Archeologové v Izraeli objevili 2100 let staré pozůstatky téměř neporušené zemědělské usedlosti. Zatím není známo, kdo usedlost mohl obývat, výzkum ale naznačuje, že byla opuštěna náhle a ve spěchu. Jaký osud obyvatele usedlosti potkal?
„Měli jsme velké štěstí, že jsme objevili časovou schránku zamrzlou v čase, v níž nálezy zůstaly tam, kde je zanechali obyvatelé místa.“ Těmito slovy v květnu loňského roku představuje nejnovější archeologický objev v Izraeli Amani Abu-Hamid, která vede vykopávky pro tamní památkový úřad.
Řeč je o 2100 staré usedlosti odkryté během průzkumu před plánovanou stavbou vodovodu v lokalitě Horbat Assad východně od Galilejského jezera. Okolí jezera je na různé archeologické nálezy poměrně štědré, ale objev z Horbat Assad je zcela výjimečný.
Usedlost je mimořádně zachovalá a mohla by odhalit něco o každodenním životě v hasmonejském období, o němž je známo zatím jen málo. Místo toho však vědcům nabízí další hádanku. Co se stalo s lidmi, kteří zemědělskou usedlost obývali? A komu vlastně byla domovem?
Bohaté naleziště
Objev u Galilejského jezera je pro archeology něco jako splněný sen. Na místě nacházejí kompletní vybavení statku, z velké části perfektně zachovalé. Jsou zde například zcela neporušené starověké zásobní nádoby, různé zemědělské nástroje, jako jsou krumpáče a kosy ze železa, či mince, které byly předběžně datovány do druhé poloviny 2. století př. n. l.
Na polici stále stojí závaží pro tkalcovské stavy, těch je na statku nalezeno velké množství, což naznačuje, že tkalcovství bylo důležitou činností. Obyvatelé usedlosti tedy pravděpodobně chovali stáda ovcí nebo koz. Množství nalezených předmětů však vypovídá ještě o něčem jiném, než je každodenní život na starověkém statku.
Svědčí také o náhlém odchodu jeho obyvatel. Lidé, kteří tu žili, jednoho dne zmizeli a zanechali za sebou vše, co měli, včetně cenných nástrojů a mincí. Co je přimělo ke spěšnému odchodu z místa?
Víme jen málo
„Zdá se, že odešli ve spěchu tváří v tvář hrozícímu nebezpečí,“ spekuluje Abu-Hamid. Jako jedna z možností se nabízí útěk před nějakou přírodní katastrofou. Je známo, že se hladina Galilejského jezera dokáže zvednout natolik, že se vesnice na břehu ocitají zcela pod vodou.
Archeologové však častěji zmiňují blížící se vojenskou invazí. Z historických pramenů víme, že v tomto období judské Hasmoneovské království expandovalo do Galileje. Pokud usedlost obývali poddaní Seleukovské říše, je možné, že statek byl v důsledku těchto událostí opuštěn.
Pravdou ale je, že navzdory množství nalezených artefaktů archeologové stále netuší, kdo tam vlastně žil. Podle vedoucího vykopávek bude k určení identity obyvatel lokality zapotřebí dalšího výzkumu. Podaří se vědcům někdy určit, kdo na statku žil, a proč z něj obyvatelé museli ve spěchu odejít?
Není to zdaleka poprvé, co archeologům naleziště od Galilejského jezera přihrála historickou hádanku k rozluštění. Lze očekávat, že podrobnější výzkum lokality odhalí buď odpovědi na otázky archeologů, nebo další novou záhadu.
Facebook
Twitter
RSS