Sixtus IV. mu dělá problémy. Odmítá posvětit vznik španělské inkvizice, nad kterou nebude mít přímou kontrolu. Ferdinand II. Aragonský je ale tvrdý protivník. Má na papeže páky a nakonec ho přesvědčí, aby mu vyšel vstříc!
Vzali se v roce 1469. Ferdinand II. Aragonský (1452–1516) a Isabela Kastilská (1451–1504) mají společný cíl – sjednotit pod svou vládou celé Španělsko. K jeho dosažení využijí každé zbraně.
Pomoci jim má i sjednocené náboženství. V budoucnu už nehodlají ve své říši tolerovat žádnou jinou než katolickou víru.
Papež ustoupil
Zatočit chtějí především se židovským obyvatelstvem. Ferdinand se proto rozhodne zřídit španělskou inkvizici, kterou vnímá jako účinný prostředek kontroly svých poddaných. Samozřejmě za předpokladu, že bude podřízena přímo jemu a Isabele, nikoli papeži.
Sixtovi IV. (1414–1484) se takový nápad nelíbí. Ke vzniku speciální inkvizice ve Španělsku nevidí důvod. Ferdinandovi ale nakonec ustoupí. Neobejde se totiž bez jeho vojenské podpory při mocenských třenicích na Apeninském poloostrově.
1. listopadu 1478 hlava katolické církve vydává bulu, kterou posvětí vznik španělské inkvizice. Ferdinand díky ní získává mocnou instituci, kterou může s požehnáním papeže plně ovládat…
Soud kvůli obrazu
Oficiálně se mají vypořádat s kacířstvím. Ve skutečnosti budou inkvizitoři likvidovat královské koruně nepohodlné lidi a krást jejich majetek!
V průběhu staletí si španělská inkvizice získá řadu kritiků, včetně malíře Francisca Goyi (1746–1828). Na svých obrazech nejednou zachytí její oběti, patří k nim i olejomalba s názvem Inkviziční tribunál.
V roce 1815 se s nenáviděnou institucí sám umělec dostává do křížku. Před tribunálem stane kvůli svému slavnému aktu Nahá Maja. Inkvizitoři obraz zabaví, dalšímu trestu ale Goya unikne.
