Pokud na zem padají dešťové kapky, asi vás to nepřekvapí. Ale co byste řekli na váleček neobvyklého složení, který by vám „přistál“ na zahradě? Takový zážitek měli lidé v malé obci na Benešovsku. Co bylo těleso zač?
Na zahradu u domu v malé středočeské obci Semtínek (nedaleko Votic na Benešovsku – pozn. red.) vychází jeho majitelka. Nedůvěřivě se podívá před sebe a spatří asi 20 centimetrů dlouhý a lesklý kovový váleček, zaražený do záhonu rajčat! Podivné těleso prý trčí z půdy jako vztyčený prst.
Po chvíli bere překvapená žena předmět do ruky a klepne s ním o kámen. Váleček se rozpadá na dvě části. Shodou okolností se jedna z nich dostává roku 2009 až k autorovi tohoto textu. Vzápětí se na jeho popud rozběhne pátrání po původu tajemného tělesa, které je nalezeno již v létě 2003. Co je zač?
Co zjistil odborník?
Těleso je po svém objevení rozžhavené. Ale kdo by váleček nejdříve ohříval, aby ho poté horký vhodil do cizí zahrady? Neobvyklému původu předmětu mohou kupodivu nasvědčovat i další vlastnosti.
Přesné složení necelých 11 centimetrů dlouhého a kolem 3 centimetrů širokého tělesa o hmotnosti asi 640 gramů odhalí jeho následná metalurgická analýza. Proběhne ve Výzkumném ústavu kovů v Panenských Břežanech pod dozorem strojního inženýra Petra Homoly. Jaké jsou výsledky tohoto měření z konce roku 2009?
Homola pomocí elektronového mikroskopu a spektometru (přístroj zjišťující složení materiálu – pozn. red.), přichází se zajímavými zjištěními. Proč je předmět z Benešovska na povrchu pokryt zoxidovanou vrstvou kyslíku?
O meteorit asi nejde
Oxidace, lidově označovaná jako reznutí, naznačuje reakci povrchu nestabilních kovů na „nepřátelské“ okolí. Ale jaké to okolí bylo? Vždyť další část expertízy přichází s nečekanými zjištěními.
Váleček je slitinou především dvou vzácných prvků! Obsahuje kolem 45 procent polokovu bóru a téměř 50 procent kovového molybdenu. Stejné složení potvrdí i analýza z VŠCHT v Praze.
Ale tělesa přírodního původu podobným složením nedisponují! Padla tím nepravděpodobná hypotéza o meteoritu ze Semtínku? O vesmírné těleso přirozeného původu tedy nejde. Ale k čemu nás zavedlo unikátní složení záhadného tělesa, které má na jedné straně neméně záhadné kulaté důlky? Vznikly při průletu zemskou atmosférou?
Z kosmu, nebo ze skláren?
„Je známo, že ruští kosmonauté prováděli na oběžné dráze experimenty se svařováním kovů…Mohlo by tedy jít o pozůstatek podobných vesmírných pokusů,“ uvádí asi před 12 000 někdejší vedoucí projektu Záře: Vladimír Šiška (*1955).
Mohl mít zkušený badatel, který se společně se spisovatelem Ivanem Mackerlem (1942–2013) podílel na výzkumu válečku, pravdu?
Vždyť slitiny molybdenu a bóru se využívají v extrémních teplotních podmínkách nad 2000 stupňů Celsia! Ve speciálních tavných pecích, nebo v jaderných reaktorech. Avšak u válečku není žádná radiace zjištěna. Je náhoda, že se ze slitin molybdenu vyrábí i tepelné „štíty“ kosmických raket?
Nejpravděpodobnější teorie o původu válečku se drží doslova při zemi. Podobné tyčky jsou součástí moderní sklářské výroby. Najdeme ji například v městečku Sázava, nebo Voticích (Benešovsko). Může váleček pocházet odtud?
Facebook
Twitter
RSS