Protáčí se vám panenky, když čtete o závratném majetku v hodnotě 113 miliard dolarů dnes nejbohatšího člověka na světě Jeffa Bezose? To je nic v porovnání s malijským králem Músou Keitou I. (asi 1280–1337).
Císař západoafrického impéria, který zemi velí od roku 1312 do 1337, sice nenapočítá tolik peněz, ovšem stačí zapojit inflaci. Podle finančních expertů by majetek Músy dnes vyšel na 400 miliard dolarů (v přepočtu asi 9,2 bilionu korun). Bezos se tedy ani z poloviny nemůže srovnávat s vládcem, který panuje několik staletí zpět.
Svoji zem rozmazluje
Že historici vytáhnou zrovna majetek malijského panovníka, není náhoda. V období jeho vlády totiž silně vzkvétá životní úroveň Afriky a hlavně Mali, které se tehdy rozkládá i na území dnešní Mauretánie. Músa Keita I. si může dovolit rozmazlovat svoji zemi tak, že staví jednu modlitebnu týdne. Řadu z mešit, které nechá postavit, najdete v Mali dodnes. Kde na to panovník bere peníze?
„Zlatá horečka v Africe,“ přibližuje historik Richard Smith (*1946) z univerzity Ferrum College v americké Virginii. Zlato se v období vlády Músy těží ve velkém. „Troufám si tvrdit, že tehdy jej produkuje nejvíc na světě,“ popisuje Smith, který se dokonce přiklání k teorii, že závratné bohatství malijského krále nelze vyčíslit.
Mali tehdy obchoduje s celým světem, od Egypta po Benátky!
Pěkně drahá cesta
Opojné bohatství vykresluje zdokumentovaná pouť do Mekky, kterou Músa jako zarytý muslim v roce 1324 absolvuje. Společnost mu tehdy dělá 60 000 mužů včetně 12 000 otroků, kdy každý z nich nese necelé dva kilogramy zlatých prutů. „Muži ohlašující příchod krále jsou oděni do hedvábných rouch lemovaných pravým zlatem,“ píše se v dobových záznamech.
Aby těch vzácných zásob nebylo málo, táhne každý z 80 velbloudů až 136 kilogramů zlata. Músa to ale nedělá proto, aby se chlubil, jak velký majetek má. Domů se vrací o mnoho kilogramů zlata lehčí, protože cestou ho rozhazuje chudým a žebrákům. Zlatem obdaruje i každé město, kterým projíždí.
Mnoho také utratí za suvernýry.
Kam se zlato rozkutálí?
Nejen, že se po této pouti obrovsky zmenší zásoby jeho pokladnice, rozmařilé rozhazování znehodnocuje cenu kovu jako takového. Ceny v Káhiře, Medině nebo Mekce, kudy projíždí, začnou růst a lehce nabyté majetky lidí vedou k potupné inflaci. Aby tomu alespoň trochu zamezil, půjčí si Músa na vysoký úrok v Káhiře tolik zlata, kolik unese.
Při zpáteční cestě připojí Músa ke své říši město Gao a Timbuktu, ze kterého následně vybuduje centrum obchodu, kultury a islámu. Založí zde i univerzitu, která přitahuje učence z celé Afriky. O datu jeho smrti se dodnes vedou diskuze. Podle některých historiků umírá v roce 1337 v době, kdy stále ještě sedí na trůnu.
Jiné teorie mluví o tom, že v roce 1337 se jen vzdá vlády ve prospěch svého syna Maghana I.
Facebook
Twitter
RSS