Než si objednáte další pivo, pořádně si prohlédněte tvar sklenice. Možná jste toho totiž vypili daleko víc, než se vám zdá. Studie britských vědců dokazuje, že zakřivení sklenice může dramaticky zvýšit rychlost konzumace.
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) má škodlivé užívání alkoholu (takové, které ohrožuje zdraví a má negativní společenský dopad) za následek 2 500 000 mrtvých za rok po celém světě.
Legislativní změny by pomohly tuto špatnou statistiku zmírnit – například zdražení alkoholu či zvýšení legální věkové hranice pro jeho konzumaci. Ovšem tato opatření jsou mezi lidmi tak nepopulární, že se je vlády zdráhají aplikovat.
Opijte se zdarma při sledování dokumentu
160 příležitostných konzumentů alkoholu se zúčastnilo experimentu, ve kterém experimentální psycholožka Angela Attwoodová z Bristolské univerzity testovala hypotézu, zda má tvar sklenice vliv na množství a rychlost vypitého alkoholu.
Mezi respondenty, rozdělenými do osmi skupin, byli právě studenti Bristolské univerzity.
Dostali buď pivo, či limonádu v rovných a zakřivených sklenicích s britskými mírami odpovídajícími obsahu 177 mililitrů nebo 354 mililitrů. Bylo také nutné zamaskovat pravý důvod experimentu.
Často se totiž stává, že pokud dobrovolníci znají skutečný důvod výzkumu, nejednají přirozeně, a výsledky jsou pak zkreslené.
Aby v tomto případě testovaní pili tak, jak pijí v reálné situaci, bylo jim sděleno, že se účastní průzkumu o přírodě. Sledovali přírodovědný dokument a po každém pořadu vyplňovali dotazník týkající se filmu. Pití považovali za běžné občerstvení pro účastníky.
Není půlka, jako půlka
V průběhu experimentu se stopovalo, za jak dlouho jednotlivci zkonzumují nápoj. Skupina, která měla rovné sklenice, průměrně vypila 354 mililitrů piva za 13 minut. Skupině s těmi zakřivenými to trvalo méně než 8 minut.
Pivo se pilo zhruba stejně rychle jako nealko. Zajímavé ovšem je, že nebyl zaznamenán rozdíl v konzumaci 177 mililitrů tekutin z rovných či zakřivených sklenic.
Attwoodová je přesvědčena, že důvodem rychlejší konzumace je nejasně rozlišitelná polovina obsahu v zakřivených sklenicích. Příležitostní konzumenti alkoholu podle ní odhadují svou spotřebu na základě toho, jak rychle vypijí zhruba polovinu sklenice.
Jiný experiment, kdy respondenti měli podle fotografií odhadovat hladinu tekutiny v různě tvarovaných sklenicích, potvrdil, že lidé konstantně špatně tipují objem sklenic.
Jednoduchým řešením tohoto problému by mohlo být označení přesné poloviny všech sklenic. „Nemůžeme lidem říkat, ať nepijí alkohol, ale můžeme jim nabídnout lepší kontrolu nad tím, kolik toho zkonzumují,“ uzavírá Attwoodová.