Úchvatná bronzová socha Kapitolské vlčice, která kojí Romula a Rema, je již po staletí chloubou Říma. Ještě donedávna se mělo za to, že vlčice je dílem Etrusků, které je přes 2 500 let staré.
Ve všech odborných publikacích se uvádí, že socha pochází z 5. století př. n. l.
Po začátku nového tisíciletí mezi odborníky začne sílit podezření, že ikonická socha vlčice zdaleka není tak stará! Jako první se ozve restaurátorka Anna Maria Carrubaová.
Podle ní byla při odlévání sochy použita metoda, která se stala běžnou až ve středověku. Staří Etruskové ani Římané totiž neumějí odlévat velké sochy v jednom kuse. Vyrábějí je po částech a pak je sletují. Vlčice je ale odlita z jednoho kusu!
Carrubaová tvrdí, že socha nemohla být vyrobena dřív než v 8. až 10. století. Její původ v raném středověku potvrdí i uhlíková metoda. Teprve v roce 2011 se na veřejnost dostane nová studie, která potvrzuje pět let staré závěry.
Římské muzeum se schválně snažilo utajit, že vlčice je minimálně o 1 300 let mladší. A podařilo se mu zabránit publikování faktů. Důvody jsou nasnadě.
Kurátoři měli strach, že jedno z největších lákadel návštěvníků a symbol Říma ztratí punc výjimečnosti coby dílo starých Etrusků. Nový objev lehce zamlžuje i slavný příběh. Zachránila Romula a Rema opravdu vlčice?
Legendy jako balíčky karet
Antické písemné zdroje uvádějí, že na hlavním římském náměstí Forum Romanum kdysi socha vlčice skutečně stála.
Legenda praví, že dvojčata se narodí římskému bohu války Martovi a pozemské ženě z královského rodu jménem Rhea Silvia.
Její strýc, král Amulius, se násilím chopí trůnu a nařídí, aby sluhové chlapce utopili v Tibeře. Před smrtí je zachrání vlčice a oba hochy odkojí. Později se jich ujme pastýř a jeho žena Acca Larentia.
Když se už jako dospělí dozvědí o svém královském původu, nárokují si trůn a začnou stavět nové hlavní město. Jenže další zdroje tvrdí, že chlapce zachrání z řeky přímo pastýřova žena Acca Larentia.
Její jméno se ale přesně shoduje se jménem ženy, kterou pastýři znají jako prostitutku. A prostitutka se řekne latinsky „lupa“, stejně jako vlčice. Tato Acca Larentia prosluje tím, že bohatství, které si za celý život vydělá svou živností, odkáže římskému lidu.