Stojí na každém rohu, takže je bereme jako samozřejmost. Jsou pohodlné, jednoduché a navíc tak nějak podvědomě naplňují naši touhu po odměně.

Víte ale, že prodejní automaty tu byly dřív, než lidstvo stisklo tlačítko a z časomatu vypadlo 20. století?

První prodejní automat se objeví už v 1. století, kdy ho uvede do provozu všestranný vynálezce Hérón z Alexandrie (10–70 n. l.). Jeho princip je jednoduchý a využijí ho hříšníci i zbožní občané.

Těm prvním nalévá víno, těm druhým svěcenou vodu k rituální očistě. Zájemce vloží do štěrbiny minci, ta spadne na malou misku připevněnou k páce, která pod její vahou klesne a otevře ventil.

Tím se načepuje přesně odměřená dávka vína, než mince po nakloněné misce sklouzne a ventil se uzavře. U těch druhých pak do misky nateče voda, kterou si pobožný člověk omyje obličej a ruce, aby mohl očištěn vstoupit do chrámu.

Pro kuřáky i mlsaly

Už v roce 1615 jsou v anglických tavernách provozovány přenosné mosazné prodejní automaty na tabák.

Kolem roku 1822 anglický nakladatel a radikál Richard Carlile (1790–1843) vymyslí automat na prodej zakázaných novin a v roce 1867 je na světě první patentovaný prodejní automat, kde si lze koupit poštovní známky.

Skutečný zlom však nastává v roce 1883, kdy anglický inženýr Percival Everitt (1856–1893) vytvoří úspěšný prodejní automat na pohlednice a obálky. Ten se rychle rozšíří po železničních stanicích a poštách.

Netrvá dlouho a výhody takového prodeje si uvědomí výrobci cukrovinek, a jim v patách výrobci cigaret. Než se rok sejde s rokem, objevují se automaty na každém rohu.

Jen v Německu jich má v roce 1893 firma Stollwerck 15 000 – na čokoládu. V dalších lze koupit zápalky či mýdlo, v New Yorku se stávají hitem automaty na žvýkačky.

Pro hladové i umění chtivé

Následující století obliba automatů připomíná explozi. V USA se stávají hitem „restaurační automaty“. Síť Horn & Hardart nabízí ve svých 88 pobočkách vše od polévek po smažené kuře.

Do otvorů u prosklených výdejních okének stačí hodit niklák, otevřít dvířka a odnést si ke stolu vybrané jídlo. Rychlé, čisté, elegantní. Američané je využívají až do 70. let.

Oblíbené jsou automaty na jízdenky, parkovací lístky, limonády, ale existují i automaty na čerstvé mléko, maso, kondomy i svíčky. Zkrátka na všechno, co se do automatů vejde. Ať je to praktické nebo ne.

V San Francisku měli například automat na básně. Stačilo vhodit minci a automat vytiskl krátkou báseň od místního autora.

Je libo ledvinu?

S překotným rozvojem technologií se rozvíjí i prodejní automaty. Ty dnešní mají dotykové obrazovky, „berou“ karty, jsou napojeny na umělou inteligenci.

V Itálii si lze z automatu koupit poctivě upečenou pizzu, v USA automat namíchá salát z čerstvě nakrájené zeleniny podle chuti zákazníka a v Singapuru pomocí 3D tiskárny vytiskne dortík nebo zákusek.

V některých oblastech USA lze v prodejních automatech koupit dokonce i zbraně. Kdo ví, co bude dál. Automat na náhradní ledvinu?