Mluví se o ní jako o jednom ze zapomenutých divů světa. Šweitigoumská pagoda je úchvatná, obzvláště pak vpodvečer, když ji paprsky zapadajícího slunce doslova rozzáří.
Její povrch je totiž ze zlata a na špici se navíc blyští záplava drahokamů…
Je nejslavnější a zároveň nejposvátnější stavbou své země. Stúpa Šweitigoum, známější jako Zlatá pagoda, se nachází na okraji Rangúnu, největšího města Myanmaru (dříve Barmy).
„Podle legendy se s jejím budováním začalo již v roce 585 před naším letopočtem,“ upozorňuje současný britský historik architektury Jonathan Glancey.
Vystavět ji měl král Okkalapa, který do ní ukryl osm Buddhových vlasů, jež mu přinesli kupci Taputha a Bhallika.
Pokud by tomu tak skutečně bylo, šlo by o nejstarší stúpu (buddhistický relikviář) na světě. Její stavba ale podle všeho odstartovala až o 1000 let později. Původně se navíc jednalo o malou a nepříliš významnou svatyni.
![Pagoda v průběhu staletí vyroste až do výšky 99 metrů.](http://epochalnisvet.cz/wp-content/uploads/2022/01/1-19-768x561.jpg)
Skládá se celá říše
Stovky dělníků rozšiřují základy Šweitigoumské pagody. Ta se totiž tyčí „jen“ do výšky 18 metrů, což královně Shin Sawbu nepřijde dostatečné.
Právě za její vlády v letech 1454–1471 dozná stúpa nejvýraznějších změn. Stavba, mající cihlový základ, je rozšířena a její vrcholek se nově klene až ve výšce 40 metrů. Její povrch je nadto potažen pláty zlata.
„Prý na ně přispívalo obyvatelstvo celého Myanmaru, a královna dokonce dala množství zlata, které odpovídalo její váze,“ píše publicistka Lucie Šterbová. Po královnině smrti se součástí stavby stane i Dhammazedi, největší zvon světa.
294 tun vážící kolos však roku 1608 ukradnou Portugalci a zvon při jejich plavbě po řece Bago skončí kdesi na dně, kde leží dodnes.
![Zlatá koruna na jejím vrcholu je osázená více než 5000 diamanty.](http://epochalnisvet.cz/wp-content/uploads/2022/01/2-18-768x578.jpg)
Znovu povyroste
Vše se silně otřásá a lidé se s křikem dávají na úprk. V roce 1768 zasáhne Rangún a okolí nebývale silné zemětřesení. Vážně poškodí také Zlatou pagodu, jejíž vrchol se s lomozem zřítí k zemi. Už o sedm let později se ale stavba dočká rekonstrukce.
Král Hsinbyushin (1736–1776) ji při té příležitosti nechá opět o něco „poporůst“. Od té doby ční do výšky 99 metrů. Na jejím vrcholu je navíc 14 metrů velká koruna, ozdobená neuvěřitelným množstvím diamantů a drahokamů.
![Stavbu pokrývá téměř 9000 plátků zlata.](http://epochalnisvet.cz/wp-content/uploads/2022/01/3-17-768x501.jpg)
(Zdroj: HISTORY revue)