Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
Běsnění přírody v Čechách: Nejhorší přírodní katastrofy u nás!

Česká republika se zdá být geograficky poklidným místem k životu. Ani našemu území se však nevyhýbají přírodní katastrofy – povodně, protržená hráz přehrady či důlní neštěstí. Které byly ty nejhorší v dějinách?

Přírodní katastrofy jsou rychlé přírodní procesy, které za sebou zanechají lidské oběti nebo materiální škody. Ač trvají jen vteřiny, dny či týdny, jejich následky jsou dlouhodobé.

K přírodním katastrofám docházelo v historii naší planety vždy, avšak dávné civilizace si je neuměly vysvětlit, a tak si je vykládaly jako hněv bohů. Z moderního hlediska se katastrofy dělí dle prostředí, ve kterém vznikly.

Když pomineme kosmické katastrofy, ohrožují nás nejvíce katastrofy meteorologické a geografické.

Bouře a krupobití

Počasí může být nepředvídatelné, silný vítr, mráz či sucho pak ohrožují zemi. Ničím neobvyklým nejsou na našem území bouřky, které se vyskytují především v letních měsících. Předchází jím vznik cumulonimbů neboli bouřkových mraků.

Často bývají doprovázeny hromy a blesky, někdy i kroupami. Velmi silné krupobití se odehrálo 15. srpna 2010 v Praze. Kroupy o velikosti křepelčích vajec (asi 3 cm na výšku) ochromily dopravu a poškodily řadu zaparkovaných aut, způsobily i pád stromu. Zraněno bylo asi 6 lidí, škody sahaly ke dvěma miliardám korun.

Řádění větru

Velké škody může napáchat také vítr. Jak vlastně vzniká? V důsledku snahy o vyrovnání rozdílů mezi tlakem vzduchu a rotací Země. K hodnocení síly větru se využívá Beaufortova stupnice, která má dvanáct stupňů.

Vytvořil ji irský hydrograf Francis Beaufort (1774–1857). Číslem 11 je označena vichřice, 12 potom orkán. Vichřice jsou u nás vcelku častým jevem. V historických záznamech se hovoří o vichřicích z roku 1402, 1412, 1612, 1870 a 1984.

Orkán Kyrill

V roce 2007 zasáhl Českou republiku dokonce orkán, na Sněžce byla naměřena nejvyšší rychlost větru všech dob, a to 216 km/h. Orkán Kyrill způsobil nejrozsáhlejší škody na lesích v Národním parku Šumava.

O rok později přišla do Čech vichřice Ema, při níž vítr opět v nárazech dosahoval síly orkánu. Vyžádala si dva lidské životy a poškodila lesy na Vysočině, v západních Čechách i na Šumavě. Musel být kvůli ní dokonce odstaven i druhý blok jaderné elektrárny Temelín.

Tornádo útočí na Prahu

Ač se na našem území těžko setkáme s tak ničivými tornády, jaká postihují Severní Ameriku, neznamená to, že se zde nevyskytují vůbec. Naopak! Nejstarší zmínka o tornádu z roku 1119 se nachází v Kosmově kronice. Postihlo tehdy pražský Vyšehrad.

Jeho síla se odhaduje mezi F3 až F4 na Fujitově šestibodové stupnici tornád (F0–F5). Tu sestavil japonsko-americký specialista na bouřky T. Theodore Fujita (1920–1998).

Pokud skutečně dosáhlo stupně 4, tedy označení ničivé, jde o nejhorší tornádo všech dob na našem území.

Litovel v ohrožení

Stupně F3 s pustošivou silou dosáhlo v roce 1935 tornádo v Polichně, v roce 2001 v Milošovicích u Kutné Hory a ve Velké Pasece u Havlíčkova Brodu.

V roce 2004 se pak nejničivější tornádo v moderní historii České republiky prohnalo zabydlenou oblastí– městem Litovlí. Postižena byla asi třetina desetitisícového města. Vítr dosahoval rychlosti přes 200 km/h.

Smršť, která trvala asi hodinu, lámala stromy, vyrážela dveře a okna a odnášela střechy i pouliční lampy. Za posledních 15 let se u nás výskyt tornád zvýšil, pozorovat je lze prakticky každoročně. Odborníci to zatím přisuzují jen lepším technikám zkoumání.

Nedostatek vláhy

Naše republika leží v mírném klimatickém pásu s vyrovnanými srážkami v průběhu roku, takže se zde sucho neprojevuje nijak často.

Přesto lze v historii dohledat několik extrémně suchých roků, ke kterým ostatně patřil i ten letošní.  Při nedostatku srážkové nebo podzemní vody může docházet k odumírání rostlinstva i živočišstva a následně k narušení celého ekosystému.

Se suchem se pojila i neúroda. Pokud trvalo sucho více let za sebou, mohly se objevit i hladomory.

Sucho a neúroda

Výrazně suchým byl rok 1156, kdy nepršelo 4 měsíce v kuse. V letech 1307 a 1312 mělo sucho za následek neúrodu a nedostatek píce pro dobytek, který musel být vybíjen. V roce 1534 trvalo sucho od března do prosince, Labe se dalo přebrodit.

Roku 1746 musely zastavit vodní mlýny. Sucha se nadále vyskytovala průběžně, to z roku 1874 vedlo k zahájení sledování vodních zdrojů. Na počátku 90. let bylo sucho víceletý problém. Další vlny se konaly v letech 2003, 2015 až 2017 a letos.

Mrzne, až praští

Tuhé zimy u nás nejsou nijak neobvyklé, někdy však mrazy udeří třeba až v květnu.

Dlouhá a tuhá zima, kdy umrzlo množství lidí, byla na přelomu roků 1019–1020. Stoletá zima proběhla v letech 1407–1048.  Extrémně mrazivá pro celou Evropu byla i zima 1607–1608, tisícileté mrazy přišly v roce 1709. Nejnižší teplota byla v ČR naměřena 11. února 1929 v Litvínovicích u Českých Budějovic, a to -42,2 °C. V roce 1942 pak u Třeboně naměřili -36,2 °C. Loni na Šumavě -34,6° C.

Když se země třese

Z geologických katastrof Česko ohrožují zejména sesuvy půdy, laviny a zemětřesení. Území ČR se naštěstí vyznačuje malou seismickou aktivitou, soustředěnou zejména v pohraničních oblastech.

Nedávné průzkumy však ukazují, že v minulosti došlo ke dvěma významným zemětřesením. První se na Karlovarsku odehrálo někdy mezi lety 1134 až 192 př. n. l. a mělo sílu až 6,6 Richterovy škály, to druhé mezi roky 792 až 1020 n. l. se silou 6,3–6,5 stupně.

Jinak se za nejsilnější zemětřesení, ke kterým na našem území došlo, považují dvě na přelomu prosince 1985 a ledna 1986 na Chebsku v Karlovarském kraji, které dosáhly až 4,7 bodů Richterovy škály. Silný byl i zemětřesný roj z května letošního roku.

Jak se měří zemětřesení?

Síla zemětřesení se (mimo jiné) měří tzv. Richterovou škálou, kterou v roce 1935 vymyslel americký seismolog Charles Richter (1900–1985) pro posuzování otřesů půdy v Kalifornii. Začala se však používat celosvětově.

Přibližně od hodnoty 7 jsou ovšem její výsledky nepřesné. Vědci ji proto v sedmdesátých letech pro měření velkých otřesů nahradili tzv. momentovou škálou (MMS). Například zemětřesení v Chile v roce 1960 mělo MMS 9,5, ale jen 8,6 stupně Richterovy škály.

Obě stupnice jsou logaritmické, to znamená, že o stupeň větší číslo znamená 10x silnější zemětřesení.

Sesuvy půdy

Sesuvy půdy patří spolu se zemětřeseními k nejčastějším přírodním katastrofám u nás. Většinou nezpůsobují újmy na životech, ale značné hospodářské škody ano. Nejvíce jsou jimi ohroženy Západní Karpaty, České středohoří a Česká tabule.

Právě na sesuvy má velký vliv také nevhodná činnost člověka, například odlesňování. K největšímu sesuvu došlo patrně 20. května 2010 v okolí hory Gírová na česko-slovensko-polském pomezí. Ze svahu se sesunulo 30 hektarů lesa.

Lavinové nebezpečí

V zimě ohrožují návštěvníky hor další svahové pohyby – laviny. Nejrizikovější pro jejich vznik jsou teploty kolem bodu mrazu. Nejvíce lavin se vyskytuje v Krkonoších a v Jeseníkách. Na druhém jmenovaném je mohou občas doprovázet i mury neboli proudy bahna.

Rekordní lavina (50 000 tun sněhu) se utrhla 20. března 1968 na polské straně Krkonoš a zabila 19 lidí.

Hladomory

Mezi další možné přírodní katastrofy se řadí hladomory, morové epidemie, požáry a povodně. K největším hladomorům docházelo na našem území ve středověku.

Tuhá zima a vlhko vyústily v hladomor roku 1032. Až třetina obyvatelstva zemřela podle Kosmase hlady při neúrodě roku 1043. V letech 1281 a 1282 postihl Čechy, po smrti Přemysla Otakara II., hladomor, při kterém lidé umírali po tisících a byli vhazováni do masových hrobů.

Nejhorším pak byl hladomor z let 1771–1772 za vlády Marie Terezie, kdy zemřela asi desetina obyvatel Českých zemí, tedy zhruba 250 000 lidí.

Morové epidemie

Další přírodní katastrofou, která devastovala Čechy zejména ve 14. století, je mor. Toto blechami přenášené onemocnění zasáhlo mezi roky 1357–1363 celou Evropu.

Morové epidemii, označované jako černá smrt, podlehlo 25 milionů lidí, tedy asi třetina tehdejšího obyvatelstva Evropy. Jelikož onemocnění nebylo léčitelné, lidé pociťovali beznaděj a strach, kdy nemoc znovu udeří.

V průběhu 15. a 16. století probíhaly menší i větší epidemie, mezi roky 1680–1681 na mor zemřelo 100 000 lidí, stavěly se morové sloupy. Poslední známá epidemie u nás proběhla mezi roky 1711–1715 a padlo jí za oběť 200 000 Čechů.

Další významnou epidemii, která v letech 1918–19 zachvátila nově vzniklé Československo, byla španělská chřipka. Vyžádala si asi 70 000 obětí.

Ničivé povodně

U nás se můžeme bohužel často setkat také s povodněmi, tedy situací, kdy se přechodně zvýší hladiny vodních toků, které zaplaví území mimo své koryto.

Příčinou může být tání sněhu, vydatné dešťové srážky, případně porucha vodního díla, například protržení přehrady. K přesně takové katastrofě došlo v roce 1916 v Jizerských horách, kdy se protrhla hráz přehrady na Bílé Desné.

V letním období bývají příčinou povodní deště, v zimním pak kombinace srážek s tajícím sněhem.

Pražský Bradáč

V minulosti se zaznamenávaly jen ty nejvýznamnější povodně, ať už formou krátkého zápisu, nebo pomocí povodňových značek. Jednu z větších záplav, při které v roce 1118 dosáhla hladina až 1008,6 cm (stejně jako v roce 1845), vylíčil ve své kronice už Kosmas.

Zasáhla povodí Vltavy, Labe a Dunaje. V Praze používali k měření výšky vodní hladiny takzvaného Bradáče, kamennou plastiku vousatého muže umístěnou na posledním oblouku Juditina mostu.

Tento nejstarší kamenný most u nás byl ostatně zničen při povodni v roce 1342. Roku 1847 byl Bradáč přenesen k nábřeží vedle Karlova mostu. I tam byl často velkou vodou poničen, zejména v letech 1432, 1784 a 1890.

Nejtragičtější záplavy

Historicky největšího průtoku (4500 m3/s) dosáhla Vltava v letech 1784 a 1845, k překonání došlo až v roce 2002. Normální roční průtok činí 148 m3/s.

Ovšem za nejtragičtější povodeň, co do počtu obětí, je považována ta z roku 1872, kdy se rozvodnily řeky Berounka a Ohře a vzniklo Mladotické jezero. Zemřelo při ní 240 osob, na náměstí v Berouně dosahovala voda dvoumetrové výšky.

V roce 1890 pak úroveň vody ve Vltavě dosáhla stoleté vody, v Praze se dostala až na Staroměstské náměstí.

Morava pod vodou

Nejrozsáhlejší povodně 20. století se na území České republiky odehrály v červenci 1997 v důsledku vydatných dešťů. Zasáhly Moravu, Slezsko a část východních Čech. Celkem asi 34 okresů. Škody přesáhly 62 miliard korun, zemřelo při nich 19 lidí.

Nejpostiženější obcí se staly Troubky na Přerovsku. Povodně tehdy poukázaly na nepřipravenost tehdejších institucí řešit krizové stavy a vedly k přepracování havarijních plánů.

Dalšími nepříjemnými důsledky povodně byly sesuvy podmáčené půdy a přemnožení komárů.

Velká voda v Praze

Spolu s povodněmi na Moravě patří povodeň v Praze v roce 2002 k nejtěžším přírodním katastrofám moderní české historie. Způsobena byla dvěma vlnami srážek. První vlna zaplnila koryta řek a nasytila vodou půdu.

Srážky z druhé vlny se tak již neměly kam vsáknout. Hladina vody tehdy vyšplhala na 1180 cm, průtok Vltavy v Praze dosáhl 14. 8. 2002 historického maxima 5 160 m3/s.

Zatopeno bylo pražské metro i zoo, škody dosáhly 73 miliard korun. Povodeň postihla 43 okresů a zemřelo při ní 17 osob.

Hoří, hoří

Česku se nevyhýbají ani ničivé požáry. Tím největším lesním byl požár Bzenecké Doubravy z roku 2012, který zachvátil 184 hektarů lesa. Jeho příčinou byl zřejmě odhozený nedopalek. Na uhašení ohně bylo spotřebováno 20 milionů litrů vody.

Nejtragičtějšími však byly požáry v Praze. V roce 1995, kdy hořel hotel Olympik, zemřelo 8 lidí a 36 jich bylo zraněno. V roce 2010 zachvátil oheň nádraží Florenc a vyžádal si 9 obětí.

Hořely i významné památky, například Průmyslový palác v Praze (2008), hrad Pernštejn na Brněnsku (2005) či zámek Zahrádky na Českolipsku (2003). Nejnákladnější však byl požár Chemičky Unipetrol (2015), kdy škody přesáhly 12 miliard korun.

Požár v dole

Mezi přírodní katastrofy se řadí i důlní neštěstí. Tím nejhorším u nás byl požár v dole Marie na Příbramsku, ke kterému došlo 3. května 1892. Zemřelo 319 horníků, většina se udusila jedovatým plynem, jenž vznikl při hoření. Po zemřelých zůstalo 285 vdov a 919 sirotků.

O dva roky později, 14. června 1894, pak došlo k neštěstí v dolech v Karviné. Série výbuchů usmrtila 235 osob, z toho asi 60 záchranářů.

Dalších 114 lidí zemřelo při neštěstí v dole Nelson II v Oseku v roce 1934. Se 108 obětmi zaujímá smutné čtvrté místo důlní neštěstí na dole Dukla na Ostravsku z roku 1961.

Kroupy v roce 2010 způsobily velké škody. Při orkánu se vyšplhala rychlost větru na více než 216 km/h. Ledový vzduch se Sibiře způsobil začátkem roku 1929 nejstudenější zimu v Evropě. Celých 62 dní po sobě nevystoupila teplota nad bod mrazu. Největší frekvence zemětřesení u nás je v Karlovarském kraji. Klády působily jako beranidlo a pomáhaly valící se vodě. Zemřelo 65 lidí. Při neštěstí v dole Marie na Příbramsku zemřelo 319 horníků, kteří byli pohřbeni hromadně.
Související články
Historie velryb je jedním z největších záhad evoluce. Jak tito savci, kteří dýchají plícemi, přišli o nohy a vrátili se do moře? Na tuto otázku se pokusí odpovědět dokument Tajemné údolí velryb v Egyptě, který bude mít premiéru ve čtvrtek 29. února ve 20:00 na televizní stanici Viasat Nature. Všech 90 druhů dnes žijících velryb […]
Mnozí zmiňují divočáky, lišky, jeleny nebo dokonce medvědy. Stále častěji se s divokými zvířaty setkáváme přímo v ulicích měst. Proč se tak děje a zda je za to někdo zodpovědný, to jsou otázky, které necháme na jiných. My se raději podíváme do jiných zemí a prozkoumáme, jaká další zvířata po celém světě se přizpůsobila životu […]
Svět ukrývá mnoho pokladů a tajemství. I když objevitelů, historiků a cestovatelů je hodně, některá pozoruhodná místa jsou stále překvapením pro mnohé z nás. Neprobádané místa Ázerbájdžánu, rozmanitá historie Albánie či úchvatná atmosféra Kypru jsou jedny z míst, která nám mají co nabídnout a vyprávět. Uznávaná historička Bettany Hughes, se vydala prozkoumat pozoruhodné úkazy, o kterých jste možná doposud neslyšeli. Hora, […]
Velká jezera Severní Ameriky jsou zásobárnou pětiny světové sladké vody a páteří obrovského ekosystému, který ze všech úhlů ve třech dílech zkoumá nový kanadský dokument Nezkrocená Velká jezera. V premiéře jej uvidíte na Viasat Nature v pondělí 5. července. Hořejší jezero, Huronské jezero, Michiganské jezero, Erijské jezero, Ontarijské jezero a další menší jezera a řeky […]
reklama
Historie
Budoval Jiří IV. britský Tádž Mahal pro své milenky?
Nevypadá ani trochu jako britské královské sídlo. Spíš jako palác z Pohádek tisíce a jedné noci. V anglickém přímořském letovisku Brighton ho nechává zbudovat král Jiří IV., který si v něm chce léčit bolestivou dnu, a navíc potřebuje zázemí pro své milostné eskapády.   Zpočátku stojí na místě této extravagantní stavby letní sídlo pro prince z Walesu, […]
Hrozila za urážku metresy Bastila?
„Jednou bude víc než královna,“ pronáší jasnovidka v roce 1730 poté, co důkladně prozkoumala ručku devítileté Jeanne-Antoinette Poissonové. Ambiciózní matka děvčátka hned ví, co to znamená. Její dcerka se stane královskou metresou.   Malá Jeanne (1721–1764) roste do krásy. To však k úspěchu nestačí. Rodina jí zajišťuje skvělé vzdělání, srovnatelné s dívkami z aristokratických rodin. […]
Jan Kupecký maloval svou duši
Jeden z nejvýznamnějších barokních malířů 17. a 18. století a vyhledávaný portrétista nejmocnějších osobností své doby byl hrdý Čech. Jen v Čechách většinu svého života vlastně vůbec nežil…   Kde se Jan Kupecký (1666–1740) narodil, není úplně jasné. Jeho rodiče pocházejí z Mladé Boleslavi, ale vzhledem ke svému protestantskému vyznání nemají doma právě na růžích […]
Baroni omezili práva nehodného krále
Král se tváří vznešeně, ale potají skřípe zuby. Historický dokument, jehož platnost právě stvrzuje přiložením své pečeti, mu nadiktovali vzbouřenci z řad vysoké šlechty, kteří o pár dní dříve obsadili Londýn.   Anglie v roce 1199 truchlí i oslavuje současně. Tento svět právě opustil chrabrý král Richard Lví srdce (*1157), ale země vzápětí získává nového panovníka. Stává […]
Zajímavosti
Michiganský trojúhelník: Záhady pod vodou i ve vzduchu
Znáte Michiganský trojúhelník? Leží v oblasti vzájemně propojených Velkých jezer na hranicích mezi Kanadou a USA a dějí se tam opravdu podivné věci. Mizejí tu lodě i letadla, lidí zde prý zahlédnou nejenom neidentifikované létající předměty, známé jako UFO, ale také USO, což jsou záhadné objekty pod vodou!   První z nejznámějších incidentů se odehraje […]
Kreveta pistolník: Nejrychlejší zbraň pod hladinou
Kdo se domnívá, že nejsilnějším zvířetem na Zemi je lev, tygr, nebo slon, ten se mýlí…Drápy, ostré zuby, síla, řev, to není nic ve srovnání s tím, co umí nenápadná pistolová kreveta rodu Alpheus, žijící v Mexickém zálivu a podél atlantického pobřeží USA.   Není sice větší než prst, přesto je vybavena superschopností, která z […]
Jóbovy slzy: Semena plná zdraví i prastará ozdoba
Biblický Jób měl dobrý důvod prolévat slzy. Podle nich získává jméno i tropická obilnina slzovka obecná, které se říká též Jóbovy slzy. Její semena totiž tvarem slzy skutečně připomínají a jsou využívány jako prostředek lidové medicíny, nutričně hodnotná potravina i ozdoba.   Rostlina pochází ze zemí jihovýchodní Asie, konkrétně z Myanmaru, Indie, Číny a Malajsie. […]
Palais idéal: Chrám z kamínků vyroste na zahradě!
Našli jste někdy na zemi zajímavý kamínek a odnesli si ho domů? Co jste s ním pak udělali? Položili na poličku, pomalovali barvami nebo nakonec vyhodili ? Jeden nadšený Francouz svůj kamínek nevyhodí… A jak příběh pokračuje dál?   Práci pošťáka vzal Ferdinand Cheval (1836–1924) trochu z nouze. Jako zaměstnanec v zemědělství nezvládal uživit rodinu, […]
Záhady a napětí
Podivný start čínského raketoplánu: Sledovalo ho UFO?
Na palubě čínského raketoplánu Shenzhou 9, který 16 června 2012 v půl jedné odpoledne odlétá do vesmíru, je první čínská kosmonautka Liu Yang (*1978). Start je naplánován na den 49. výročí letu Valentiny Těreškovové (*1937), první ženy ve vesmíru. Nakonec se však let do dějin zapisuje ze zcela jiného důvodu. Údajně ho totiž sledují mimozemské civilizace… […]
Posedlost anglického krejčího: Sužovalo muže sedm démonů?
Záchvaty agrese, nelidské skřeky i zpívání náboženských písní pozpátku. To vše je na denním pořádku v jednom z domů v malé anglické vesnici Yatton. Dříve velmi oblíbený krejčí se díky svým výstupům, způsobeným nevysvětlitelným incidentem, stává vyvrhelem společnosti. Podaří se mu jeho bezvýchodnou situaci zvrátit?   Vánoce, rok 1760, vesnice Yatton v Somersetu u. Místní komunita […]
Pentagon zveřejnil analýzu trosek z havárie u Roswellu, otázky zůstávají
Materiál z místa havárie neznámého objektu poblíž Roswellu v roce 1947, o němž se mnozí domnívali, že je mimozemského původu, byl v roce 2022 odeslán do laboratoře k analýze. Rozbor si vyžádal oficiální úřad Pentagonu pro vyšetřování UFO. Vloni byly konečně zveřejněny výsledky. O čem vypovídají?   V podvečer 2. července 1947 je nad americkým městečkem […]
Hermés: Božský narušitel
Někdy se nedaří, ať děláme, co děláme. Někdy to vypadá, že nám někdo stále hází klacky pod nohy. Pokud se ale podíváme na věci z nadhledu, možná uslyšíme zašustění křídel. Že by anděl? To spíš božský šprýmař Hermés. Starořecký bůh Hermés je povedený filuta, pokud se vůbec hodí takto familiárně vyjadřovat o bohu, který přes […]
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Koláč s mascarpone
nejsemsama.cz
Koláč s mascarpone
Pokud se vám nechce pouštět do přípravy těsta, můžete na něj použít i chlazené listové těsto. Ingredience: Na těsto: ● 250 h hladké mouky ● 1 vejce ● 125 g másla ● 70 g cukru Na dohotovení: ● 250 g mascarpone ● 250 g zakysané smetany ● 3 vanilkové cukry ● 500 g jahod Postup: V míse promíchejte mouku s cukrem. Přidejte vejce, pokrájené máslo a vypracujte hladké těsto. Vyválejte ho, přeneste na kulatý plech vyložený pečicím
Koncentrace luxusu a dobrého vkusu
rezidenceonline.cz
Koncentrace luxusu a dobrého vkusu
Jak proměnit skvělý projekt v unikátní? Recept zní jednoduše – přizvěte architekta zvučného jména. Dům, který s námi můžete navštívit, je součástí rozlehlého komplexu na břehu řeky, který patří k jedněm z nejlépe promyšlených obytných komplexů vycházejících z potřeb bydlení 21. století. Developer tu postavil nejen 56 domů, ale vybudoval také rozsáhlé zázemí pro veřejný
3 ženy & Den D: K triumfu Spojenců přispěly perem i barometrem
historyplus.cz
3 ženy & Den D: K triumfu Spojenců přispěly perem i barometrem
Vstává v jednu v noci, a ještě k tomu na své narozeniny. Maureen se vydává k meteorologické stanici u majáku na nejzápadnější výspě Evropy. Dlouho nebude tušit, že její hlášení z 3. června 1944 ovlivní operaci Overlord a zachrání tisíce lidských životů. Často zůstaly bezejmenné a nepovažovaly se za hrdinky. Přesto mnohé ženy při vylodění Spojenců v Normandii 6. června 1944
Gdaňsk: Město plné zážitků
epochanacestach.cz
Gdaňsk: Město plné zážitků
Navštivte jedno z nejkrásnějších měst severní Evropy a zároveň jedno z nejstarších v Polsku. A až se ho nabažíte, pokračujte za krmením tuleňů a na polskou Saharu. Rádi o dovolené odpočíváte na pláži u moře nebo se procházíte malebnými uličkami plnými kaváren a stylových krámků se suvenýry? Obdivujete kostely, chrámy a historické budovy? Líbí se
Proč zvítězily papírové vazby knih a kdy je začali zdobit známí umělci?
epochaplus.cz
Proč zvítězily papírové vazby knih a kdy je začali zdobit známí umělci?
„Po baroku a rokoku jsme si všichni trochu oddechli,“ usměje se knihovnice, zatímco ukazuje svazek s jemnou klasicistní vazbou. „Už žádné zlacené víry, jen čistá, klidná linie.“ A opravdu – klasicismus přináší do knižní vazby střízlivost a pořádek. Místo přezdobených motivů se objevují jemné lemy, často ve formě jednoduchého zlatého rámečku. Ornamenty se inspirují antikou
Donutilová mění plány. Další děťátko, nebo kariéra?
nasehvezdy.cz
Donutilová mění plány. Další děťátko, nebo kariéra?
Herečka Sára Donutilová (31), známá ze seriálu Záhadné případy, po narození syna Eliáše (6 měsíců) jenom září. Sklízí pochvaly ze všech stran a fanoušci ji obdivují, jak skvěle vypadá. Jenže za dok
Mocní Rockefellerové: Připravují v tichosti nový svět?
enigmaplus.cz
Mocní Rockefellerové: Připravují v tichosti nový svět?
Je to na první pohled vetchý stařík. Sedí v křesle, poklimbává, hlavou se mu honí myšlenky, které by spousta lidí považovala za výplod bláznivého stárnoucího mozku. [gallery ids="155234,155235,155
Nakonec jsem našla spřízněnou duši i já
skutecnepribehy.cz
Nakonec jsem našla spřízněnou duši i já
Rozvod vás semele. Člověk se dlouho vzpamatovává a čeká, kdy se konečně z toho dna dostane. Já věřila tomu, že už zůstanu navždycky sama. Naštěstí si mě láska našla. Po rozvodu jsem spálila všechny mosty, dala sbohem milovanému městu a přátelům, z nichž mnozí ani opravdovými přáteli nebyli, prodala byt a koupila domeček na venkově. Sehnala jsem tu i práci v místní
Toyota GR Yaris má novou verzi Aero Performance inspirovanou motoristickým sportem
iluxus.cz
Toyota GR Yaris má novou verzi Aero Performance inspirovanou motoristickým sportem
Společnost TOYOTA GAZOO Racing představila novou verzi modelu GR Yaris Aero Performance, která se pyšní aerodynamickými úpravami na základě praktických zkušeností z motoristického sportu. Toyota GR
Lavička pro věčně zamilované
panidomu.cz
Lavička pro věčně zamilované
Pár, který dokáže svorně překonat všechny krize a spokojeně spolu zestárnout, je ideálem už od antiky. Celoživotní láska chudého Filemona a jeho ženy Baucis dojala bohy na Olympu natolik, že ochotně vyhověli přání stařečků a nechali je zemřít spolu. Po smrti je pak proměnili ve dva vzrostlé, košaté stromy, jejichž větve se něžně dotýkaly ve
Šifry z mrazáku: Vědci ukládají tajné zprávy do bublin v ledu
21stoleti.cz
Šifry z mrazáku: Vědci ukládají tajné zprávy do bublin v ledu
Led není jen voda v pevném skupenství, ale je to zároveň i záznamové médium budoucnosti. Vědci z Koreje, Číny a České republiky přišli s překvapivým způsobem, jak v ledu ukládat informace: skrze vzory
Rychlá jahodová tečka
tisicereceptu.cz
Rychlá jahodová tečka
Suroviny 500 g čerstvých jahod 2 lžíce medu nebo javorového sirupu 500 ml smetany ke šlehání (33 % tuku) 2 lžičky vanilkového extraktu čerstvá máta Postup Polovinu očištěných jahod nakráj
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz