Planeta Země je plná tajemných přírodních útvarů. Právoplatné místo mezi nimi zaujímají i Namibijské vílí kruhy, které vědce matou od 70. let. Nyní se ale podařilo zjistit, kdo záhadné kruhy vytváří. A víly to bohužel nejsou.
Jako Namibijské vílí kruhy se označují 2 – 35 metrů široké kruhy holé půdy mezi travnatým porostem africké pouště. Jev se pravidelně opakuje na ploše stovek kilometrů čtverečních. Kromě Namibie je možné útvary najít i jinde. Stejný charakter mají kruhy Mima v Severní Americe, brazilské murundus nebo kruhy označované jako heuweltjies z jižní Afriky.
Každá ze skupin lidí žijících poblíž záhadných útvarů má svou teorii, jak kruhy vznikly. Přesto, že se africké kruhy označují jako vílí, jsou podle domorodců kmene Himba útvary stopami, které po sobě zanechali bohové kráčející po zemi. I když je vysvětlení domorodých Afričanů poetické, vědcům překvapivě nestačilo. Biologové se proto už desítky let snaží záhadu vílích kruhů rozluštit.
Doposud přicházely v potaz dvě teorie. Podle první hypotézy za zvláštní úkazy může nedostatek živin a vláhy v půdě.
Rostliny proto rostou tímto zvláštním způsobem, jakým se snaží šetřit zdroje potřebné k životu.
Namibijské termití kruhy?
Druhá teorie dává vinu za kruhy suché hlíny společenskému hmyzu. Hlavní podezření padá na mravence a termity žijící pod zemí, kteří vyžírají kořínky rostlin v místech svých hnízd, čímž na povrchu bezděčně dávají vzniknout záhadě. Tato hypotéza má dokonce reálné důkazy ve výskytu termitů druhu Psammotermes allocerus pod namibijskými vílími kruhy.
Zda tajemné kruhy skutečně tvoří termiti, nebo jsou na vině spíše rostliny, se rozhodli prozkoumat vědci z Princetonské univerzity. Experti v čele s Corinou Tarnitou vytvořili počítačový model chování podzemních termitů. Tento hmyz si staví pravidelně rozmístěná hnízda. Společenstvo se vždy rozšiřuje tak daleko, dokud nenarazí na souseda.
Pokud jsou obě populace stejně početné, nedojde ke vzájemnému vyhubení a termiti fungují vedle sebe. Když jsou tedy společenstva stejně velká a termiti se množí v homogenní krajině, je výsledkem téměř pravidelné rozmístění hnízd – s jedním termitím „domem“ sousedí vždy šest jiných.
Když vědci zadali chování termitů do počítačového modelu, vyšly jim útvary téměř totožné s Namibijskými vílími kruhy.
Zdálo by se tedy, že je záhada vyřešená, výzkum měl ale ještě pokračování.
Teorie se nevylučují
Ve druhém kroku studie američtí vědci v počítačovém modelu zkombinovali chování termitů s růstem rostlin. Do programu zadali konkrétní hodnoty úživnosti půdy, množství vláhy v zemi a další parametry naměřené v prostoru vílích kruhů v Namibii. Výsledky ukázaly, že spojení obou modelů dokáže podobu a rozložení reálných kruhů vysvětlit ještě lépe, než každá z teorií osamoceně.
Základ pro kruh udělá společenský hmyz. Tím, že termiti vyžerou kořínky rostlin ve svém hnízdě, vytvoří na povrchu kruh holé půdy. Když v zemi ale neroste žádná tráva, koncentruje se v půdě více vlhkosti. Rostliny na okraji kruhů mají tedy k dispozici více vody a živin a mohou vyrůst výš, než okolní traviny, čímž kruh viditelně ohraničí.
Opět se tedy v praxi potvrdilo, že na vině přírodního úkazu se nepodílí pouze jedna příčina, ale hned dvě, které působí vzájemně.
Facebook
Twitter
RSS