Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
Překvapivá historie čokolády: Droga, nebo pokrm bohů?

Čokoládu znali už staří Mayové a Aztékové. Jejich „hořká voda“ by nám ale určitě nechutnala. Do Evropy se kakaové boby dostaly díky Španělům začátkem 16. století.

Trvalo ale ještě dalších téměř 250 let, než čokoláda nabyla podoby, v jaké si ji vychutnáváme dnes. Jaká tedy byla její cesta z tropického pralesa And do všech koutů Evropy a světa?

Když se řekne čokoláda, každý si představí svoji oblíbenou tabulku, zabalenou v lesklém obalu. Pro mnohé tak může být překvapením, že její objevitelé a první konzumenti ve Střední Americe si ji dopřávali v tekuté formě.

Antropologové našli důkazy, že kakaové boby uměla zpracovat už předolmécká kultura, obývající území dnešního Mexika kolem roku 1900 př. n. l.

Keramika zdobená kakaovníkem (Theobroma cacao) pak byla nalezena v oblasti Veracruz na pobřeží Mexického zálivu, kterou kolem roku 1200 př. n.l. obývali Olmekové, předchůdci Mayů.

Nechutný nápoj

Kakaovníky pocházejí z tropického pralesa Jižní Ameriky, kde rostly na úbočí And v povodí řek Amazonky a Orinoco. Právě odtud je Mayové dopravili do Střední Ameriky, kde se pak rozšířily i mezi Aztéky a Toltéky.

Tyto civilizace se naučily fermentovat, pražit a mlít kakaové boby na pastu, kterou smíchaly s vodou, chilli papričkami a kukuřičnou moukou. Z této směsi pak připravovaly pěnivý čokoládový nápoj. Zjistily, že zlepšuje náladu a působí i jako afrodiziakum.

Nápoj byl však velmi hořký, však také slovo čokoláda pochází z aztéckého xocolātl, což znamená hořká voda.

Čokoláda nad zlato

Olmecká, mayská i aztécká civilizace přisuzovaly čokoládě duchovní a mystické vlastnosti, a proto byla vyhrazena jen vládcům, válečníkům a kněžím při posvátných rituálech. Když značnou část střední Ameriky ovládli kolem roku 1400 n. l.

Aztékové, zjistili, že na jimi obývaném území se kakaovníkům nedaří. Všechny oblasti, na kterých se pěstovalo kakao a které si podrobili, musely proto Aztékům kakaové boby odevzdávat jako daň (nebo dar).

Boby pro ně fungovaly jako platidlo, cenili si jich více než zlata. Rajče stálo 1 bob, králík 3 boby. Za 100 kakaových bobů se daly pořídit služby lehké ženy nebo krůta.

50 šálků čokolády denně

Na rozdíl od Mayů pili Aztékové čokoládu studenou. Spojovali si ji s bohem Quetzacoatlem, o kterém se domnívali, že byl ostatními bohy zatracen právě proto, že se s lidmi podělili o tajemství čokolády.

Prvním Evropanem, který ochutnal tekutou čokoládu, byl zřejmě Hernán Cortés (1485–1547), dobyvatel Mexika.

V roce 1519 se dostal na dvůr aztéckého panovníka Montezumy II. (1466–1520), kde byl svědkem toho, jak mu v průběhu dne servírovali do zlatých šálků čokoládový nápoj.

Za den jich zvládl vypít 50. Cortésovi ze začátku hořký nápoj nechutnal, když si ho ale osladil, úplně mu propadl.

Závislost na čokoládě

Španělé, kteří žili v Americe, si na čokoládu zvykli velmi rychle. Alespoň dle zápisků Josého de Acosty, španělského misionáře, který žil koncem 16. století v Peru a Mexiku:

„Těm, kdož na něj nebyli zvyklí, zdál se tento nápoj odporný, na povrchu měl jakýsi kal nebo pěnu velmi nepříjemné chuti. Španělé, muži i ženy, kteří už se v zemi zabydleli, jsou po této čokoládě nenasytní.“ Sladili si ji třtinovým cukrem a ochucovali skořicí.

Pořád šlo ale o symbol luxusu, určený jen vyvoleným. Kakaové boby do Evropy jako první přepravil Kryštof Kolumbus.

Setkal se s nimi při své čtvrté výpravě do Nového světa, 15. srpna 1502, když se se svojí posádkou zmocnil kánoe, která mimo jiné obsahovala i boby, jež místní obyvatelé nazývali mandlemi a střežili je jako oko v hlavě.

Když však Kolumbus přivezl kakaové boby do Španělska, nevyvolaly žádné nadšení. To změnil až Cortés, když se v roce 1527 vrátil z Nového světa s nákladem bobů a vybavením, potřebným k přípravě čokolády.

Španělské tajemství dobývá Paříž

Po jeho návratu se Španělsko stalo evropskou kolébkou čokolády. Vznikaly zde první čokoládovny, kde se celý den připravovala čerstvá horká čokoláda, později slazená třtinovým cukrem.

Postupně se z pití čokolády stala módní záležitost, ovšem jen v bohatých kruzích. Ač její obliba mezi dvořany rostla, dokázalo si Španělsko své čokoládové tajemství střežit téměř celé století.

Až když si v roce 1615 vzala španělská infantka Anna Rakouská (1601–1666) francouzského krále Ludvíka XIII. (1601–1643), přinesla čokoládu i na francouzský dvůr. Posedlost čokoládou se postupně rozšířila i na další evropské dvory.

Kakaový lis budiž pochválen

Mezi masy se čokoláda mohla rozšířit až s vynálezem hydraulického lisu v roce 1825. Jeho autorem byl holandský výrobce čokolády Casparus van Houten (1770–1858) a ne jeho syn Coenraad Johannes, jak bývá často mylně uváděno.

Když si Casparus otevřel v roce 1815 čokoládovnu v Amsterdamu, jeho zaměstnanci ještě mleli kakaové boby ručně. Vzniklá směs byla míchána s mlékem na čokoládový nápoj, případně se z ní vyráběly sušenky, když se k ní přidal cukr, skořice a vanilka.

Rozšíření mezi masy

Lis patentovaný van Houtenem v roce 1828 způsobil revoluci ve výrobě čokolády, protože umožnil vytlačit mastné kakaové máslo z pražených kakaových bobů. Vznikl tzv. kakaový koláč, který bylo možné rozemlít na prášek, kakao.

Jeho název pochází ze slova kakawa, kterým Olmékové označovali kakaovník a jeho plody. Kakao mělo široké využití v cukrářské výrobě.

Díky kakaovému prášku byla příprava čokoládového nápoje mnohem jednodušší, po jeho smíchání s cukrem a kakaovým máslem navíc vznikla masa ne nepodobná dnešním čokoládovým tabulkám.

Díky lisu se rovněž snížily náklady na výrobu čokolády, a ta se tak stala dostupnou širokým masám.

První tabulková čokoláda

V roce 1838 van Houtenův patent vypršel, díky čemuž mohli kakaový lis začít používat i další výrobci čokolády. Při experimentování s kakaovým práškem pak vytvořili úplně nové produkty.

V roce 1847 například v anglické čokoládovně J. S. Fry a synové vyrobili úplně první tabulkovou čokoládu, byť nekvalitní a hrudkovitou. Švýcarský výrobce Daniel Peter (1836–1919) pak v roce 1875 stvořil první mléčnou čokoládu.

Jeho konkurent Rodolphe Lindt (1855–1909) roku 1879 přišel s dokonale hladkou texturou čokolády, která se rozplývala na jazyku, a to díky metodě konšování, jejíž byl autorem. Čokoládové pralinky spatřily světlo světa až v roce 1913.

Skvělé účinky na vojáky

Zajímavé je, že ač čokoládu dala světu Střední Amerika, obyvatelé Severní Ameriky se pro ni zpočátku nijak nenadchli, na rozdíl od starého kontinentu. To změnila až první světová válka.

Mezi roky 1914 až 1918 začaly americké potravinářské podniky (zejména čokoládovny Miltona S. Hersheye) vyrábět velké bloky hořké čokolády, které se přepravovaly za vojáky na evropská bojiště.

Velitelé si uvědomili, že čokoláda zahání hlad i depresi, uklidňuje, tlumí bolesti při zraněních a zvyšuje vytrvalost vojáků. Francouzští vojáci pak například dostávali čokoládu Banania s obsahem banánové moučky.

V boji proti nacistům

Po první světové válce se vojáci, kteří si na čokoládu zvykli na frontě, začali domáhat této pochoutky i ve své domovině. Ve 2. světové válce tak byla čokoláda už běžnou součástí každodenního přídělu všech spojeneckých vojáků.

Ruská čokoláda, pocházející z podniku „Rudý říjen“, byla tak výživná, že jí stačilo vojákům sníst jen 100 gramů, aby jim nahradila celodenní stravu.

Když byl legendární letec Alexej Maresjev (1916–2001) v březnu 1942 sestřelen nad nepřátelským územím a přišel o obě nohy, dokázal se plazit do bezpečí celých 18 dní. Energii mu dodávala právě čokoláda.

Čokoláda je stále výjimečná

Ač by se mohlo zdát, že v současné době je čokoláda už všední záležitostí, není tomu tak. I když si ji můžeme dopřát, kdy chceme, čokoládě se přece jen podařilo uchovat si statut něčeho exkluzivního.

Obdarováváme jí své blízké, dopřáváme si ji za odměnu a při speciálních příležitostech. Češi čokoládu milují, jinak by jí těžko každý spořádal 4 kg ročně.

Navíc se ukazuje, že hořká čokoláda konzumovaná v rozumné míře má opravdu velice pozitivní účinky na lidské tělo.

Indiánská čokoláda byla velmi hořká. Z počátku se čokoláda netěšila velké oblibě. To změnil až Hernán Cortés. Do nového nápoje se přidávaly sladké přísady. První mléčná čokoláda vznikla ve Švýcarsku. Na frontě dodávala čokoláda vojákům energii a zvyšovala jejich vytrvalost.
Související články
Historie velryb je jedním z největších záhad evoluce. Jak tito savci, kteří dýchají plícemi, přišli o nohy a vrátili se do moře? Na tuto otázku se pokusí odpovědět dokument Tajemné údolí velryb v Egyptě, který bude mít premiéru ve čtvrtek 29. února ve 20:00 na televizní stanici Viasat Nature. Všech 90 druhů dnes žijících velryb […]
Mnozí zmiňují divočáky, lišky, jeleny nebo dokonce medvědy. Stále častěji se s divokými zvířaty setkáváme přímo v ulicích měst. Proč se tak děje a zda je za to někdo zodpovědný, to jsou otázky, které necháme na jiných. My se raději podíváme do jiných zemí a prozkoumáme, jaká další zvířata po celém světě se přizpůsobila životu […]
Svět ukrývá mnoho pokladů a tajemství. I když objevitelů, historiků a cestovatelů je hodně, některá pozoruhodná místa jsou stále překvapením pro mnohé z nás. Neprobádané místa Ázerbájdžánu, rozmanitá historie Albánie či úchvatná atmosféra Kypru jsou jedny z míst, která nám mají co nabídnout a vyprávět. Uznávaná historička Bettany Hughes, se vydala prozkoumat pozoruhodné úkazy, o kterých jste možná doposud neslyšeli. Hora, […]
Velká jezera Severní Ameriky jsou zásobárnou pětiny světové sladké vody a páteří obrovského ekosystému, který ze všech úhlů ve třech dílech zkoumá nový kanadský dokument Nezkrocená Velká jezera. V premiéře jej uvidíte na Viasat Nature v pondělí 5. července. Hořejší jezero, Huronské jezero, Michiganské jezero, Erijské jezero, Ontarijské jezero a další menší jezera a řeky […]
reklama
Historie
Čekal Paganini na pohřeb 26 let?
Vysoký, černě oděný muž s uhrančivýma očima na pódiu opět uchvacuje svou houslovou hrou publikum. „Spolčil se s ďáblem!“ šuškají si diváci. Uvěří tomu i církev, která pak bude zesnulému virtuosovi dlouhá léta upírat křesťanský pohřeb.   Od chvíle, kdy devítileté zázračné dítě jménem Niccolò Paganini (1782–1840) nadchne svou virtuózní hrou na housle publikum janovského Velkého divadla, […]
Změnilo Freudův život stipendium v Paříži?
Dlouhá léta odmítá brát léky proti bolesti. „Musím bádat s čistou hlavou,“ tvrdí. Pak ale nastane chvíle, kdy už nemůže dál, a poslední dávka morfinu je pro něj vysvobozením.   Původ zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda (†1939) je vskutku internacionální. Na svět přichází 6. května 1856 v moravském Příboru v německy mluvící rodině původem z polské Haliče. Už v dětství […]
Zaskočila první doktorka kardinála?
Katedrála v italské Padově je narvaná k prasknutí. Kromě pedagogů a studentů zdejší univerzity se tu tísní učenci z dalších významných institucí na Apeninském poloostrově. Všichni napjatě poslouchají zhruba hodinový projev drobné ženy, která v latině řeční na téma Aristotelova díla.   Narodila se do bohaté a urozené benátské rodiny, jejíž příslušníci již po léta […]
Soluňská rotunda byla antickým chrámem, kostelem i mešitou
Je asi nejcennější a nejkrásnější římskou památkou ve městě. Současně patří k nejstarším křesťanským kostelům, které se v řecké Soluni dochovaly, a k unikátnosti Galeriovy rotundy přispívá také fakt, že nějakou dobu sloužila jako mešita.   Byla vybudována v Soluni na počátku 4. století. Neobvyklou stavbu na kruhovém půdorysu si objednal římský císař Galerius Valerius […]
Zajímavosti
Panamský průplav: Technický zázrak a hrob tisíců lidí
Propojí dva oceány a ušetří lodím 12 000 km dlouhou plavbu kolem Jižní Ameriky. Cesta k úspěchu je ale draze vyplacena. Stane se sice inženýrským triumfem, ale také masovým hrobem tisíců bezejmenných dělníků.   Panamská šíje odděluje Atlantský a Tichý oceán. Ve svém nejužším místě je necelých 50 km široká. Nápad prokopat ji a ušetřit […]
New Yorku: Od bažin po metropoli, která nikdy nespí
Americká metropole východního pobřeží poskytuje útočiště 8,5 milionu obyvatel. Skromná osada se za více než 400 let transformuje v pulzující velkoměsto.   Klid indiánského života nejprve naruší anglický objevitel Henry Hudson (?1565–1611). Na kalendáři se tehdy skví letopočet 1609. Prim však hrají Holanďané, kteří se záhy usadí na dnešním jihu Manhattanu. Mokřady a lesy vnímají jako […]
Cukr: Zdroj energie, nebo zrádný jed?
Chuť na něco „dobrého“ občas pocítí téměř každý. Naše buňky jsou totiž závislé na energii z cukru, takže vrozená slabost pro sladké má své biologické opodstatnění. Běžný cukr – sacharóza – je však dnes často démonizován jako „bílý jed“. Ale zaslouží si tuto nálepku?   Před tisíci lety lidé získávají cukry hlavně z ovoce, medu […]
Podivuhodné dějiny prodejních automatů: Od svěcené vody po koťátka
Stojí na každém rohu, takže je bereme jako samozřejmost. Jsou pohodlné, jednoduché a navíc tak nějak podvědomě naplňují naši touhu po odměně. Víte ale, že prodejní automaty tu byly dřív, než lidstvo stisklo tlačítko a z časomatu vypadlo 20. století?   První prodejní automat se objeví už v 1. století, kdy ho uvede do provozu […]
Záhady a napětí
Zázrak z jihu Francie: Má voda z prastaré rakve léčivou moc?
V malé francouzské osadě Arles-sur-Tech se nachází kamenný sarkofág, který už po staletí mate poutníky i vědce. Každý den se v něm objevuje jeden až dva litry čisté vody, přestože není napojen na žádný pramen. Věřící ji považují za svatou a připisují jí léčivé účinky. Vědci zase hledají přirozené vysvětlení tohoto podivného jevu. Co se […]
Má pramen Klokočka zázračnou moc?
Ukrytý v lesích mezi Mnichovým Hradištěm a Bělou pod Bezdězem vyvěrá pramen, ke kterému si lidé chodí nejen pro vodu, ale také pro uzdravení. Voda z Klokočky má podle tradice léčivé účinky a už prý vykonala několik zázraků. Přesto nemá statut ani lázeňské lokality, ani nijak vyhledávaného místa. Má opravdu nějaké zvláštní účinky, které opomíjíme?   Místní […]
vý poklad amerického mafiána: Je dodnes ukryt někde v horách?
V amerických horách Catskill se podle legendy skrývá jeden z největších pokladů z dob mafie. Zločinec Dutch Schultz měl před svou smrtí ukrýt miliony dolarů v hotovosti a dluhopisech do speciálního trezoru. Přestože se po něm pátrá už téměř sto let, nikdo ho zatím nenašel. Je skutečný, nebo jde jen o příběh z temného světa […]
Křikloun z amerického White Bluff: Prastarý netvor z hlubin lesa?
V hlubokých lesích amerického Tennessee údajně občas po setmění zazní zvuk, z nějž tuhne krev v žilách. Nejde o vytí vlka ani o křik ptáka, ale o cosi, co prý připomíná pronikavý ženský nářek. Podle více než sto let staré legendy jej vydává bytost přezdívaná Křikloun. Co má být zač a kde se v lese vzala? Zjistěte to společně […]
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V týmové soutěži na Mistrovství světa ve ski&golf v Zell am See-Kaprun zvítězily Češky
iluxus.cz
V týmové soutěži na Mistrovství světa ve ski&golf v Zell am See-Kaprun zvítězily Češky
Z čerstvě zasněžené sjezdovky přímo na golfové hřiště: od 13. do 16. května 2026 se v Zell am See-Kaprun uskutečnilo mistrovství světa ve Ski&Golf, které spojilo dvě zcela odlišné sportovní discip
Zůstane Portman opět na vše sama?
nasehvezdy.cz
Zůstane Portman opět na vše sama?
Nepromění se sen o šťastné rodince v jedno velké zklamání? Právě toho se obávají fanoušci herečky Natalie Portman (44). Ta měla právě v těchto dnech přivést na svět svého třetího potomka. Jeho otcem
Zůstaly bolestivé vzpomínky
skutecnepribehy.cz
Zůstaly bolestivé vzpomínky
Dlouho jsem si nebyla jistá, jestli o tom někdy dokážu promluvit. Některé věci si člověk raději nechává pro sebe a nevrací se k nim. Některé vzpomínky už tolik nebolí, i když umí občas udeřit se stejnou silou jako dřív. Dnes je mi osmdesát, a přesto mě někdy zaplaví stejný smutek jako tehdy, když mi bylo dvanáct. Bylo jaro, slunce konečně
Zabil Tycha Braheho jed, nebo jeho vlastní zdvořilost?
epochaplus.cz
Zabil Tycha Braheho jed, nebo jeho vlastní zdvořilost?
Jedna z největších hvězd renesanční vědy náhle umírá po podivné hostině v Praze. Dánský astronom Tycho Brahe prý několik hodin nevstane od stolu, aby neurazil svého hostitele. Krátce nato přicházejí nesnesitelné bolesti a po jedenácti dnech agonie vědec umírá. Jenže kolem jeho smrti se po staletí šíří temné spekulace o otravě, tajných alchymistických pokusech i
Špenátový krém pro zahřátí
tisicereceptu.cz
Špenátový krém pro zahřátí
Sytá krémová polévka je ideální teplou večeří, pokud si hlídáte linii. Suroviny na 4 porce 1 l zeleninového vývaru 1 cibule ½ brokolice 3 hrnky čerstvého špenátu 50 g parmezánu sůl, pepř s
CÍSAŘ KAREL I. V BRANDÝSE NAD LABEM
epochanacestach.cz
CÍSAŘ KAREL I. V BRANDÝSE NAD LABEM
Město Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Modlitební liga císaře Karla za mír mezi národy, Řád sv. Jiří, evropský řád Domu habsbursko-lotrinského, Unie evropských vojensko-historických skupin a Národní technické muzeum Vás zvou na 24. ročník tradiční Audience u císaře Karla I. Audience proběhne v sobotu 16. května v Brandýs nad Labem-Staré Boleslavi. Akci již tradičně zahájíme přivítáním
Jedenáct dní beze stopy. Kam zmizela Agatha Christie a proč se její záhada nikdy úplně nevysvětlí?
enigmaplus.cz
Jedenáct dní beze stopy. Kam zmizela Agatha Christie a proč se její záhada nikdy úplně nevysvětlí?
Nejslavnější autorka detektivek světa náhle mizí. Její auto stojí opuštěné u lomu, osobní věci zůstávají uvnitř a po Agathě Christie se slehne zem. Do pátrání se zapojují stovky policistů, dobrovolníc
Proč se Ladislav Stroupežnický odmítal fotografovat?
historyplus.cz
Proč se Ladislav Stroupežnický odmítal fotografovat?
„Tak dobrou noc, drahá,“ zamumlá Ladislav Stroupežnický a zabouchne za sebou dveře své ložnice. Pro jistotu ještě pootočí klíčkem ve dveřích. K prosbám manželky, aby se alespoň jeden večer zdržel u ní, je netečný. Nechce totiž, aby jej viděla bez nosní protézy. Do konce života tak pyká za to, že si v mládí ustřelil část
Když záda protestují
nejsemsama.cz
Když záda protestují
Bolest zad umí zkazit den i náladu. Vyhřezlá ploténka ale nemusí znamenat konec aktivního života. Ukážeme vám, co skutečně funguje. Od úlevových poloh přes pohyb až po moderní léčbu. Možná jste to zažila: ostrá bolest vystřelující do nohy, ztuhlost, která nepovolí ani po odpočinku. Vyhřezlá meziobratlová ploténka (hernie disku) vzniká, když se měkké jádro ploténky vyklene ven a dráždí nerv. Co
Jak rychle se pohyboval král dinosaurů? Byl sprinter, nebo spíš chodec?
21stoleti.cz
Jak rychle se pohyboval král dinosaurů? Byl sprinter, nebo spíš chodec?
Dlouhodobě se vedou velké diskuse o tom, jakou rychlost dokázal vyvinout nekorunovaný král dinosaurů, Tyrannosaurus rex. Dohonil by utíkajícího člověka? To by záviselo na různých okolnostech - včetně
Plevel ovládl váš trávník? Možná děláte tuhle zásadní chybu
rezidenceonline.cz
Plevel ovládl váš trávník? Možná děláte tuhle zásadní chybu
Pokud váš trávník po zimě připomíná spíš flekatý koberec než lákavý zelený porost, není to náhoda. Jaro vždy nemilosrdně odhalí místa, kde plevel využil náskok, který získal ještě před začátkem sezóny. Dobrou zprávou je, že právě teď máte šanci změnit pravidla hry. Když půda volá o pomoc Důvod, proč se plevele na jaře chovají životaschopněji
Hubnutí po 40? Proč už dieta nestačí a jak restartovat tělo v období menopauzy přírodní cestou
panidomu.cz
Hubnutí po 40? Proč už dieta nestačí a jak restartovat tělo v období menopauzy přírodní cestou
Všimla jste si, že i když jíte stále stejně, vaše oblíbené kalhoty jsou v pase čím dál těsnější? Pro mnoho žen po čtyřicítce začíná boj s „neviditelným nepřítelem“ – hormonální nerovnováhou. Staré triky na hubnutí přestávají fungovat a tělo si začíná ukládat tuk tam, kde jsme s ním dříve neměly problém: v oblasti břicha. Proč
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz