Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
Překvapivá historie čokolády: Droga, nebo pokrm bohů?

Čokoládu znali už staří Mayové a Aztékové. Jejich „hořká voda“ by nám ale určitě nechutnala. Do Evropy se kakaové boby dostaly díky Španělům začátkem 16. století.

Trvalo ale ještě dalších téměř 250 let, než čokoláda nabyla podoby, v jaké si ji vychutnáváme dnes. Jaká tedy byla její cesta z tropického pralesa And do všech koutů Evropy a světa?

Když se řekne čokoláda, každý si představí svoji oblíbenou tabulku, zabalenou v lesklém obalu. Pro mnohé tak může být překvapením, že její objevitelé a první konzumenti ve Střední Americe si ji dopřávali v tekuté formě.

Antropologové našli důkazy, že kakaové boby uměla zpracovat už předolmécká kultura, obývající území dnešního Mexika kolem roku 1900 př. n. l.

Keramika zdobená kakaovníkem (Theobroma cacao) pak byla nalezena v oblasti Veracruz na pobřeží Mexického zálivu, kterou kolem roku 1200 př. n.l. obývali Olmekové, předchůdci Mayů.

Nechutný nápoj

Kakaovníky pocházejí z tropického pralesa Jižní Ameriky, kde rostly na úbočí And v povodí řek Amazonky a Orinoco. Právě odtud je Mayové dopravili do Střední Ameriky, kde se pak rozšířily i mezi Aztéky a Toltéky.

Tyto civilizace se naučily fermentovat, pražit a mlít kakaové boby na pastu, kterou smíchaly s vodou, chilli papričkami a kukuřičnou moukou. Z této směsi pak připravovaly pěnivý čokoládový nápoj. Zjistily, že zlepšuje náladu a působí i jako afrodiziakum.

Nápoj byl však velmi hořký, však také slovo čokoláda pochází z aztéckého xocolātl, což znamená hořká voda.

Čokoláda nad zlato

Olmecká, mayská i aztécká civilizace přisuzovaly čokoládě duchovní a mystické vlastnosti, a proto byla vyhrazena jen vládcům, válečníkům a kněžím při posvátných rituálech. Když značnou část střední Ameriky ovládli kolem roku 1400 n. l.

Aztékové, zjistili, že na jimi obývaném území se kakaovníkům nedaří. Všechny oblasti, na kterých se pěstovalo kakao a které si podrobili, musely proto Aztékům kakaové boby odevzdávat jako daň (nebo dar).

Boby pro ně fungovaly jako platidlo, cenili si jich více než zlata. Rajče stálo 1 bob, králík 3 boby. Za 100 kakaových bobů se daly pořídit služby lehké ženy nebo krůta.

50 šálků čokolády denně

Na rozdíl od Mayů pili Aztékové čokoládu studenou. Spojovali si ji s bohem Quetzacoatlem, o kterém se domnívali, že byl ostatními bohy zatracen právě proto, že se s lidmi podělili o tajemství čokolády.

Prvním Evropanem, který ochutnal tekutou čokoládu, byl zřejmě Hernán Cortés (1485–1547), dobyvatel Mexika.

V roce 1519 se dostal na dvůr aztéckého panovníka Montezumy II. (1466–1520), kde byl svědkem toho, jak mu v průběhu dne servírovali do zlatých šálků čokoládový nápoj.

Za den jich zvládl vypít 50. Cortésovi ze začátku hořký nápoj nechutnal, když si ho ale osladil, úplně mu propadl.

Závislost na čokoládě

Španělé, kteří žili v Americe, si na čokoládu zvykli velmi rychle. Alespoň dle zápisků Josého de Acosty, španělského misionáře, který žil koncem 16. století v Peru a Mexiku:

„Těm, kdož na něj nebyli zvyklí, zdál se tento nápoj odporný, na povrchu měl jakýsi kal nebo pěnu velmi nepříjemné chuti. Španělé, muži i ženy, kteří už se v zemi zabydleli, jsou po této čokoládě nenasytní.“ Sladili si ji třtinovým cukrem a ochucovali skořicí.

Pořád šlo ale o symbol luxusu, určený jen vyvoleným. Kakaové boby do Evropy jako první přepravil Kryštof Kolumbus.

Setkal se s nimi při své čtvrté výpravě do Nového světa, 15. srpna 1502, když se se svojí posádkou zmocnil kánoe, která mimo jiné obsahovala i boby, jež místní obyvatelé nazývali mandlemi a střežili je jako oko v hlavě.

Když však Kolumbus přivezl kakaové boby do Španělska, nevyvolaly žádné nadšení. To změnil až Cortés, když se v roce 1527 vrátil z Nového světa s nákladem bobů a vybavením, potřebným k přípravě čokolády.

Španělské tajemství dobývá Paříž

Po jeho návratu se Španělsko stalo evropskou kolébkou čokolády. Vznikaly zde první čokoládovny, kde se celý den připravovala čerstvá horká čokoláda, později slazená třtinovým cukrem.

Postupně se z pití čokolády stala módní záležitost, ovšem jen v bohatých kruzích. Ač její obliba mezi dvořany rostla, dokázalo si Španělsko své čokoládové tajemství střežit téměř celé století.

Až když si v roce 1615 vzala španělská infantka Anna Rakouská (1601–1666) francouzského krále Ludvíka XIII. (1601–1643), přinesla čokoládu i na francouzský dvůr. Posedlost čokoládou se postupně rozšířila i na další evropské dvory.

Kakaový lis budiž pochválen

Mezi masy se čokoláda mohla rozšířit až s vynálezem hydraulického lisu v roce 1825. Jeho autorem byl holandský výrobce čokolády Casparus van Houten (1770–1858) a ne jeho syn Coenraad Johannes, jak bývá často mylně uváděno.

Když si Casparus otevřel v roce 1815 čokoládovnu v Amsterdamu, jeho zaměstnanci ještě mleli kakaové boby ručně. Vzniklá směs byla míchána s mlékem na čokoládový nápoj, případně se z ní vyráběly sušenky, když se k ní přidal cukr, skořice a vanilka.

Rozšíření mezi masy

Lis patentovaný van Houtenem v roce 1828 způsobil revoluci ve výrobě čokolády, protože umožnil vytlačit mastné kakaové máslo z pražených kakaových bobů. Vznikl tzv. kakaový koláč, který bylo možné rozemlít na prášek, kakao.

Jeho název pochází ze slova kakawa, kterým Olmékové označovali kakaovník a jeho plody. Kakao mělo široké využití v cukrářské výrobě.

Díky kakaovému prášku byla příprava čokoládového nápoje mnohem jednodušší, po jeho smíchání s cukrem a kakaovým máslem navíc vznikla masa ne nepodobná dnešním čokoládovým tabulkám.

Díky lisu se rovněž snížily náklady na výrobu čokolády, a ta se tak stala dostupnou širokým masám.

První tabulková čokoláda

V roce 1838 van Houtenův patent vypršel, díky čemuž mohli kakaový lis začít používat i další výrobci čokolády. Při experimentování s kakaovým práškem pak vytvořili úplně nové produkty.

V roce 1847 například v anglické čokoládovně J. S. Fry a synové vyrobili úplně první tabulkovou čokoládu, byť nekvalitní a hrudkovitou. Švýcarský výrobce Daniel Peter (1836–1919) pak v roce 1875 stvořil první mléčnou čokoládu.

Jeho konkurent Rodolphe Lindt (1855–1909) roku 1879 přišel s dokonale hladkou texturou čokolády, která se rozplývala na jazyku, a to díky metodě konšování, jejíž byl autorem. Čokoládové pralinky spatřily světlo světa až v roce 1913.

Skvělé účinky na vojáky

Zajímavé je, že ač čokoládu dala světu Střední Amerika, obyvatelé Severní Ameriky se pro ni zpočátku nijak nenadchli, na rozdíl od starého kontinentu. To změnila až první světová válka.

Mezi roky 1914 až 1918 začaly americké potravinářské podniky (zejména čokoládovny Miltona S. Hersheye) vyrábět velké bloky hořké čokolády, které se přepravovaly za vojáky na evropská bojiště.

Velitelé si uvědomili, že čokoláda zahání hlad i depresi, uklidňuje, tlumí bolesti při zraněních a zvyšuje vytrvalost vojáků. Francouzští vojáci pak například dostávali čokoládu Banania s obsahem banánové moučky.

V boji proti nacistům

Po první světové válce se vojáci, kteří si na čokoládu zvykli na frontě, začali domáhat této pochoutky i ve své domovině. Ve 2. světové válce tak byla čokoláda už běžnou součástí každodenního přídělu všech spojeneckých vojáků.

Ruská čokoláda, pocházející z podniku „Rudý říjen“, byla tak výživná, že jí stačilo vojákům sníst jen 100 gramů, aby jim nahradila celodenní stravu.

Když byl legendární letec Alexej Maresjev (1916–2001) v březnu 1942 sestřelen nad nepřátelským územím a přišel o obě nohy, dokázal se plazit do bezpečí celých 18 dní. Energii mu dodávala právě čokoláda.

Čokoláda je stále výjimečná

Ač by se mohlo zdát, že v současné době je čokoláda už všední záležitostí, není tomu tak. I když si ji můžeme dopřát, kdy chceme, čokoládě se přece jen podařilo uchovat si statut něčeho exkluzivního.

Obdarováváme jí své blízké, dopřáváme si ji za odměnu a při speciálních příležitostech. Češi čokoládu milují, jinak by jí těžko každý spořádal 4 kg ročně.

Navíc se ukazuje, že hořká čokoláda konzumovaná v rozumné míře má opravdu velice pozitivní účinky na lidské tělo.

Indiánská čokoláda byla velmi hořká. Z počátku se čokoláda netěšila velké oblibě. To změnil až Hernán Cortés. Do nového nápoje se přidávaly sladké přísady. První mléčná čokoláda vznikla ve Švýcarsku. Na frontě dodávala čokoláda vojákům energii a zvyšovala jejich vytrvalost.
Související články
Historie velryb je jedním z největších záhad evoluce. Jak tito savci, kteří dýchají plícemi, přišli o nohy a vrátili se do moře? Na tuto otázku se pokusí odpovědět dokument Tajemné údolí velryb v Egyptě, který bude mít premiéru ve čtvrtek 29. února ve 20:00 na televizní stanici Viasat Nature. Všech 90 druhů dnes žijících velryb […]
Mnozí zmiňují divočáky, lišky, jeleny nebo dokonce medvědy. Stále častěji se s divokými zvířaty setkáváme přímo v ulicích měst. Proč se tak děje a zda je za to někdo zodpovědný, to jsou otázky, které necháme na jiných. My se raději podíváme do jiných zemí a prozkoumáme, jaká další zvířata po celém světě se přizpůsobila životu […]
Svět ukrývá mnoho pokladů a tajemství. I když objevitelů, historiků a cestovatelů je hodně, některá pozoruhodná místa jsou stále překvapením pro mnohé z nás. Neprobádané místa Ázerbájdžánu, rozmanitá historie Albánie či úchvatná atmosféra Kypru jsou jedny z míst, která nám mají co nabídnout a vyprávět. Uznávaná historička Bettany Hughes, se vydala prozkoumat pozoruhodné úkazy, o kterých jste možná doposud neslyšeli. Hora, […]
Velká jezera Severní Ameriky jsou zásobárnou pětiny světové sladké vody a páteří obrovského ekosystému, který ze všech úhlů ve třech dílech zkoumá nový kanadský dokument Nezkrocená Velká jezera. V premiéře jej uvidíte na Viasat Nature v pondělí 5. července. Hořejší jezero, Huronské jezero, Michiganské jezero, Erijské jezero, Ontarijské jezero a další menší jezera a řeky […]
reklama
Historie
Inaugurace prvního prezidenta USA: Washington si musel půjčit na cestu
Atmosféra v New Yorku je ve čtvrtek 30. dubna 1789 mimořádně slavnostní. Už od rozbřesku se lidé shromažďují v ulicích města. Všichni v radostném napětí očekávají, co se bude dít. Prezidentskou přísahu ještě dosud nikdy neviděli…   Davy lemují newyorskou Cherry Street. Právě na této ulici na Manhattanu se v čísle 3 nachází nová rezidence […]
Diktátor rozpoutal petrželový masakr
Voják se sveřepou tváří ukáže spoutanému zajatci petržel. „Jak se to jmenuje?“ udeří na něj. Když ho jeho odpověď neuspokojí, pozvedá mačetu a nešťastníkovi se špatnou výslovností na místě setne hlavu.   Ostrov Hispaniola v karibském souostroví Velké Antily je velký přibližně jako Česká republika, ale o místo na něm se dělí dva státy. Napjaté vztahy […]
Zradil prokletý diamant Habsburky?
O luxusní šperky z aukční síně Christie´s je jako každoročně obrovský zájem. Tentokrát však doslova enormní. V katalogu se totiž vyjímá skutečný skvost – pod položkou číslo 710 je v něm zapsán „bezejmenný žlutý diamant o váze 81,56 karátu, zasazený mezi 15 malými brilianty“. Jeho vyvolávací cena činí 350 000 švýcarských franků.   Původ tohoto slavného diamantu […]
Bylo povinností královského lékaře kárat vládce?
Muž v taláru pospíchá ulicemi města. Lidé, které potkává, jej uctivě zdraví. Jako by je ani nevnímal, má práce nad hlavu. Teď ho čeká medicínská přednáška na lékařské fakultě, pak bude studenty seznamovat s taji astronomie a u dvora má naplánovanou audienci…   Vystudovat medicínu nebylo již ve středověku jen tak. Zájemce musel nejprve strávit […]
Zajímavosti
Nazar: Oko proti zlých pohledům
Modrá, bílá, světlemodrá, tmavomodrá. Co je to za podivnou duhu? Na mysli máme nazar neboli oko zla. Prý jednoduchý návod na to, jak přežít veškerou závist a zlobu okolního světa!   V modrých očích některé kultury vidí zlo. Například Turci, ale i Řekové. Když mezi ně, typicky hnědooké, přicházejí ze severní Evropy nositelé očí blankytných, […]
Skoky z mostu: Když se voda promění v beton!
Vedle skoku dalekého či vysokého existuje i skok hluboký, který je z nich kupodivu nejnáročnější a také nejriskantnější. Skáče se z vysokých budov, antén, útesů, dokonce i z hranice vesmíru, ale všechno to začne skoky z mostů.   Jejich tradice sahá minimálně do roku 1885 a koncem 19. století jsou nebezpečnou módou, se kterou úřady […]
Zápas století: Šachy, které rozhodují o politice
S trochou nadsázky jde o nejslavnější bitvu studené války. Proti sobě se postaví dva naprosto odlišní lidé, které spojují jen láska k šachům – ruský kliďas Boris Spasskij (*1937), muž, který si místo emocí zapálí cigaretu a jeho pravý opak, americká neřízená střela a bez přehánění tak trochu exot Bobby Fischer (1943–2008).   Šachová partie […]
Může nám půst prodloužit život?
Půst či hladovku lidé drží z různých důvodů. Někteří chtějí zhubnout, jiní proti něčemu protestují, případně jen dodržují kulturní či náboženské tradice. Co ale nejíst proto, abychom byli zdraví a žili déle? Funguje to, nebo je to nesmysl?   Myši v laboratoři italského profesora Valtera Longa (*1967) v Miláně se dožijí výrazně vyššího věku než […]
Záhady a napětí
Aztécké píšťaly smrti: Šlo o předměty používané při obětech?
Má pouhých pět centimetrů. Přesto podle některých lidí dokáže vytvořit ten úplně nejstrašidelnější zvuk na světě. „Rozhodně vám nažene strach,“ uvádí popularizátor vědy James Orgill. Řeč je o aztécké píšťale smrti. K čemu před dávnými staletími sloužila? Používala se při mimořádně krvavých rituálech nebo ji nosili vojáci na bitevní pole?   Archeologům se naskýtá děsivý pohled. […]
Vrch Modla: Praktikovali zde Slované lidské oběti?
V národopisné oblasti Slovácka na jihovýchodě Moravy nalezneme zalesněný vrch Modla. Jedná se o jednu z dominant vrchoviny Chřiby a o místo, kde badatelé v minulosti objevili pozůstatky osídlení z doby železné a malé keltské sídlo z 2. století př. n. l. To je dnes historiky považované za bývalé kultovní místo. Co všechno se na něm odehrávalo?   […]
Bigfoot v Kazachstánu? Tamní farmáři tvrdí, že ho spatřili!
V odlehlé oblasti východního Kazachstánu si několik obyvatel všimlo něčeho neobvyklého. Farmáři řekli televiznímu kanálu 24.kz, že yetti krade jejich dobytek. Skutečně mají co dělat s legendárním kryptidem?   Jeden z místních farmářů na východě Kazachstánu je svědkem něčeho neskutečného. V noci ho vzbudí podivné zvuky a vyženou ven z postele. Dojde až ke své […]
Pátrání po biblických záhadách pokračuje: Zničil město Sodoma asteroid?
Slavný biblický příběh o zničení hříšných měst Sodoma a Gomora zná téměř každý. Až do současnosti si ale odborníci lámali hlavu nad tím, jestli si autor této části Bible událost vymyslel, nebo vycházel z něčeho, co se skutečně událo. Podle nejnovějších archeologických objevů se ale zdá, že se celá zkáza stala přesně tak, jak tvrdí Bible! […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Je zamilovaný do Kohoutové?
nasehvezdy.cz
Je zamilovaný do Kohoutové?
Někdy se stává, že se do sebe během natáčení zamilují dva herečtí kolegové. Možná je to i případ Bereniky Kohoutové (33) a Filipa Blažka (50), kteří hrají zamilovanou dvojici v seriálu Jedna rodina.
Záhada mých skvrn na rukou
skutecnepribehy.cz
Záhada mých skvrn na rukou
Od dětství jsem trpěla záhadnou nemocí. Nikdo mi nedokázal pomoci. Až minulý život ukázal příčinu. Prvně se mi to stalo jako miminku a s naprostou pravidelností se ten nevysvětlitelný „problém“ opakoval každý rok – vždy ve stejném období. Tu záhadnou nemoc nedokázal nikdo nikdy rozluštit, až do mých třiatřiceti let. Do roka a do dne V čem spočívala ta
Vranová Lhota a Vraní Hora: Skutečně jsou tato bývalá sídla útočištěm duchů?
enigmaplus.cz
Vranová Lhota a Vraní Hora: Skutečně jsou tato bývalá sídla útočištěm duchů?
Obec Vranová Lhota leží v údolí říčky Třebůvky v okrese Svitavy. V obci stojí tvrz, o níž první písemná zmínka pochází z roku 1406. Jedná se o původní středověkou stavbu s gotickou a renesanční přesta
Mé ztracené dítě se objevilo a změnilo mi život
nejsemsama.cz
Mé ztracené dítě se objevilo a změnilo mi život
Tehdy jsem byla sama ještě dítě! Pozdě jsem litovala, že jsem své miminko dala k adopci, ale neměla jsem na výběr. Po letech si mě však našlo! Je to tak dávno, a přesto se na to nedá zapomenout! Stále to strašně bolí. Bylo mi šestnáct, když jsem se zamilovala do vojáka, který sloužil v našem městě. Myslela jsem
Kde leží hrob abatyše Mlady?
historyplus.cz
Kde leží hrob abatyše Mlady?
Archeologové důkladně prozkoumávají ostatky, vyzvednuté z hrobu č. 110 na pohřebišti svatojiřského kláštera na Pražském hradě. Dlouhá léta se vědci domnívali, že patří abatyši Anežce Přemyslovně, nevlastní sestře Přemysla Otakara I., která zemřela roku 1228. Teď se ale zdá být všechno jinak… Datování kosterních ostatků, odhalených v hrobě č. 110, určuje, že jejich majitel či
Zámek Kynžvart: Dřevomorka už dávno neřádí
epochanacestach.cz
Zámek Kynžvart: Dřevomorka už dávno neřádí
Zámek Kynžvart je vystavěn v kombinaci klasicismu a empíru a od roku 1828 v něm sídlilo muzeum, jedno z nejstarších v Čechách. Býval letním sídlem hraběte a diplomata poloviny 19. století Klemense Metternicha, a proto se v něm také odehrálo mnoho významných setkání evropských politiků. Navštívil ho ale například také básník Johann Wolfgang Goethe. Poté, co byl zestátněný zámek v roce
Asijské nudle s vepřovým masem
tisicereceptu.cz
Asijské nudle s vepřovým masem
Co nesmí chybět v žádném asijském pokrmu? Především chilli, které dodá pokrmu ten správný říz, čerstvé bylinky, křupavá zelenina a sezamová semínka. Suroviny 200 g vepřových nudliček (například
Milionářské sny o medu
iluxus.cz
Milionářské sny o medu
Milionáři často dostanou, co chtějí, a Sir Jim Ratcliffe, spolumajitel Manchester United, je toho dokonalým příkladem. Po osmnáctiměsíčním boji o plánování vyhrál spor se sousedem ohledně úlů a teniso
Zavražděná Otýlie Vranská: Kdo rozporcoval mrtvou dívku v kufrech?
epochaplus.cz
Zavražděná Otýlie Vranská: Kdo rozporcoval mrtvou dívku v kufrech?
Nádražák lehce nadzvedne víko opuštěného kufru a sáhne dovnitř. Snad se mu podaří nahmatat třeba občanský průkaz. Jeho ruka však narazí na něco měkkého, poddajného. A studeného. „Myslel jsem, že sahám na kus masa,“ sdělí později kriminalistům. V podstatě to tak bylo. Je mladá i pohledná. A tak se Slovenka Otýlie Vranská vydá hledat štěstí
Na talíř, když šéfkuchař ho dává…
panidomu.cz
Na talíř, když šéfkuchař ho dává…
… králem všech květin je špenát, zpíval kdysi slavný zpěvák. Špenát je ale vskutku populární listová zelenina, která se používá téměř ve všech světových kuchyních. Z dětství si jej určitě pamatujete jako poměrně neoblíbenou přílohu k masu a naopak milované jídlo Pepka námořníka, kterému plechovka špenátu vždycky spolehlivě pomohla dodat mimořádné síly. Vědci docela nedávno
U viru ptačí chřipky byly zjištěny nové mutace
21stoleti.cz
U viru ptačí chřipky byly zjištěny nové mutace
Podle nové, dosud nerecenzované studie získal virus ptačí chřipky, který momentálně šíří mléčnými farmami ve Spojených státech, desítky nových mutací. A to včetně těch, které jej mohou učinit schopněj