapením pro mnohé z nás. Neprobádané místa Ázerbájdžánu, rozmanitá historie Albánie či úchvatná atmosféra Kypru jsou jedny z míst, která nám mají co nabídnout a vyprávět. Uznávaná historička Bettany Hughes, se vydala prozkoumat pozoruhodné úkazy, o kterých jste možná doposud neslyšeli. Hora, […]
Velká jezera Severní Ameriky jsou zásobárnou pětiny světové sladké vody a páteří obrovského ekosystému, který ze všech úhlů ve třech dílech zkoumá nový kanadský dokument Nezkrocená Velká jezera. V premiéře jej uvidíte na Viasat Nature v pondělí 5. července. Hořejší jezero, Huronské jezero, Michiganské jezero, Erijské jezero, Ontarijské jezero a další menší jezera a řeky […]
reklama
reklama
Historie
Anglický misionář doplatil na zločin jiných
Kajuta se naklání ze strany na stranu. Skrz okno jsou vidět temné bouřkové mraky a blesky křižují oblohu…   Johnu Williamsovi (1796–1839) je necelých 20 let, když se roku 1816 vypraví pod záštitou Londýnské misionářské společnosti do Tichomoří. Celých 20 let se pak plaví mezi zdejšími ostrovy, kde mezi domorodci úspěšně šíří křesťanství. Kromě toho […]
Poražený král ve zbroji skočil do moře
Na konci 10. století je Norsko rozdělené jako nikdy předtím. Příčinou je náboženství. Dosud nejmocnější muž země Haakon Sigurdsson se ji pokouší sjednotit, ale nejde s dobou a drží se tradiční víry ve staré severské bohy.   Má však mocné odpůrce, kteří prosazují křesťanství. Patří k nim především Olaf Tryggvason (asi 960–1000). Dlouho žil v zahraničí, nejprve velel […]
Našli šokovaní Sověti v Osvětimi tuny vlasů?
V táboře zůstali převážně nemocní a na kost vyhublí vězni. Mnozí bloumají po lágru a hledají nějaké jídlo a vodu. „Kdo se nedokázal pohybovat, nebo k tomu neměl dost energie, ležel netečně na lůžku ztuhlý zimou, a když umřel, nikdo si toho nevšiml,“ přibližuje Ital Primo Levi dění v Osvětimi pár dní před příchodem Rudé […]
Mont-Saint-Michel: Hora, kolem níž utíká moře
Vysoko nad mořskou hladinou se tyčí skalní monument, kolem něhož voda za odlivu ubíhá rychlostí splašeného koně. Horu Mont-Saint-Michel mnozí považují za osmý div světa, který se může pochlubit přebohatou historií.   Pro staré Kelty je ostrov kilometr od pobřeží dnešní severozápadní Francie posvátný coby mořský hrob, kam odcházejí duše zemřelých. Úctu k ostrovu Mont Tombe, jak […]
Zajímavosti
Fosa: Nepolapitelná královna Madagaskaru
Ve známém americkém filmu Madagaskar z roku 2005 se lemuří král Jelimán proslaví dvěma věcmi: strašně rád trsá a hrozně se bojí tajemného stvoření se záhadným jménem fosa. K tomu druhému má dobrý důvod nejen on, ale i skuteční madagaskarští lemuři. Fosa totiž není výplodem fantazie filmařů a na lemury má pořádně spadeno!   Je […]
Vlčí mák: Proč roste na hrobech padlých vojáků?
Pleskanec, kokýšek, makůvka, ohníček, červánčí nebo kohoutek. Tato a mnoho dalších nářečních pojmenování se pojí s jednou rostlinou, kterou známe hlavně pod názvem vlčí mák. Říká se jí také panenka, protože chudé děti si v minulosti hrály s vlčím mákem jako s panenkou.   Vlčí mák roste přirozeně v Evropě, Asii i severní Africe, ale […]
Vlasy v číslech: Naše kštice unese 2 slony!
Někdo si je pěstuje, někdo je stříhá, v každém případě ale pořád rostou! Kam až by dorostly? Kdo má nejdelší a kdo jich má nejvíce? A jakými zajímavými vlastnosti se naši vlasy chlubí?   75 mikrometrů Průměrná tloušťka vlasu závisí na tom, na které části hlavy roste. Nejsilnější jsou v týlu, tam mají průměr asi […]
Mýty opředená ornitoptéra: Slepá ulička letectví?
Krkolomně znějící slovo má svůj původ v řečtině, jde o složeninu výrazů pták a křídlo. Ornitoptéry totiž napodobují let za pomocí máváním křídel!   Vynálezci závistivě sledují opeřence, jak lehce operují ve vzduchu. Jedním z prvních průkopníků se stává anglický mnich Eilmer z Malmesbury, jehož počin připomínají záznamy z 11. století. Tehdy ale nejde o ornitoptéru v dnešním významu. Hozenou […]
Záhady a napětí
Tajemná spisovatelka Pearl Curranová: Diktoval jí romány duch?
Před zamyšlenou Pearl Curranovou leží právě dopsaný román Telka. Obsahově ani stylisticky není nijak zvlášť výjimečný. Pozornost si přesto zaslouží. Ačkoli ho Curranová napíše, ona sama tvrdí, že není jeho autorkou. Jak to? Slova jí měl nadiktovat duch. Komu měl patřit a jak s ním mladá Američanka navázala spojení?     Na stole leží deska, […]
Fascinující tajemství labyrintů: Co všechno ukrývají?
Někteří lingvisté spojují slovo labyrint s řeckým slovem „labrys“, což označuje dvojsečnou sekeru, která je v minojské kultuře symbolem moci. Na Krétě jsou nalezena četná vyobrazení této sekery. Jiná teorie spojuje slovo labyrint s řeckým slovem „lavra“, což znamená „úzká ulice“. V tomto případě zřejmě labyrint označuje spletitou síť chodeb a místností, ve kterých se […]
Pozor, Perun bije!
Jsou tací, kteří se bojí bouřky. A není se co divit. Bouře umí být ničivá a nezvladatelná. O to víc je možná na čase seznámit se s bohem, který má tyto nebeské události na svědomí, a zmírnit tak svůj strach. Perun je totiž také mocný ochránce. Tak, jako mají seveřané svého Thora, tak i Slované […]
Byl Urbain Grandier čaroděj? Na jeptišky měl seslat démony!
Vymítání ďábla je v plném proudu. Neobvyklé je na něm hned několik věcí. Odehrává se totiž v klášteře, a navíc je rituál prováděn na jeptiškách, které měli posednout démoni. „Vinu nese farář Grandier,“ vypoví několik řeholnic. Podle převorky uzavřel kněz smlouvu s ďábly, jejímž cílem mělo být obcování s jeptiškami. Skutečně tomu tak bylo?   Loudunským klášterem v západní Francii […]
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Hanychová vzkazuje Dopitovi: Mezi holky nepůjdeš!
nasehvezdy.cz
Hanychová vzkazuje Dopitovi: Mezi holky nepůjdeš!
Nějakou dobu se spekulovalo, že měl manžel Agáty Hanychové (39) vyrazit jako jeden z účastníků reality show Survivor bojovat na několik týdnů na pustý ostrov o přežití a také balík peněz. Nakonec
Otopné panely zajistí obytný komfort
rezidenceonline.cz
Otopné panely zajistí obytný komfort
Dokonale funkční, zejména sálavé panely mohou pomoci se snížením nákladů na energie, navíc díky svému vzhledu poslouží i jako nepřehlédnutelný designový doplněk interiéru. Mohou mít například i formu zrcadla. TEXT: Alena Müllerová, FOTO: archivy firem
Exorcismus: Po stopách vymítání ďábla v Česku
enigmaplus.cz
Exorcismus: Po stopách vymítání ďábla v Česku
Exorcismus se netýká jen dob minulých. I v dnešní době se prý lidé setkávají s temnými silami. Případy posedlosti ďáblem se objevují po celém světě, včetně České republiky. Dokonce přibývá těch, kteří
Proč právě Bardejovské Kúpele?
panidomu.cz
Proč právě Bardejovské Kúpele?
Nacházejí se na severovýchodě Slovenska v Nízkých Beskydech, mezi Čergovem a Ondavskou vrchovinou uprostřed překrásné panenské přírody s jedinečnými klimatickými podmínkami, jsou proto ideálním místem k odpočinku načerpání nových sil. Nacházejí se pouhých 5 km od města Bardejov, zvoleného za „Nejkrásnější město Slovenska“ a zároveň místo s nejčistším ovzduším. Patří mezi nejstarší lázně na Slovensku.
Češi objevili největší podzemní termální jezero světa. Dostalo název Neuron
21stoleti.cz
Češi objevili největší podzemní termální jezero světa. Dostalo název Neuron
Český vědecký tým dosáhl mimořádného úspěchu v oblasti geologického výzkumu. V jižní Albánii, v oblasti Vromoner, Expedice Neuron Atmos odhalila největší podzemní termální jezero na světě. Nadace Neur
3 poslední Přemyslovci z Moravy: Ambiciózní vládce, nejistý kníže a hádavý kanovník
historyplus.cz
3 poslední Přemyslovci z Moravy: Ambiciózní vládce, nejistý kníže a hádavý kanovník
Debata olomouckého biskupa Roberta a kanovníka Sifrida má do poklidné výměny názorů daleko. První označuje druhého za podvodníka a Přemyslovec se zase trefuje do Robertovy slabosti pro hezké jeptišky…   Český kníže Břetislav I. (1002/1005–1055) chce zabránit sporům o vládu mezi svými početnými potomky, a proto před svou smrtí rozdělí Moravu na tři úděly: znojemský,
Fazolová brownies
tisicereceptu.cz
Fazolová brownies
Suroviny na 20 dílků 700 g červ. fazolí 3 vejce 50 g másla 200 g vlašáků 50 g hořké čokolády (70%) 1 lž. medu nebo čekankového sirupu 3 lž. kakaa Postup Fazole uvaříme a mixérem rozmixu
Odpustila jsem jí a zemřela!
skutecnepribehy.cz
Odpustila jsem jí a zemřela!
Dnes bych to vzala zpátky. Ty čtyři desítky let, kdy jsme spolu nemluvily. Stihly jsme se usmířit, ale pak sestra náhle odešla. Mělo to tak být? Tak krutý je osud. Probudila jsem se do zimního rána. Vzduch byl chladný, okna pokrytá námrazou a venku se na šedé obloze míhaly mraky. Seděla jsem na okraji postele,
Střeží vesmírná tajemství agenti v černých oblecích?
epochaplus.cz
Střeží vesmírná tajemství agenti v černých oblecích?
Jde o příslušníky tajné služby, kteří zastrašují svědky UFO, nebo o pouhý výmysl? Když se řekne muži v černém, většina z nás si vybaví Willa Smitha a Tommyho Lee Jonese v kultovní akční sci-fi komedii, jejíž první díl si diváci oblíbili už v roce 1997. Hlavním úkolem těchto parťáků je v rámci tajné agentury MiB
Sjezdové trasy v Orlických horách
epochanacestach.cz
Sjezdové trasy v Orlických horách
Začněme deštným v Orlických horách… V největším lyžařském středisku Orlických hor vám jeden skipas otevře dveře hned ke dvěma propojeným areálům s šesti sjezdovými tratěmi o celkové délce 4 km. Samozřejmostí je různorodost tratí od modré po černou. Vaši cestu na vrchol zabezpečí jeden ze sedmi vleků či moderní sedačková lanovka, která vás vyveze až na Studený vrch v necelých
Bábovka s vaječným koňakem
nejsemsama.cz
Bábovka s vaječným koňakem
Díky vaječnému koňaku je tahle bábovka nádherně vláčná a voňavá. Protože alkohol při pečení vyprchá, můžete ji klidně dát i dětem. Ingredience: 125 g hladké mouky 125 g polohrubé mouky 200 g moučkového cukru 1 vanilkový cukr 300 ml vaječného koňaku 300 ml rostlinného oleje 5 vajec 1 prášek do pečiva Postup: Oba druhy mouky s práškem do pečiva prosijte do mísy. Vejce, cukr a vanilkový cukr
Livigno bude příští rok hostit zimní olympijské hry
iluxus.cz
Livigno bude příští rok hostit zimní olympijské hry
Italské Livigno bude v roce 2026 jedním z významných dějišť zimních olympijských her, které se uskuteční v Miláně a Cortině. Olympijské hry začnou 6. února a potrvají do 22. února 2026. Zatímco Cortin
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz