Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
Běsnění přírody v Čechách: Nejhorší přírodní katastrofy u nás!

Česká republika se zdá být geograficky poklidným místem k životu. Ani našemu území se však nevyhýbají přírodní katastrofy – povodně, protržená hráz přehrady či důlní neštěstí. Které byly ty nejhorší v dějinách?

Přírodní katastrofy jsou rychlé přírodní procesy, které za sebou zanechají lidské oběti nebo materiální škody. Ač trvají jen vteřiny, dny či týdny, jejich následky jsou dlouhodobé.

K přírodním katastrofám docházelo v historii naší planety vždy, avšak dávné civilizace si je neuměly vysvětlit, a tak si je vykládaly jako hněv bohů. Z moderního hlediska se katastrofy dělí dle prostředí, ve kterém vznikly.

Když pomineme kosmické katastrofy, ohrožují nás nejvíce katastrofy meteorologické a geografické.

Bouře a krupobití

Počasí může být nepředvídatelné, silný vítr, mráz či sucho pak ohrožují zemi. Ničím neobvyklým nejsou na našem území bouřky, které se vyskytují především v letních měsících. Předchází jím vznik cumulonimbů neboli bouřkových mraků.

Často bývají doprovázeny hromy a blesky, někdy i kroupami. Velmi silné krupobití se odehrálo 15. srpna 2010 v Praze. Kroupy o velikosti křepelčích vajec (asi 3 cm na výšku) ochromily dopravu a poškodily řadu zaparkovaných aut, způsobily i pád stromu. Zraněno bylo asi 6 lidí, škody sahaly ke dvěma miliardám korun.

Řádění větru

Velké škody může napáchat také vítr. Jak vlastně vzniká? V důsledku snahy o vyrovnání rozdílů mezi tlakem vzduchu a rotací Země. K hodnocení síly větru se využívá Beaufortova stupnice, která má dvanáct stupňů.

Vytvořil ji irský hydrograf Francis Beaufort (1774–1857). Číslem 11 je označena vichřice, 12 potom orkán. Vichřice jsou u nás vcelku častým jevem. V historických záznamech se hovoří o vichřicích z roku 1402, 1412, 1612, 1870 a 1984.

Orkán Kyrill

V roce 2007 zasáhl Českou republiku dokonce orkán, na Sněžce byla naměřena nejvyšší rychlost větru všech dob, a to 216 km/h. Orkán Kyrill způsobil nejrozsáhlejší škody na lesích v Národním parku Šumava.

O rok později přišla do Čech vichřice Ema, při níž vítr opět v nárazech dosahoval síly orkánu. Vyžádala si dva lidské životy a poškodila lesy na Vysočině, v západních Čechách i na Šumavě. Musel být kvůli ní dokonce odstaven i druhý blok jaderné elektrárny Temelín.

Tornádo útočí na Prahu

Ač se na našem území těžko setkáme s tak ničivými tornády, jaká postihují Severní Ameriku, neznamená to, že se zde nevyskytují vůbec. Naopak! Nejstarší zmínka o tornádu z roku 1119 se nachází v Kosmově kronice. Postihlo tehdy pražský Vyšehrad.

Jeho síla se odhaduje mezi F3 až F4 na Fujitově šestibodové stupnici tornád (F0–F5). Tu sestavil japonsko-americký specialista na bouřky T. Theodore Fujita (1920–1998).

Pokud skutečně dosáhlo stupně 4, tedy označení ničivé, jde o nejhorší tornádo všech dob na našem území.

Litovel v ohrožení

Stupně F3 s pustošivou silou dosáhlo v roce 1935 tornádo v Polichně, v roce 2001 v Milošovicích u Kutné Hory a ve Velké Pasece u Havlíčkova Brodu.

V roce 2004 se pak nejničivější tornádo v moderní historii České republiky prohnalo zabydlenou oblastí– městem Litovlí. Postižena byla asi třetina desetitisícového města. Vítr dosahoval rychlosti přes 200 km/h.

Smršť, která trvala asi hodinu, lámala stromy, vyrážela dveře a okna a odnášela střechy i pouliční lampy. Za posledních 15 let se u nás výskyt tornád zvýšil, pozorovat je lze prakticky každoročně. Odborníci to zatím přisuzují jen lepším technikám zkoumání.

Nedostatek vláhy

Naše republika leží v mírném klimatickém pásu s vyrovnanými srážkami v průběhu roku, takže se zde sucho neprojevuje nijak často.

Přesto lze v historii dohledat několik extrémně suchých roků, ke kterým ostatně patřil i ten letošní.  Při nedostatku srážkové nebo podzemní vody může docházet k odumírání rostlinstva i živočišstva a následně k narušení celého ekosystému.

Se suchem se pojila i neúroda. Pokud trvalo sucho více let za sebou, mohly se objevit i hladomory.

Sucho a neúroda

Výrazně suchým byl rok 1156, kdy nepršelo 4 měsíce v kuse. V letech 1307 a 1312 mělo sucho za následek neúrodu a nedostatek píce pro dobytek, který musel být vybíjen. V roce 1534 trvalo sucho od března do prosince, Labe se dalo přebrodit.

Roku 1746 musely zastavit vodní mlýny. Sucha se nadále vyskytovala průběžně, to z roku 1874 vedlo k zahájení sledování vodních zdrojů. Na počátku 90. let bylo sucho víceletý problém. Další vlny se konaly v letech 2003, 2015 až 2017 a letos.

Mrzne, až praští

Tuhé zimy u nás nejsou nijak neobvyklé, někdy však mrazy udeří třeba až v květnu.

Dlouhá a tuhá zima, kdy umrzlo množství lidí, byla na přelomu roků 1019–1020. Stoletá zima proběhla v letech 1407–1048.  Extrémně mrazivá pro celou Evropu byla i zima 1607–1608, tisícileté mrazy přišly v roce 1709. Nejnižší teplota byla v ČR naměřena 11. února 1929 v Litvínovicích u Českých Budějovic, a to -42,2 °C. V roce 1942 pak u Třeboně naměřili -36,2 °C. Loni na Šumavě -34,6° C.

Když se země třese

Z geologických katastrof Česko ohrožují zejména sesuvy půdy, laviny a zemětřesení. Území ČR se naštěstí vyznačuje malou seismickou aktivitou, soustředěnou zejména v pohraničních oblastech.

Nedávné průzkumy však ukazují, že v minulosti došlo ke dvěma významným zemětřesením. První se na Karlovarsku odehrálo někdy mezi lety 1134 až 192 př. n. l. a mělo sílu až 6,6 Richterovy škály, to druhé mezi roky 792 až 1020 n. l. se silou 6,3–6,5 stupně.

Jinak se za nejsilnější zemětřesení, ke kterým na našem území došlo, považují dvě na přelomu prosince 1985 a ledna 1986 na Chebsku v Karlovarském kraji, které dosáhly až 4,7 bodů Richterovy škály. Silný byl i zemětřesný roj z května letošního roku.

Jak se měří zemětřesení?

Síla zemětřesení se (mimo jiné) měří tzv. Richterovou škálou, kterou v roce 1935 vymyslel americký seismolog Charles Richter (1900–1985) pro posuzování otřesů půdy v Kalifornii. Začala se však používat celosvětově.

Přibližně od hodnoty 7 jsou ovšem její výsledky nepřesné. Vědci ji proto v sedmdesátých letech pro měření velkých otřesů nahradili tzv. momentovou škálou (MMS). Například zemětřesení v Chile v roce 1960 mělo MMS 9,5, ale jen 8,6 stupně Richterovy škály.

Obě stupnice jsou logaritmické, to znamená, že o stupeň větší číslo znamená 10x silnější zemětřesení.

Sesuvy půdy

Sesuvy půdy patří spolu se zemětřeseními k nejčastějším přírodním katastrofám u nás. Většinou nezpůsobují újmy na životech, ale značné hospodářské škody ano. Nejvíce jsou jimi ohroženy Západní Karpaty, České středohoří a Česká tabule.

Právě na sesuvy má velký vliv také nevhodná činnost člověka, například odlesňování. K největšímu sesuvu došlo patrně 20. května 2010 v okolí hory Gírová na česko-slovensko-polském pomezí. Ze svahu se sesunulo 30 hektarů lesa.

Lavinové nebezpečí

V zimě ohrožují návštěvníky hor další svahové pohyby – laviny. Nejrizikovější pro jejich vznik jsou teploty kolem bodu mrazu. Nejvíce lavin se vyskytuje v Krkonoších a v Jeseníkách. Na druhém jmenovaném je mohou občas doprovázet i mury neboli proudy bahna.

Rekordní lavina (50 000 tun sněhu) se utrhla 20. března 1968 na polské straně Krkonoš a zabila 19 lidí.

Hladomory

Mezi další možné přírodní katastrofy se řadí hladomory, morové epidemie, požáry a povodně. K největším hladomorům docházelo na našem území ve středověku.

Tuhá zima a vlhko vyústily v hladomor roku 1032. Až třetina obyvatelstva zemřela podle Kosmase hlady při neúrodě roku 1043. V letech 1281 a 1282 postihl Čechy, po smrti Přemysla Otakara II., hladomor, při kterém lidé umírali po tisících a byli vhazováni do masových hrobů.

Nejhorším pak byl hladomor z let 1771–1772 za vlády Marie Terezie, kdy zemřela asi desetina obyvatel Českých zemí, tedy zhruba 250 000 lidí.

Morové epidemie

Další přírodní katastrofou, která devastovala Čechy zejména ve 14. století, je mor. Toto blechami přenášené onemocnění zasáhlo mezi roky 1357–1363 celou Evropu.

Morové epidemii, označované jako černá smrt, podlehlo 25 milionů lidí, tedy asi třetina tehdejšího obyvatelstva Evropy. Jelikož onemocnění nebylo léčitelné, lidé pociťovali beznaděj a strach, kdy nemoc znovu udeří.

V průběhu 15. a 16. století probíhaly menší i větší epidemie, mezi roky 1680–1681 na mor zemřelo 100 000 lidí, stavěly se morové sloupy. Poslední známá epidemie u nás proběhla mezi roky 1711–1715 a padlo jí za oběť 200 000 Čechů.

Další významnou epidemii, která v letech 1918–19 zachvátila nově vzniklé Československo, byla španělská chřipka. Vyžádala si asi 70 000 obětí.

Ničivé povodně

U nás se můžeme bohužel často setkat také s povodněmi, tedy situací, kdy se přechodně zvýší hladiny vodních toků, které zaplaví území mimo své koryto.

Příčinou může být tání sněhu, vydatné dešťové srážky, případně porucha vodního díla, například protržení přehrady. K přesně takové katastrofě došlo v roce 1916 v Jizerských horách, kdy se protrhla hráz přehrady na Bílé Desné.

V letním období bývají příčinou povodní deště, v zimním pak kombinace srážek s tajícím sněhem.

Pražský Bradáč

V minulosti se zaznamenávaly jen ty nejvýznamnější povodně, ať už formou krátkého zápisu, nebo pomocí povodňových značek. Jednu z větších záplav, při které v roce 1118 dosáhla hladina až 1008,6 cm (stejně jako v roce 1845), vylíčil ve své kronice už Kosmas.

Zasáhla povodí Vltavy, Labe a Dunaje. V Praze používali k měření výšky vodní hladiny takzvaného Bradáče, kamennou plastiku vousatého muže umístěnou na posledním oblouku Juditina mostu.

Tento nejstarší kamenný most u nás byl ostatně zničen při povodni v roce 1342. Roku 1847 byl Bradáč přenesen k nábřeží vedle Karlova mostu. I tam byl často velkou vodou poničen, zejména v letech 1432, 1784 a 1890.

Nejtragičtější záplavy

Historicky největšího průtoku (4500 m3/s) dosáhla Vltava v letech 1784 a 1845, k překonání došlo až v roce 2002. Normální roční průtok činí 148 m3/s.

Ovšem za nejtragičtější povodeň, co do počtu obětí, je považována ta z roku 1872, kdy se rozvodnily řeky Berounka a Ohře a vzniklo Mladotické jezero. Zemřelo při ní 240 osob, na náměstí v Berouně dosahovala voda dvoumetrové výšky.

V roce 1890 pak úroveň vody ve Vltavě dosáhla stoleté vody, v Praze se dostala až na Staroměstské náměstí.

Morava pod vodou

Nejrozsáhlejší povodně 20. století se na území České republiky odehrály v červenci 1997 v důsledku vydatných dešťů. Zasáhly Moravu, Slezsko a část východních Čech. Celkem asi 34 okresů. Škody přesáhly 62 miliard korun, zemřelo při nich 19 lidí.

Nejpostiženější obcí se staly Troubky na Přerovsku. Povodně tehdy poukázaly na nepřipravenost tehdejších institucí řešit krizové stavy a vedly k přepracování havarijních plánů.

Dalšími nepříjemnými důsledky povodně byly sesuvy podmáčené půdy a přemnožení komárů.

Velká voda v Praze

Spolu s povodněmi na Moravě patří povodeň v Praze v roce 2002 k nejtěžším přírodním katastrofám moderní české historie. Způsobena byla dvěma vlnami srážek. První vlna zaplnila koryta řek a nasytila vodou půdu.

Srážky z druhé vlny se tak již neměly kam vsáknout. Hladina vody tehdy vyšplhala na 1180 cm, průtok Vltavy v Praze dosáhl 14. 8. 2002 historického maxima 5 160 m3/s.

Zatopeno bylo pražské metro i zoo, škody dosáhly 73 miliard korun. Povodeň postihla 43 okresů a zemřelo při ní 17 osob.

Hoří, hoří

Česku se nevyhýbají ani ničivé požáry. Tím největším lesním byl požár Bzenecké Doubravy z roku 2012, který zachvátil 184 hektarů lesa. Jeho příčinou byl zřejmě odhozený nedopalek. Na uhašení ohně bylo spotřebováno 20 milionů litrů vody.

Nejtragičtějšími však byly požáry v Praze. V roce 1995, kdy hořel hotel Olympik, zemřelo 8 lidí a 36 jich bylo zraněno. V roce 2010 zachvátil oheň nádraží Florenc a vyžádal si 9 obětí.

Hořely i významné památky, například Průmyslový palác v Praze (2008), hrad Pernštejn na Brněnsku (2005) či zámek Zahrádky na Českolipsku (2003). Nejnákladnější však byl požár Chemičky Unipetrol (2015), kdy škody přesáhly 12 miliard korun.

Požár v dole

Mezi přírodní katastrofy se řadí i důlní neštěstí. Tím nejhorším u nás byl požár v dole Marie na Příbramsku, ke kterému došlo 3. května 1892. Zemřelo 319 horníků, většina se udusila jedovatým plynem, jenž vznikl při hoření. Po zemřelých zůstalo 285 vdov a 919 sirotků.

O dva roky později, 14. června 1894, pak došlo k neštěstí v dolech v Karviné. Série výbuchů usmrtila 235 osob, z toho asi 60 záchranářů.

Dalších 114 lidí zemřelo při neštěstí v dole Nelson II v Oseku v roce 1934. Se 108 obětmi zaujímá smutné čtvrté místo důlní neštěstí na dole Dukla na Ostravsku z roku 1961.

Kroupy v roce 2010 způsobily velké škody. Při orkánu se vyšplhala rychlost větru na více než 216 km/h. Ledový vzduch se Sibiře způsobil začátkem roku 1929 nejstudenější zimu v Evropě. Celých 62 dní po sobě nevystoupila teplota nad bod mrazu. Největší frekvence zemětřesení u nás je v Karlovarském kraji. Klády působily jako beranidlo a pomáhaly valící se vodě. Zemřelo 65 lidí. Při neštěstí v dole Marie na Příbramsku zemřelo 319 horníků, kteří byli pohřbeni hromadně.
reklama
Související články
Historie velryb je jedním z největších záhad evoluce. Jak tito savci, kteří dýchají plícemi, přišli o nohy a vrátili se do moře? Na tuto otázku se pokusí odpovědět dokument Tajemné údolí velryb v Egyptě, který bude mít premiéru ve čtvrtek 29. února ve 20:00 na televizní stanici Viasat Nature. Všech 90 druhů dnes žijících velryb […]
Mnozí zmiňují divočáky, lišky, jeleny nebo dokonce medvědy. Stále častěji se s divokými zvířaty setkáváme přímo v ulicích měst. Proč se tak děje a zda je za to někdo zodpovědný, to jsou otázky, které necháme na jiných. My se raději podíváme do jiných zemí a prozkoumáme, jaká další zvířata po celém světě se přizpůsobila životu […]
Svět ukrývá mnoho pokladů a tajemství. I když objevitelů, historiků a cestovatelů je hodně, některá pozoruhodná místa jsou stále překvapením pro mnohé z nás. Neprobádané místa Ázerbájdžánu, rozmanitá historie Albánie či úchvatná atmosféra Kypru jsou jedny z míst, která nám mají co nabídnout a vyprávět. Uznávaná historička Bettany Hughes, se vydala prozkoumat pozoruhodné úkazy, o kterých jste možná doposud neslyšeli. Hora, […]
Velká jezera Severní Ameriky jsou zásobárnou pětiny světové sladké vody a páteří obrovského ekosystému, který ze všech úhlů ve třech dílech zkoumá nový kanadský dokument Nezkrocená Velká jezera. V premiéře jej uvidíte na Viasat Nature v pondělí 5. července. Hořejší jezero, Huronské jezero, Michiganské jezero, Erijské jezero, Ontarijské jezero a další menší jezera a řeky […]
reklama
reklama
Historie
Islandští Bonnie a Clyde zabíjeli vlastní děti
Dva uprchlíci s pronásledovateli v zádech balancují na vrcholu vysokého vodopádu. Holčička, kterou nesou, je příliš velkou přítěží, a tak končí ve zpěněných vodách hluboko dole.   Vesnička Hlíö na jihu Islandu není na počátku 18. století ničím významná. Ani skromnou farmářskou rodinu, která tu žije, nikdo nepovažuje za výjimečnou. V roce 1714 přichází na svět syn, který […]
Musel si Karel IV. na nejvyšší poctu počkat?
Moc římského krále už nemůže být větší, ale dá se přece jen ještě o něco vylepšit. Titul císaře je symbolický, ale znamená dosažení nejvyššího postavení, o jakém může smrtelník snít. A Karel IV. dokáže mít velké sny!   Český panovník Karel (1316–1378) je už od roku 1346 římským králem, ale císařský titul, který by znamenal […]
První athénský tyran si vylepšoval image pořádáním her
Vyhodíte ho dveřmi, vrátí se oknem. Tak by se dala charakterizovat politická kariéra Řeka Peisistrata, který se teprve na třetí pokus prosadil a stal se v období antiky historicky prvním athénským tyranem.   Píše se rok 546 př. n. l., když se Peisistratos rozhodne chopit moci v Athénách – už potřetí. Jeho předchozí dva pokusy […]
Ruský da Vinci neunikl stalinským čistkám
Soudní tribunál nijak netrápí, že před ním stojí jeden z nejbrilantnějších vědců a filozofů tehdejší doby. „Odsuzuje se k smrti,“ zní verdikt. Životní cesta ruského da Vinciho tak končí na popravišti a jeho tělo v hromadném hrobě.   Své matematické i duchovní zaměření Pavel Alexandrovič Florenskij (1882–1937) podědil. Mezi předky má ortodoxního kněze, otec je železničním inženýrem. Po […]
Zajímavosti
V zajetí biorytmů: Řídí celý náš život?
Jakmile se narodíme, začíná se údajně odvíjet pravidelný cyklus biorytmů, který bude oscilovat ustáleným způsobem celým naším životem.   Každý z našich dnů, všechny významné propady, které nejsou zaviněné zvenčí, i naše osobní úspěchy, vše má jasnou periodu: 23 dní trvá fyzický cyklus, 28 emoční a ten intelektuální je pro změnu 33denní. A kdo je schopný […]
Heinrich Kramer: První papežem jmenovaný lovec čarodějnic
Německý dominikánský mnich Heinrich Kramer (?1430–1505) se z pověření papeže stává prvním oficiálním lovcem čarodějnic na plný úvazek. Má přivádět zbloudilé zpět k pravé víře, což se však v jeho podání zvrhne v masakr plný mučení a upalování.   Je mu 45 let, když si v roce 1475 doslova vynutí jmenování inkvizitorem řádové provincie Alemannia, […]
Krví nasáklý Hotel Cecil: Tady si ubytování raději nerezervujte!
Hosté opakovaně urgují recepční. Stěžují si na kvalitu hotelové vody. Vedení to zprvu neřeší a nespokojenost připisuje na vrub zhýčkanosti. Po několika týdnech přeci jen vyšlou údržbáře zkontrolovat vodní nádrž. A ten v ní objeví mrtvolu!   Komplex uprostřed Los Angeles nese až do roku 2011 název Hotel Cecil a znalí turisté se mu raději […]
Důchod: První penze vyplácí už ve starém Římě
Ač se první důchody vyplácejí už před více než dvěma tisíci lety, jejich historie je mnohem kratší. Ještě před 145 lety totiž žádné neexistují a lidé se musí se stářím popasovat na vlastní pěst.   Poprvé se důchod objeví ve starém Římě, kde ho dostávají vysloužilí legionáři. Zpočátku ve formě pozemků, než v roce 13 […]
Záhady a napětí
Bumerang z Obłazowa: Je záhadná létající zbraň stará 20 tisíc let?
Bumerang je spojován s australskými domorodci, avšak používali ho i obyvatelé starověkého Egypta nebo třeba Navahové v Severní Americe. Nejstarší bumerang na světě pak pochází od našich polských sousedů: Byl nalezen v jeskyni Obłazowa v polské části Karpat. Opravdu by mohl být starý neuvěřitelných 20 000 let?   V roce 1985 se skupina polských archeologů […]
Tajemný Klášterec nad Orlicí: Ďáblové pod omítkou svatostánku?
Kostel Nejsvětější Trojice najdeme v podhůří Orlických hor, v obci Klášterec nad Orlicí. Historie tohoto původně gotického kostela sahá hluboko do minulosti. Uvnitř kostela, v oblouku mezi kněžištěm a chrámovou lodí, nacházejí restaurátoři nápis: ,,Chrám tento Nejsv. a nerozdílné Trojice Boží vystavěn jest v Létu 453 od Narození Božího“. Je tedy možné, že se může jednat o […]
Mají obrazy nizozemského umělce vymývat mozek?
Za abstraktními liniemi a geometrickými vzory Pieta Mondriana se podle jisté konspirační teorie skrývá něco víc než jen malířova snaha zachytit krásu jednoduchosti. V jeho obrazech jsou prý zašifrovaná podprahová sdělení, která mají přeprogramovat mozek diváka. Kolik pravdy na takovém tvrzení může být?   Smyslem umění je na člověka nějak zapůsobit, vyvolat emoce a přimět […]
Léčba tmou: Je prastará metoda účinnější než moderní lékařství?
Extrémně dlouhý pobyt ve tmě či extrémní chlad: mohou tyhle zážitky pomáhat více než klasická medicína? Zdá se, že ano. Obé spouští v lidském organismu procesy, kterých lze psychoterapií či medikací dosáhnout stěží. Jak to?   Izolace ve tmě. Podle jedněch nelidská technika, která se ještě v minulém století používala při výsleších válečných vězňů. Podle […]
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Vztah Lenky Vlasákové a Jana Dolanského sílí každým dnem
nasehvezdy.cz
Vztah Lenky Vlasákové a Jana Dolanského sílí každým dnem
Patří mezi manželské stálice. Herecký pár Lenka Vlasáková (52) a Jan Dolanský (47) si prošel nejednou manželskou bouří, dosud se jim ale všechny podařilo ustát. Pokud ale někdy řešili opravdu něco
Hollywoodský zámek se špetkou koření
rezidenceonline.cz
Hollywoodský zámek se špetkou koření
Jedna pohádka skončila a začíná druhá. Tak nejspíš vnímá členka bývalé skupiny Spice Girls Melanie B konec manželství s filmovým producentem Stephenem Belafontem. Je to i důvod, proč „poslali do světa“ společné bydlení. Honosné čtyřpodlažní sídlo o rozloze 1593 čtverečních metrů se nachází ve známé losangeleské čtvrti Bird Street, která je legendární nejenom velkolepými výhledy
Duchové za televizní obrazovkou: Mohou se neviditelné síly vloudit do vysílání?
enigmaplus.cz
Duchové za televizní obrazovkou: Mohou se neviditelné síly vloudit do vysílání?
Situace, kdy se neviditelné entity projevují prostřednictvím různých přístrojů, jsou podle současných záhadologů stále častější. První vlna takových případů se objevuje s příchodem televize do běžných
Ohrozila silvestrovská satira volby?
historyplus.cz
Ohrozila silvestrovská satira volby?
Poslední den roku 1926 vychází na pátek, a tak se u Karla Čapka jako obvykle schází vybraná společnost. Kromě „pátečníků“ je přítomen Tomáš Garrigue Masaryk. „Mám se zúčastnit, či nikoliv?“ nebyl si prezident jistý, a proto se radil se svým tajemníkem. Nakonec pozvání přijal, aniž by tušil, že právě připravil podhoubí k velké aféře. Spisovatelé
Svatá Hora mě vyléčila, lékaři jen zírali…
skutecnepribehy.cz
Svatá Hora mě vyléčila, lékaři jen zírali…
Osud mě nečekaně a tvrdě srazil na kolena. Loučila jsem se s rodinou a chystala se za manželem. Pak jsem si ale řekla, že musím zkusit bojovat. Měla jsem spokojený a vyrovnaný život. O to horší byl pád, který přišel v podzimu mého života. Všechno začalo odchodem syna do ciziny, vzápětí nato zemřel manžel a pak se zhroutilo mé zdraví. Jistě to
Těstoviny s hříbkovou omáčkou
tisicereceptu.cz
Těstoviny s hříbkovou omáčkou
Nejlépe se pro tento recept hodí hříbky nebo lišky. Suroviny 4 lžíce másla 1 cibule 250 g čerstvých hub 200 ml smetany 2 lžíce hladké mouky 3 lžíce strouhaného parmazánu 500 g těstovin sů
Nálada jako aprílové počasí: Co s tím?
panidomu.cz
Nálada jako aprílové počasí: Co s tím?
Výkyvy naší psychiky nás někdy dokáží dostat na kolena. Jsme hádaví, protivní – prostě chvíli obloha bez jediného mráčku, chvíli zataženo s monzunovými dešti. Jak s tím žít? Náladovost nemusí být jen projevem labilní psychiky nebo špatné výchovy. Změny nálad mohou ukazovat i na fyzické potíže, nejčastěji hormonální, typicky provázejí premenstruační syndrom a menopauzu. Může
Nová dimenze ikon, transformace tvarů i alchymie materiálů
iluxus.cz
Nová dimenze ikon, transformace tvarů i alchymie materiálů
Na letošním hodinářském veletrhu Watches & Wonders Cartier znovu potvrdil svou schopnost reinterpretovat ikonické modely s výjimečnou kreativitou a mistrovským řemeslem. V nových kolekcích se hodi
Svoje předsevzetí jsem si ve čtyřiceti splnila
nejsemsama.cz
Svoje předsevzetí jsem si ve čtyřiceti splnila
Po krachu dvou vztahů jsem sestře řekla, jak vidím svoji budoucnost. Moje první manželství nemělo moc dlouhé trvání. Jakmile jsem pochopila, že muž, kterým jsem se nechala okouzlit, je ve skutečnosti slaboch, lhář a podvodník, upalovala jsem ze vztahu třetí kosmickou rychlostí. Dvakrát jsem se spálila S dalším vztahem jsem si rok počkala – a
Kostel sv. Vincence v Liberci: Krása z červených cihel
epochanacestach.cz
Kostel sv. Vincence v Liberci: Krása z červených cihel
Většinu kostelů najdeme na hlavních náměstích, tenhle ale leží trochu stranou městského ruchu. O to je ovšem zajímavější na pohled a také jeho historie se běžným představám o církevních svatostáncích poněkud vymyká. Tím, co znamenal Baťa pro Zlín, byla na přelomu 19. a 20. století firma Johann Liebieg & Co pro Liberec. Ve čtvrti zvané
Napoleon I. Bonaparte zakazoval svým kuchařům vedlejší příjmy
epochaplus.cz
Napoleon I. Bonaparte zakazoval svým kuchařům vedlejší příjmy
Francouzi jsou známí labužníci, jeden z těch nejproslulejších je ale původem Korsičan. To ovšem nic nemění na tom, že si nechává servírovat vybrané delikatesy. Hádáte, koho máme na mysli? Ano, řeč je o francouzském císaři Napoleonovi I. Bonapartovi (1769–1821). Jeho oblíbený kuchař Lebeau je expert na paštiky a pečivo a Napoleonu Bonapartovi dělá, co mu na
Výzva k podpoře kampaně evropských vydavatelů
21stoleti.cz
Výzva k podpoře kampaně evropských vydavatelů
Evropské vydavatelské asociace EMMA, ENPA, NME a EFJ vyzvaly své členy, aby publikovali otevřený dopis, který se týká ochrany autorských práv vydavatelů ve vztahu k systémům umělé inteligence GPAI.
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz