Americká metropole východního pobřeží poskytuje útočiště 8,5 milionu obyvatel. Skromná osada se za více než 400 let transformuje v pulzující velkoměsto.
Klid indiánského života nejprve naruší anglický objevitel Henry Hudson (?1565–1611). Na kalendáři se tehdy skví letopočet 1609. Prim však hrají Holanďané, kteří se záhy usadí na dnešním jihu Manhattanu.
Mokřady a lesy vnímají jako levný zdroj bobřích kožešin. Skuteční osadníci dorazí v květnu 1624 a o rok později vyrůstá osada Nový Amsterdam, v níž bychom našli také vojenskou pevnost.
Následně guvernér Peter Minuit (1580–1638) zakoupí od indiánů kmene Lenapů celý Manhattan. Cena? Asi 60 guldenů, částka dnes odpovídá asi tisícovce dolarů.
Pokračuje Jonas Bronck (1600–1643), který od původních obyvatel vymámí kus půdy, jemuž dnes říkáme Bronx. Počet obyvatel šplhá k tisícovce, jenže Nový Amsterdam čekají turbulentní časy.
Zprvu jde o válku s indiány, vrásky na čele osadě dělají také Angličané, jež se roztahují všude okolo.
A jsme zpět!
Holandské období končí na přelomu srpna a září 1664, kdy vplují anglické lodě do přístavu v Novém Amsterdamu. „Přebíráme správu nad městem,“ oznámí suše obyvatelům, kteří nekladou odpor.
Město mění název na New York – jedná se o poctu vévodovi z Yorku, z něhož se později vyklube budoucí anglický král Jakub II. (1633–1701).
Holanďané si staré časy připomenou v roce 1673, kdy New York dobudou a znovu mění název – tentokrát na New Orange. Situace vydrží jen pár týdnů. Pod britskou správou přichází stabilizace a období rozkvětu.
Zároveň New York platí za centrum otroctví, koncem 17. století tvoří nesvobodní až 20 % tamní populace. Na druhou stranu se otevírají divadla a nemocnice.
Ani to nezastaví americkou nespokojenost, která eskaluje během června 1776. Newyorčané tehdy roztaví sochu anglického krále Jiřího III. (1738–1820) a železo použijí na výrobu munice.
O sedm let později Britové město opouštějí, opačným směrem míří George Washington (1732–1799), budoucí první americký prezident.
I přes překážky ke hvězdám
Devatenácté století poznamená občanská válka, v níž New York zažívá schizofrenní situaci. Obchod je napojen na otrokářský jih, obyvatelé ale prosazují opačnou ideu. Nakonec město poskytne Unii 150 000 vojáků.
Po konfliktu nastává změna na finanční centrum, oslaví miliontého obyvatele, což je teprve začátek.
Oblast zkrášlí kostel svatého Patrika, který dnes trůní mezi mrakodrapy, k New Yorku je rovněž v roce 1898 oficiálně připojeno sousední město Brooklyn. Brány otevírá také Ellis Island, jímž do země proudí tisíce přistěhovalců.
Ve 20. století Velké jablko, jak se New Yorku občas říká, zachvátí mrakodrapová horečka. Bez úhony přežije druhou světovou válku – ostatně ikonická fotka líbajícího se páru vzniká na Times Square.
Větší vrásky úřadům způsobí 70. léta, která se nesou ve znamení úpadku a vysoké kriminality. Centrem zločinu je hlavně newyorské metro. I to ale bývalý Nový Amsterdam přežije a dnes platí za jedno z největších měst světa.
