V sibiřských pustinách se už několik let ze dne na den objevují tajemné díry s průměrem až několik metrů. Vědci, kteří je sledují, nyní přinášejí znepokojivou zprávu. Krátery se v poslední době tvoří rychleji a jejich hloubka je mnohem větší než v minulosti!
Tajemné krátery začaly vědce zajímat již před několika lety. Tehdy se jich během krátké doby v odlehlých částech Sibiře objeví hned několik a nikdo v té době netuší, jak vlastně vznikly. Badatelé ve snaze jev vysvětlit zmiňují propady půdy způsobené spodní vodou či výbuchy zemního plynu. Jiné teorie pro změnu hovoří o pádech meteoritů, působení UFO či testování tajných zbraní.
Ani jedno z možných vysvětlení se však nepodařilo potvrdit. Mechanismy stojící za vznikem obřích kruhových děr v sibiřském permafrostu jsou záhadou dodnes. Vědci ale upřednostňují teorii o zemním plynu, podle které hluboké jámy dokonce pojmenovali, říkají jim krátery plynových emisí. Mohlo by se zdá, že tím záhada sibiřských kráterů končí, jenže nyní vědci stojí před další hádankou.
Ukázalo se totiž, že se nové díry v zemi objevují stále rychleji a ty, které již existují, se neustále zvětšují! Mohou se propady půdy na Sibiři vymknout kontrole?
Představují krátery riziko pro tamní ekosystém?
Krajina se mění
Vědci, kteří se jámy pokoušejí prozkoumat a zjistit, jak obří díry vznikají, při svém výzkumu narážejí na poněkud znepokojivé překvapení. Americko-ruský tým pod vedením ředitelky arktického programu ve Woodwellském klimatickém výzkumném centru Sue Natali před nedávnem publikoval zprávu, ve které shrnuje výsledky studie, při níž porovnávají různé satelitní snímky Sibiře.
Během svých výzkumů si všímají náhlých změn krajiny, zejména v oblasti poloostrova Jamal. „Zjistili jsme, že od roku 1984 do roku 2017 se změnilo 5 procent krajiny,“ stojí ve zprávě. Vědci v ní rovněž zmiňují ostře sledované krátery plynových emisí. Jejich počítačový algoritmus detekoval sedm známých kráterů již dříve popsaných ve vědecké literatuře a tři nové.
Výpočty navíc naznačují, že se frekvence půdy v oblasti zvyšuje, což budí jisté obavy. „Aktivitu kráterů je náročné předvídat. Představuje nebezpečí pro lidskou populaci i infrastrukturu,“ varují vědci.
Co za zvýšeným výskytem kráterů stojí?
Proč se Sibiř propadá?
Výpovědi očitých svědků z minulých let hovoří o oslnivé záři na obloze a mohutném výbuchu, který vznik kráterů doprovází. To vědci považují za důkaz, že krátery vznikají explozí podzemního plynu. Proč ale plyn exploduje v současnosti tak často? I na to mají vědci možnou odpověď.
„Nejnovější vědecké poznatky naznačují, že krátery se tvoří, když se podzemní metan nahromadí pod permafrostem bohatým na led, který může přetlakovat, deformovat povrch země a katastroficky explodovat,“ stojí v tiskovém prohlášení vědeckého týmu. Exploze přitom zřejmě souvisejí se stoupající teplotou vzduchu a následným táním permafrostu, které přispívá k uvolňování podzemních plynů.
Znamená to tedy, že náhlé propady půdu jsou dalším neobvyklým projevem klimatických změn?
Pokud mají vědci pravdu, v ohrožení se ocitá velká část poloostrova Jamal, který je bohatým nalezištěm podzemního plynu.
Facebook
Twitter
RSS