K dominantě Českého středohoří patří zřícenina kdysi nedobytného hradu. Házmburk nacházející se v okrese Litoměřice prý skrývá řadu tajemství. Obchází tudy přízrak bílé paní s krvavou skvrnou na prsou?

A budou někdy objeveny cennosti, jež mají být někde v zřícenině ukryté?  

Potem zborcený učitelský pomocník se vzbudí z neklidného spánku. Zdál se mu podivný sen, který snad může ukončit jeho bídu! Ve spánku se mu zjeví bílá paní a říká: „Je mi líto, že jsi tak chudý. Jdi o půlnoci na Házmburk.

Mám ale radu – až tam půjdeš a až se budeš vracet, neohlížej se stůj co stůj!“ Muž si uvědomí, že nedávno odbila jedenáctá hodina večerní, a proto musí spěchat k zaniklému hradu. Rychle se oblékne a spěchá do bývalého hradního sklepení.

Tam následně uvidí hromadu zlata! Když se však sehne, aby si ho nabral do kapes, náhle zaslechne drnčení kol kočáru. Protože zapomene na varovná slova nočního přízraku, ohlédne se za sebe na zvláštní povoz.

V tu chvíli prý zmizí nejen čtyřspřeží, ale také všechny hradní poklady! Může na pověsti, která se tradovala v okolí českých Libochovic, být pověstné zrnko pravdy?

Není zajíc, jako Zajíc?!

Na nejvyšším bodě v krajině zakládá malý hrad významný český šlechtický rod Lichtenburků. Středověká pevnůstka zpočátku nese stejný název, jako kopec pod ní – tedy Klapý.

Jenže počátkem 14. století Lichtenburkové vymění některé statky s českým a polským králem Janem Lucemburským (1296–1346). A to včetně tohoto hradu.

V rukou panovníka, který většinou pobývá v cizině, se majetek v Českém středohoří dlouho neohřeje. Již roku 1335 ho prodává šlechtici Zbyňku Zajíci z Valdeka (†1368).

Ten patří mezi zakladatele jedné z nejmocnějších českých středověkých dynastií Zajíců, což souvisí s dalším vyprávěním. Proč šlechtic rodové jméno „vtiskne“ i do názvu hradu, který nechá značně rozšířit a zvelebit?

Klapý se změní na Házmburk, tedy česky Zaječí hrad (der Hase je německy zajíc – pozn. red.). Jak na to navazuje pověst o pokladu?

Čekala marně na lásku?

V příběhu o bílé paní je zdůrazněno, že má jít o přízrak nešťastné dcery Mikuláše Zajíce z Házmburku (†1459). Ta se má jmenovat Lucie.

Mladá žena prý umírá na Házmburku žalem, když marně čeká na příchod svého milého – chudého pána z Košťálova. Proč? Luciin otec jim podle pověsti lásku nepřeje. Je to jen pouhá legenda?

Mikuláš Zajíc (vnuk Zbyňka Zajíce) patří mezi skutečné historické postavy. Že by tedy krutý šlechtic přispěl ke smrti jedné ze svých dcer? A jak se má hradní strašidlo projevovat?

„Nyní prý můžeme slyšet bílou paní, s krvavou skvrnou na prsou, jak bloudí hradem a naříká…Věřím, že to mohlo mít reálný základ. Tehdy se přece sňatky domlouvaly,“ míní o existenci nebohé dcery správkyně Házmburku Miriam Jirásková.

Současně zdůrazňuje, že v případě bílé paní jde o nepodložený příběh. Že by se tedy paranormální jevy malebné zřícenině u Libochovic vyhýbaly? A je vše tak jednoznačné i v případě pokladu?

Má příběh o bohatství reálné jádro?

Šlechtický rod Zajíců patří po většinu své existence k nejbohatším dynastiím v Čechách. A Hazmburk je dlouhé roky považován za zcela nedobytnou pevnost!

Potvrdí se tento předpoklad i během krvavých husitských válek, kdy Zajícové stojí na nepřátelské katolické straně?

Mohutný hrad na kopci Klapý se ani obávaným kališníkům v čele s Janem Žižkou (kolem 1360–1424) a Prokopem Holým (kolem 1380–1434) nikdy nepovede dobýt! Zato pro husity se stává velmi obávanou překážkou a noční můrou!

Vždyť v těchto neklidných dobách je Hazmburk vybrán jako nedobytný „trezor“ pro úschovu pokladů z Pražského hradu. Údajně na přání samotného českého krále Zikmunda Lucemburského (1368–1467)!

Roku 1440 jsou na hrad navíc převezeny i některé cenné církevní předměty. Mohla tedy část těchto pokladů kdesi na zřícenině zůstat uschována a zapomenuta až dosud?