Říká se jim také židovské brambory nebo také jeruzalémské artyčoky. Ale jsou příbuzné se slunečnicí, takže je to rostlina pro oko i pro žaludek. Možná máte tento klenot na zahrádce i vy.
Proč bychom je měli jíst?
V jejich hlízách je obsažen především škrob inulin, vhodný nejen pro diabetiky, ale i pro všechny ostatní, protože snižuje hladinu cukru v krvi. Extrahováním inulinu z topinamburové šťávy se také vyrábí sladidlo pro diabetiky.
Dietáři zase ocení, že pomáhají při snižování nadváhy. Zlepšují také činnost trávicí soustavy, ale i jater a ledvin, podporují látkovou výměnu, proto jsou velmi vhodné i pro starší osoby.
Pozitivně působí na snižování hladiny cholesterolu v krvi, dodávají cenné minerály, především draslík, kromě něj také vápník, hořčík a fosfor ve správném poměru pro zdravé kosti.
Jdeme do kuchyně
Hlízy topinambur ze všeho nejdříve očistíme kartáčkem. Škrabkou na brambory vám to moc nepůjde, protože hlízy jsou hrbolaté spíš podobné oddenkům zázvoru. Chcete-li je už loupat, použijte nožík.
Konzumovat je můžeme vcelku, nakrájené na plátky nebo na kostičky, ale i strouhat na struhadle.
Teplé – je lze užít všude tam, kde bychom použili jako přílohu brambory.
Studené – za syrova v salátech nahradí ředkvičku, dobře si rozumí s ostatní zeleninou.
Z topinamburů si můžete připravit v odšťavňovači i čerstvou šťávu, pro vylepšení chuti ji doplňte třeba šťávou z čerstvých mrkví.
Rada Paní domu: Topinambury skladujeme v plastovém sáčku v lednici, kde vydrží až po dobu jednoho týdne. Pak je již musíme raději spotřebovat, protože rychle sesychají.
Pěstitelské okénko
Pokud vás recepty oslovily, můžete si topinambury vypěstovat na záhoně i v prostorné nádobě. Ale pozor, vyrostou z nich vysoké rostliny.
Hlízy vysazujeme na jaře, do hloubky 10 až 15 cm, ve vzdálenosti 20-30 cm od sebe.
Z jedné rostliny sklidíme až 1,5 kilogramu hlíz, které v zemi bez problémů i přezimují, takže je můžeme, pokud země není zamrzlá, sklízet průběžně.
Nadzemní část rostliny odumírá, na jaře z hlíz brzy vyraší nová rostlina.
