Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
Běsnění přírody v Čechách: Nejhorší přírodní katastrofy u nás!

Česká republika se zdá být geograficky poklidným místem k životu. Ani našemu území se však nevyhýbají přírodní katastrofy – povodně, protržená hráz přehrady či důlní neštěstí. Které byly ty nejhorší v dějinách?

Přírodní katastrofy jsou rychlé přírodní procesy, které za sebou zanechají lidské oběti nebo materiální škody. Ač trvají jen vteřiny, dny či týdny, jejich následky jsou dlouhodobé.

K přírodním katastrofám docházelo v historii naší planety vždy, avšak dávné civilizace si je neuměly vysvětlit, a tak si je vykládaly jako hněv bohů. Z moderního hlediska se katastrofy dělí dle prostředí, ve kterém vznikly.

Když pomineme kosmické katastrofy, ohrožují nás nejvíce katastrofy meteorologické a geografické.

Bouře a krupobití

Počasí může být nepředvídatelné, silný vítr, mráz či sucho pak ohrožují zemi. Ničím neobvyklým nejsou na našem území bouřky, které se vyskytují především v letních měsících. Předchází jím vznik cumulonimbů neboli bouřkových mraků.

Často bývají doprovázeny hromy a blesky, někdy i kroupami. Velmi silné krupobití se odehrálo 15. srpna 2010 v Praze. Kroupy o velikosti křepelčích vajec (asi 3 cm na výšku) ochromily dopravu a poškodily řadu zaparkovaných aut, způsobily i pád stromu. Zraněno bylo asi 6 lidí, škody sahaly ke dvěma miliardám korun.

Řádění větru

Velké škody může napáchat také vítr. Jak vlastně vzniká? V důsledku snahy o vyrovnání rozdílů mezi tlakem vzduchu a rotací Země. K hodnocení síly větru se využívá Beaufortova stupnice, která má dvanáct stupňů.

Vytvořil ji irský hydrograf Francis Beaufort (1774–1857). Číslem 11 je označena vichřice, 12 potom orkán. Vichřice jsou u nás vcelku častým jevem. V historických záznamech se hovoří o vichřicích z roku 1402, 1412, 1612, 1870 a 1984.

Orkán Kyrill

V roce 2007 zasáhl Českou republiku dokonce orkán, na Sněžce byla naměřena nejvyšší rychlost větru všech dob, a to 216 km/h. Orkán Kyrill způsobil nejrozsáhlejší škody na lesích v Národním parku Šumava.

O rok později přišla do Čech vichřice Ema, při níž vítr opět v nárazech dosahoval síly orkánu. Vyžádala si dva lidské životy a poškodila lesy na Vysočině, v západních Čechách i na Šumavě. Musel být kvůli ní dokonce odstaven i druhý blok jaderné elektrárny Temelín.

Tornádo útočí na Prahu

Ač se na našem území těžko setkáme s tak ničivými tornády, jaká postihují Severní Ameriku, neznamená to, že se zde nevyskytují vůbec. Naopak! Nejstarší zmínka o tornádu z roku 1119 se nachází v Kosmově kronice. Postihlo tehdy pražský Vyšehrad.

Jeho síla se odhaduje mezi F3 až F4 na Fujitově šestibodové stupnici tornád (F0–F5). Tu sestavil japonsko-americký specialista na bouřky T. Theodore Fujita (1920–1998).

Pokud skutečně dosáhlo stupně 4, tedy označení ničivé, jde o nejhorší tornádo všech dob na našem území.

Litovel v ohrožení

Stupně F3 s pustošivou silou dosáhlo v roce 1935 tornádo v Polichně, v roce 2001 v Milošovicích u Kutné Hory a ve Velké Pasece u Havlíčkova Brodu.

V roce 2004 se pak nejničivější tornádo v moderní historii České republiky prohnalo zabydlenou oblastí– městem Litovlí. Postižena byla asi třetina desetitisícového města. Vítr dosahoval rychlosti přes 200 km/h.

Smršť, která trvala asi hodinu, lámala stromy, vyrážela dveře a okna a odnášela střechy i pouliční lampy. Za posledních 15 let se u nás výskyt tornád zvýšil, pozorovat je lze prakticky každoročně. Odborníci to zatím přisuzují jen lepším technikám zkoumání.

Nedostatek vláhy

Naše republika leží v mírném klimatickém pásu s vyrovnanými srážkami v průběhu roku, takže se zde sucho neprojevuje nijak často.

Přesto lze v historii dohledat několik extrémně suchých roků, ke kterým ostatně patřil i ten letošní.  Při nedostatku srážkové nebo podzemní vody může docházet k odumírání rostlinstva i živočišstva a následně k narušení celého ekosystému.

Se suchem se pojila i neúroda. Pokud trvalo sucho více let za sebou, mohly se objevit i hladomory.

Sucho a neúroda

Výrazně suchým byl rok 1156, kdy nepršelo 4 měsíce v kuse. V letech 1307 a 1312 mělo sucho za následek neúrodu a nedostatek píce pro dobytek, který musel být vybíjen. V roce 1534 trvalo sucho od března do prosince, Labe se dalo přebrodit.

Roku 1746 musely zastavit vodní mlýny. Sucha se nadále vyskytovala průběžně, to z roku 1874 vedlo k zahájení sledování vodních zdrojů. Na počátku 90. let bylo sucho víceletý problém. Další vlny se konaly v letech 2003, 2015 až 2017 a letos.

Mrzne, až praští

Tuhé zimy u nás nejsou nijak neobvyklé, někdy však mrazy udeří třeba až v květnu.

Dlouhá a tuhá zima, kdy umrzlo množství lidí, byla na přelomu roků 1019–1020. Stoletá zima proběhla v letech 1407–1048.  Extrémně mrazivá pro celou Evropu byla i zima 1607–1608, tisícileté mrazy přišly v roce 1709. Nejnižší teplota byla v ČR naměřena 11. února 1929 v Litvínovicích u Českých Budějovic, a to -42,2 °C. V roce 1942 pak u Třeboně naměřili -36,2 °C. Loni na Šumavě -34,6° C.

Když se země třese

Z geologických katastrof Česko ohrožují zejména sesuvy půdy, laviny a zemětřesení. Území ČR se naštěstí vyznačuje malou seismickou aktivitou, soustředěnou zejména v pohraničních oblastech.

Nedávné průzkumy však ukazují, že v minulosti došlo ke dvěma významným zemětřesením. První se na Karlovarsku odehrálo někdy mezi lety 1134 až 192 př. n. l. a mělo sílu až 6,6 Richterovy škály, to druhé mezi roky 792 až 1020 n. l. se silou 6,3–6,5 stupně.

Jinak se za nejsilnější zemětřesení, ke kterým na našem území došlo, považují dvě na přelomu prosince 1985 a ledna 1986 na Chebsku v Karlovarském kraji, které dosáhly až 4,7 bodů Richterovy škály. Silný byl i zemětřesný roj z května letošního roku.

Jak se měří zemětřesení?

Síla zemětřesení se (mimo jiné) měří tzv. Richterovou škálou, kterou v roce 1935 vymyslel americký seismolog Charles Richter (1900–1985) pro posuzování otřesů půdy v Kalifornii. Začala se však používat celosvětově.

Přibližně od hodnoty 7 jsou ovšem její výsledky nepřesné. Vědci ji proto v sedmdesátých letech pro měření velkých otřesů nahradili tzv. momentovou škálou (MMS). Například zemětřesení v Chile v roce 1960 mělo MMS 9,5, ale jen 8,6 stupně Richterovy škály.

Obě stupnice jsou logaritmické, to znamená, že o stupeň větší číslo znamená 10x silnější zemětřesení.

Sesuvy půdy

Sesuvy půdy patří spolu se zemětřeseními k nejčastějším přírodním katastrofám u nás. Většinou nezpůsobují újmy na životech, ale značné hospodářské škody ano. Nejvíce jsou jimi ohroženy Západní Karpaty, České středohoří a Česká tabule.

Právě na sesuvy má velký vliv také nevhodná činnost člověka, například odlesňování. K největšímu sesuvu došlo patrně 20. května 2010 v okolí hory Gírová na česko-slovensko-polském pomezí. Ze svahu se sesunulo 30 hektarů lesa.

Lavinové nebezpečí

V zimě ohrožují návštěvníky hor další svahové pohyby – laviny. Nejrizikovější pro jejich vznik jsou teploty kolem bodu mrazu. Nejvíce lavin se vyskytuje v Krkonoších a v Jeseníkách. Na druhém jmenovaném je mohou občas doprovázet i mury neboli proudy bahna.

Rekordní lavina (50 000 tun sněhu) se utrhla 20. března 1968 na polské straně Krkonoš a zabila 19 lidí.

Hladomory

Mezi další možné přírodní katastrofy se řadí hladomory, morové epidemie, požáry a povodně. K největším hladomorům docházelo na našem území ve středověku.

Tuhá zima a vlhko vyústily v hladomor roku 1032. Až třetina obyvatelstva zemřela podle Kosmase hlady při neúrodě roku 1043. V letech 1281 a 1282 postihl Čechy, po smrti Přemysla Otakara II., hladomor, při kterém lidé umírali po tisících a byli vhazováni do masových hrobů.

Nejhorším pak byl hladomor z let 1771–1772 za vlády Marie Terezie, kdy zemřela asi desetina obyvatel Českých zemí, tedy zhruba 250 000 lidí.

Morové epidemie

Další přírodní katastrofou, která devastovala Čechy zejména ve 14. století, je mor. Toto blechami přenášené onemocnění zasáhlo mezi roky 1357–1363 celou Evropu.

Morové epidemii, označované jako černá smrt, podlehlo 25 milionů lidí, tedy asi třetina tehdejšího obyvatelstva Evropy. Jelikož onemocnění nebylo léčitelné, lidé pociťovali beznaděj a strach, kdy nemoc znovu udeří.

V průběhu 15. a 16. století probíhaly menší i větší epidemie, mezi roky 1680–1681 na mor zemřelo 100 000 lidí, stavěly se morové sloupy. Poslední známá epidemie u nás proběhla mezi roky 1711–1715 a padlo jí za oběť 200 000 Čechů.

Další významnou epidemii, která v letech 1918–19 zachvátila nově vzniklé Československo, byla španělská chřipka. Vyžádala si asi 70 000 obětí.

Ničivé povodně

U nás se můžeme bohužel často setkat také s povodněmi, tedy situací, kdy se přechodně zvýší hladiny vodních toků, které zaplaví území mimo své koryto.

Příčinou může být tání sněhu, vydatné dešťové srážky, případně porucha vodního díla, například protržení přehrady. K přesně takové katastrofě došlo v roce 1916 v Jizerských horách, kdy se protrhla hráz přehrady na Bílé Desné.

V letním období bývají příčinou povodní deště, v zimním pak kombinace srážek s tajícím sněhem.

Pražský Bradáč

V minulosti se zaznamenávaly jen ty nejvýznamnější povodně, ať už formou krátkého zápisu, nebo pomocí povodňových značek. Jednu z větších záplav, při které v roce 1118 dosáhla hladina až 1008,6 cm (stejně jako v roce 1845), vylíčil ve své kronice už Kosmas.

Zasáhla povodí Vltavy, Labe a Dunaje. V Praze používali k měření výšky vodní hladiny takzvaného Bradáče, kamennou plastiku vousatého muže umístěnou na posledním oblouku Juditina mostu.

Tento nejstarší kamenný most u nás byl ostatně zničen při povodni v roce 1342. Roku 1847 byl Bradáč přenesen k nábřeží vedle Karlova mostu. I tam byl často velkou vodou poničen, zejména v letech 1432, 1784 a 1890.

Nejtragičtější záplavy

Historicky největšího průtoku (4500 m3/s) dosáhla Vltava v letech 1784 a 1845, k překonání došlo až v roce 2002. Normální roční průtok činí 148 m3/s.

Ovšem za nejtragičtější povodeň, co do počtu obětí, je považována ta z roku 1872, kdy se rozvodnily řeky Berounka a Ohře a vzniklo Mladotické jezero. Zemřelo při ní 240 osob, na náměstí v Berouně dosahovala voda dvoumetrové výšky.

V roce 1890 pak úroveň vody ve Vltavě dosáhla stoleté vody, v Praze se dostala až na Staroměstské náměstí.

Morava pod vodou

Nejrozsáhlejší povodně 20. století se na území České republiky odehrály v červenci 1997 v důsledku vydatných dešťů. Zasáhly Moravu, Slezsko a část východních Čech. Celkem asi 34 okresů. Škody přesáhly 62 miliard korun, zemřelo při nich 19 lidí.

Nejpostiženější obcí se staly Troubky na Přerovsku. Povodně tehdy poukázaly na nepřipravenost tehdejších institucí řešit krizové stavy a vedly k přepracování havarijních plánů.

Dalšími nepříjemnými důsledky povodně byly sesuvy podmáčené půdy a přemnožení komárů.

Velká voda v Praze

Spolu s povodněmi na Moravě patří povodeň v Praze v roce 2002 k nejtěžším přírodním katastrofám moderní české historie. Způsobena byla dvěma vlnami srážek. První vlna zaplnila koryta řek a nasytila vodou půdu.

Srážky z druhé vlny se tak již neměly kam vsáknout. Hladina vody tehdy vyšplhala na 1180 cm, průtok Vltavy v Praze dosáhl 14. 8. 2002 historického maxima 5 160 m3/s.

Zatopeno bylo pražské metro i zoo, škody dosáhly 73 miliard korun. Povodeň postihla 43 okresů a zemřelo při ní 17 osob.

Hoří, hoří

Česku se nevyhýbají ani ničivé požáry. Tím největším lesním byl požár Bzenecké Doubravy z roku 2012, který zachvátil 184 hektarů lesa. Jeho příčinou byl zřejmě odhozený nedopalek. Na uhašení ohně bylo spotřebováno 20 milionů litrů vody.

Nejtragičtějšími však byly požáry v Praze. V roce 1995, kdy hořel hotel Olympik, zemřelo 8 lidí a 36 jich bylo zraněno. V roce 2010 zachvátil oheň nádraží Florenc a vyžádal si 9 obětí.

Hořely i významné památky, například Průmyslový palác v Praze (2008), hrad Pernštejn na Brněnsku (2005) či zámek Zahrádky na Českolipsku (2003). Nejnákladnější však byl požár Chemičky Unipetrol (2015), kdy škody přesáhly 12 miliard korun.

Požár v dole

Mezi přírodní katastrofy se řadí i důlní neštěstí. Tím nejhorším u nás byl požár v dole Marie na Příbramsku, ke kterému došlo 3. května 1892. Zemřelo 319 horníků, většina se udusila jedovatým plynem, jenž vznikl při hoření. Po zemřelých zůstalo 285 vdov a 919 sirotků.

O dva roky později, 14. června 1894, pak došlo k neštěstí v dolech v Karviné. Série výbuchů usmrtila 235 osob, z toho asi 60 záchranářů.

Dalších 114 lidí zemřelo při neštěstí v dole Nelson II v Oseku v roce 1934. Se 108 obětmi zaujímá smutné čtvrté místo důlní neštěstí na dole Dukla na Ostravsku z roku 1961.

Kroupy v roce 2010 způsobily velké škody. Při orkánu se vyšplhala rychlost větru na více než 216 km/h. Ledový vzduch se Sibiře způsobil začátkem roku 1929 nejstudenější zimu v Evropě. Celých 62 dní po sobě nevystoupila teplota nad bod mrazu. Největší frekvence zemětřesení u nás je v Karlovarském kraji. Klády působily jako beranidlo a pomáhaly valící se vodě. Zemřelo 65 lidí. Při neštěstí v dole Marie na Příbramsku zemřelo 319 horníků, kteří byli pohřbeni hromadně.
Související články
Historie velryb je jedním z největších záhad evoluce. Jak tito savci, kteří dýchají plícemi, přišli o nohy a vrátili se do moře? Na tuto otázku se pokusí odpovědět dokument Tajemné údolí velryb v Egyptě, který bude mít premiéru ve čtvrtek 29. února ve 20:00 na televizní stanici Viasat Nature. Všech 90 druhů dnes žijících velryb […]
Mnozí zmiňují divočáky, lišky, jeleny nebo dokonce medvědy. Stále častěji se s divokými zvířaty setkáváme přímo v ulicích měst. Proč se tak děje a zda je za to někdo zodpovědný, to jsou otázky, které necháme na jiných. My se raději podíváme do jiných zemí a prozkoumáme, jaká další zvířata po celém světě se přizpůsobila životu […]
Svět ukrývá mnoho pokladů a tajemství. I když objevitelů, historiků a cestovatelů je hodně, některá pozoruhodná místa jsou stále překvapením pro mnohé z nás. Neprobádané místa Ázerbájdžánu, rozmanitá historie Albánie či úchvatná atmosféra Kypru jsou jedny z míst, která nám mají co nabídnout a vyprávět. Uznávaná historička Bettany Hughes, se vydala prozkoumat pozoruhodné úkazy, o kterých jste možná doposud neslyšeli. Hora, […]
Velká jezera Severní Ameriky jsou zásobárnou pětiny světové sladké vody a páteří obrovského ekosystému, který ze všech úhlů ve třech dílech zkoumá nový kanadský dokument Nezkrocená Velká jezera. V premiéře jej uvidíte na Viasat Nature v pondělí 5. července. Hořejší jezero, Huronské jezero, Michiganské jezero, Erijské jezero, Ontarijské jezero a další menší jezera a řeky […]
reklama
Historie
Znali husité jen spěch, hlad a modlení?
Husitský sněm rozhodl o dalším válečném podniku. Každý, kdo s kališníky sympatizuje, se má zapojit. Za ideály husitů tak bojují vznešení páni, nižší šlechticové, měšťané i chudáci. Zatímco dříve byla zemská hotovost svolávána na dobu určitou, se vznikem polních vojsk je tu rázem permanentní armáda.   Šlechta formuje jízdní oddíly těžkooděnců, ale jádrem husitských vojsk […]
Nejzáhadnější rytina všech dob: Lze Melancholii vůbec rozluštit?
Rok 1514 je v životě německého renesančního umělce Albrechta Dürera nesmírně krutý. Umírá mu jeho milovaná matka. „Smutek, který jsem kvůli ní cítil, se nedá ani popsat,“ zaznamenává si tehdy. A pak stvoří Melancholii I, mědiryt zhruba ve formátu A4, který dodnes mate historiky umění.   Podle znalce renesančních umělců Giorgia Vasariho (1511–1574) Dürerova Melancholie […]
Bohuslav Martinů strávil dětství na věži
V těsné blízkosti bytu duní ohlušující věžní zvony. Uloženo v zásuvce prádelníku si tu ale tiše a spokojeně pobrukuje malé dítě, kterému je předurčeno stát se jedním z největších českých hudebních skladatelů v dějinách.   Když 8. prosince 1890, právě ve svátek Panny Marie, vyzvánějí zvony na věži poličského kostela sv. Jakuba, nemohou obyvatelé města o 36 […]
Katedrálu zachránil potápěč
Anglie na počátku 20. století bije na poplach. Winchesterská katedrála, jeden z největších a nejslavnějších chrámů v zemi, se hroutí. Ve stavbě dlouhé 170 metrů s klenbou, tyčící se do výše 24 metrů, se objevují trhliny.   K vyboulenému zdivu se přidávají uvolněné a padající kameny a celá budova se naklání…„Základy v měkké zemi nejsou vybudovány dostatečně pevně,“ […]
Zajímavosti
Chrám, kde vládnou krysy
Indie jako by byla zvířatům zaslíbená. Nesmírné popularity si tu užívají v hinduismus posvátné krávy, kterým lidé nesmí zkřivit ani chlup. Ve státě Rádžastán zase chovají v úctě krysy!   Příběh chrámu, který je pojmenován po hinduistické bohyni Karni Matě, se začíná psát někdy mezi 14. a 16. stoletím. V té době je Karni Mata ještě smrtelnice […]
Hřbitov se zkříženým hnáty: Piráti najdou věčný klid u Madagaskaru!
Ostrov Svaté Marie platí za zapomenutý kout planety. Madagaskarská končina prožívá zlatý věk na přelomu 17. a 18. století, kdy se tamní zátoky stávají výtečným úkrytem pro piráty. Zřídí si tu dokonce i svůj vlastní hřbitov!   O ráji bukanýrů a korzárů se poprvé zmíní anglický pirát Adam Baldridge, který během roku 1691 zvedá kotvy […]
Vzkříšení pratura: Z vyhynulého zvířete se stane poklad
Toto mohutné zvíře s impozantními rohy je zobrazeno na pravěkých jeskynních malbách či petroglyfech a jeho podoba je otisknuta také ve figurkách z doby bronzové…Objevuje se na starověkých egyptských reliéfech a v náboženstvích starověkého Blízkého východu symbolizuje sexuální potenci, sílu i zdatnost.   Jeho rohy se používají jako součást obětních darů, trofeje i nádoby na […]
Hadice: Malíře inspiruje tragický požár!
I tak obyčejnou věc jako je hadice musí někdo vymyslet…Existuje sice historka, jak kolem roku 400 před naším letopočtem ve starém Řecku hasí zápalné šípy tak, že nasadí na vaky s vodou býčí střeva, a těmi pak „stříkají“, to se však nezdá příliš účinné ani pravděpodobné. Pro skutečný počátek hadic se vypravíme do Holandska 17. […]
Záhady a napětí
Chavín de Huántar: Hrůzostrašný hukot indiánské věštírny, znamení ze světa bohů?
Chavín, archeologické naleziště v peruánských Andách, dává jméno kultuře, jež se rozvíjí mezi 15. a 5. stoletím př. n. l. Toto místo je významným náboženským a kulturním centrem, které přitahuje lidi z širokého okolí. Chavín je jedním z nejstarších a nejznámějších předkolumbovských nalezišť, proslulé svým uměním a architekturou. Docházelo právě zde k odhalování budoucnosti světa?   […]
Tuhý kořínek vyhynulé šelmy: Mohl v Africe přežít prastarý druh medvěda?
Odskočit si z tuniské pláže do blízkého okolí a natrefit na medvěda? Zní to možná úsměvně, ale medvědi se v této části Afriky hojně vyskytovali, a to ještě relativně nedávno. Medvěd atlaský byl dobře znám například Římanům, kteří tuto šelmu rádi využívali při gladiátorských zápasech. Kam se však tento druh medvěda v proudu času ztratil? Může stále někde […]
Zjevení Panny Marie v Litmanové: Staly se mladé dívky svědky zázraku, nebo obětí klamu?
Že zázraky neexistují? A co když ano? Jeden takový se mohl stát v roce 1990 na sousedním Slovensku. Dvě mladé dívky si tehdy nedaleko obce Litmanové užívaly bezstarostných her, když v tom se jim zjevila samotná Panna Maria Neposkvrněné Čistoty. Od té doby se hora Zvir stala nejmladším poutním místem.   První zjevení se mělo […]
Na bolest i proti depresím: Mohou magnety léčit?
Mnozí ji považují za přeceňovaný experiment, který má daleko menší výsledky, než jak je prezentováno. Jiní však vidí v takzvané magnetoterapii pozoruhodnou alternativní léčbu, která může pomoci s řadou tělesných i psychických neduhů. Jak to tedy je? Má smysl léčbu s pomocí magnetů absolvovat?   Léčitel v orientálně vypadajícím rouchu si zamyšleně prohlíží zranění, které malé děvčátko […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Pašík Vašík se stal hvězdou naší rodiny
skutecnepribehy.cz
Pašík Vašík se stal hvězdou naší rodiny
Babička si to malé selátko doslova vypiplala, děda z něj udělal komika, který bavil svými kousky celou vesnici i náhodné turisty. Ani nevím, odkud babička to neduživé selátko přinesla. Samozřejmě to bylo od někoho z naší vesnice, téměř každý choval prasata. To malé nic bylo asi desáté v pořadí narozených a podle toho vypadalo. Babička si jej nesla ve svém
Jižní Tyrolsko: Horské štíty, usedlosti a sklenka vína…
epochanacestach.cz
Jižní Tyrolsko: Horské štíty, usedlosti a sklenka vína…
Nacházíte se sice v nejsevernější oblasti Itálie, slyšet je tu ale hlavně němčina. Malebný kraj s hlubokými údolími a ostrými horskými štíty vám v zimě nabídne více než 1100 kilometrů sjezdovek. Kvalitní sportovní vyžití pak vystřídáte sklenkou ceněného italského vína. Vítejte v Jižním Tyrolsku. Zdejší panoramatická krajina neoslňuje jen počtem a délkou lyžařských sjezdovek. Úctyhodný
Klobásy jako snídaně šampionů
tisicereceptu.cz
Klobásy jako snídaně šampionů
Nic nenastartuje den lépe než opečené klobásy se spoustou koření a paprikami. Ingredience 2 klobásy 1 velká žlutá paprika 1 velká červená paprika 3 stroužky česneku 1 velká žlutá cibule ros
Dekorativní kyblíčky na drobnosti
panidomu.cz
Dekorativní kyblíčky na drobnosti
Věčná otázka „kam s tím“ nás trápí často, zejména když jde o věci drobné, které většinou tak dobře uklidíme, že je potom ne a ne najít. Vyřešit to mohou hezké kyblíčky. Budete potřebovat: plechové kyblíčky, barvy na kovy (zde bílá, červená, modrá), štětce, molitanový váleček, obyčejnou tužku, tavicí pistoli, špičatou špejli nebo drát, bezbarvý lak,
Karlovarský knedlík
nejsemsama.cz
Karlovarský knedlík
Karlovarský knedlík je oblíbená česká příloha, která se hodí k mnoha masovým pokrmům. Ingredience: ● 6 tvrdších rohlíků nakrájených na kostičky ● 3 vejce ● 200 ml mléka ● hrst hladkolisté petrželky ● 60 g másla ● ½ lžičky soli ● špetka muškátového květu ● 1 lžička oleje Postup: V misce rozšlehejte mléko, žloutky, polovinu soli, muškátový květ a rozpuštěné máslo. Přidejte pečivo, promíchejte a nechte 5
Démon lakomství: Jsou kleptomani posedlí?
epochaplus.cz
Démon lakomství: Jsou kleptomani posedlí?
Podléhá mu 50 legií určených ke službě všem bohatým hamižníkům. Jen připomeňme, že jedna legie čítá zhruba 5000 jedinců. Alespoň takto o údajném démonovi Mamonovi mluví svatý Lukáš (?–84), kterému je připisováno stejnojmenné evangelium tvořící třetí knihu Nového zákona.   V duchu rčení „hamty hamty, ať mám víc než tamty,“ se dočká personifikace i hebrejský
Má Kostková snahu zachránit manželství?
nasehvezdy.cz
Má Kostková snahu zachránit manželství?
V poslední době se toho Tereza Kostková (46) rozhodně nebojí. Když vyráží do společnosti, vyzbrojí se velkým výstřihem i rozparky. Snaží se tím svému manželovi něco naznačit? Moderátorka StarDance
Exkluzivní bydlení kolem olivovníku
rezidenceonline.cz
Exkluzivní bydlení kolem olivovníku
Mimořádný projekt Carla Ridge v hodnotě 25,5 milionu dolarů nabízí ty nejkrásnější výhledy z hřebene pohoří Trousdale na Tichý oceán. Prestižní lokalita ve čtvrti Beverly Hills amerického Los Angeles je ztělesněním snu zdejší bohaté smetánky. Vše tu podléhá přísným regulím, jež dokonce určují i výšku střech místních luxusních vil, navíc všechny stavební práce tu musejí
Zimní limitovaná edice Lukáše Jabůrka
iluxus.cz
Zimní limitovaná edice Lukáše Jabůrka
Renomovaný sklářský umělec Lukáš Jabůrek přichází s limitovanou zimní edicí váz a objektů. Novinky inspirované zimní přírodou i příběhy každodenního života spojují tradiční sklářské techniky s moderní
Katedrálu zachránil potápěč
historyplus.cz
Katedrálu zachránil potápěč
Potápěč v neforemném skafandru se znovu a znovu noří do zkalené vody. Jen na něm záleží, zda se téměř 1000 let stará katedrála nad ním za chvíli zhroutí, nebo zda se ji podaří zachránit. Anglie na počátku 20. století bije na poplach. Winchesterská katedrála, jeden z největších a nejslavnějších chrámů v zemi, se hroutí. Ve stavbě dlouhé
Českobudějovičtí vědci objevili nový obří virus. Dostal jméno Budvirus
21stoleti.cz
Českobudějovičtí vědci objevili nový obří virus. Dostal jméno Budvirus
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR našli během letoška čtyřicet nových sladkovodních virů, které napadají vodní mikroorganismy. První, který se jim podařilo izolovat a podrobně popsat, dostal
Hory mají oči: Pojídal krutý klan kanibalů nevinné oběti?
enigmaplus.cz
Hory mají oči: Pojídal krutý klan kanibalů nevinné oběti?
V 16. století údajně jeho skutky vzbuzují nebývalou hrůzu. Říká se, že hlava 48členného klanu kanibalů Alexander Bean společně se svými společníky vraždí nevinné oběti ve skotské oblasti Galloway a ná
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz