Ruská špionážní technologie nabízí nevšední pohled do tajného života hlodavců na jihu Kanady v rezervaci Green Mountains Nature Reserve.
Kanadští vědci vůbec poprvé připojí čipmankům na krk límce se špionážními mikrofony ruské výroby pro digitální nahrávání. Chtějí zjistit, jak mezi sebou čipmankové komunikují.
Díky špionážní technice mohou daleko lépe nahrávat, analyzovat a dekódovat neustálé „štěbetání“ neposedných čipmanků.
„Zajímám se hlavně o rozdíly mezi jednotlivci v jejich hlasovém projevu a dalším chování,“ říká studentka biologie Charline Couchouxová z Quebecké univerzity v Montrealu, která čipmanky zkoumala.
Mávání kloboukem místo orla
Charline nahrávala 21 jedinců. Mikrofony zachytily i tlukot jejich srdcí v klidu, což umožnilo určit, jak reagují ve stresu.
Bylo slyšet také kňučení mladých v noře, což ukázalo, jak se o ně rodiče starají i jak moc se škrábají, což pro změnu svědčilo o množství parazitů v jejich kožiších.
Charline nejprve naláká čipmanky na burákové máslo do klecí, kde jim kolem krku nasadí límce s mikrofony a na ucho umístí různobarevné visačky, aby věděla, kdo je kdo. Pak je vypustí do přírody a zblízka pozoruje.
Kromě sledování jejich přirozeného chování také předstírá hrozby. Orla simuluje tím, že jim nad hlavami mává kloboukem. To přinutí čipmanky vydávat varovné nízkofrekvenční opakující se zvuky.
Hrdinové a bázlivci
Výzkum ukáže, že čipmankové vydávají vysoké, krátké, oddělené zvuky, když brání své území, dále vysokofrekvenční „cvrlikání“, pokud se setkají s pozemním predátorem, a variaci na obranné zvuky, pokud je překvapí nebo pronásleduje predátor.
Někteří tyto druhy zvuků míchají nebo je používají nezvyklým způsobem. „Forma a složení jejich hlasitých projevů je velmi různorodá, takže je obtížné rozpoznat, jaký mají účel,“ dodává Jeanne Clermontová, která Charline pomáhá s výzkumem.
Charline navíc objevila, že mezi čipmanky jsou rozdíly v osobnostech: někteří jsou odvážní a výbojní, jiní plaší a bázliví. Detailní rozbor hlasových projevů ukázal, že ti odvážnější vydávají varovné zvuky jen tehdy, je-li predátor skutečně nablízku.
Jsou také agresivnější v bojích s ostatními čipmanky o území a vydávají více zvuků, které znamenají dominanci.