V mexickém státě Queretaro se nachází městečko Tlacote, které bylo v jednu dobu prakticky každý den v obležení poutníků. Všichni tam stáli frontu na vodu z místního pramene, která prý dokázala hotové zázraky.
Jaké bylo pozadí příběhu slavného pramene z Tlacote? A jak to tam vypadá dnes?
Nad malou farmou u městečka Tlacote el Bajo, které se nachází asi 270 kilometrů severozápadně od hlavního mexického města, se pomalu smráká. Obvyklou cestou po svém pozemku míří domů v doprovodu svého zraněného psa farmář Jesus Chahín.
Užívá si večerního klidu, když v tom náhle pes zamíří k prameni, který vytéká nedaleko a skočí do něj. Chahínovo volání je zbytečné. Pes je vodou úplně posedlý, válí se v ní ze strany na stranu a několik hltů vody také spolkne.
Po chvíli se farmáři konečně podaří zvíře přivolat a definitivně míří domů. Zpočátku se nic neděje, ale o dva dny později Chahín zjišťuje, že se zranění jeho čtyřnohého přítele jako zázrakem zahojilo. Mohla za to snad voda, ve které se vykoupal? A nedokázal by pramen náhodou pomoci i lidem, které trápí nejrůznější problémy?
Pomůže se vším
Farmář postupně sám sebe ujišťuje o tom, že za vyléčení psa mohla voda z jeho pramene a napadne ho, že si něco takového nesmí nechat pro sebe. O všem se zmiňuje v městečku a u vody buduje nádrž určenou ke koupání, která je přístupná všem lidem.
Netrvá dlouho a k prameni začnou mířit davy lidí. Někteří se ve vodě koupou, jiní ji pijí a na farmu přichází první děkovné dopisy, ve kterých se píše o uzdravení nejrůznějších neduhů.
Když voda vyléčí vážné zdravotní problémy i samotnému Chahínovi, rodina už nepochybuje, že jde o zázračný pramen. „Během několika měsíců stála u pramene fronta lidí z celého světa. Hledali lék na všechno:
Od migrén, přes cukrovku, vysoký cholesterol až po rakovinu a AIDS,“ popisuje další vývoj americký publicista Robert Bitto.
Sám rančer si za vodu nic neúčtuje a jeho žena lékařka se dokonce ujímá role poradce a určuje každému dávky vody podle jeho lékařské zprávy.
Zázraky i byznys
Během 90. let vstupuje pramen z Tlacote ve známost po celém světě. Slavný je především příběh o tom, že voda odeslaná do vojenské nemocnice uzdravila na 600 nemocných vojáků. Vše má ale i odvrácenou tvář.
V Tlacote si různí lidé zakládají výnosný byznys postavený na různých službách, které s vodou souvisí: Někteří prodávají nádoby, jiné se nechávají najímat, aby stáli frontu nebo rovnou roznášeli malé množství vody do svatyní či domácností.
V Tlacote se objevují také vědci, kteří odebírají vzorky vody pro analýzu. Ta však neukazuje nic zvláštního a mnoho lidí začíná věřit, že je voda požehnaná samotným Kristem. Jeho tvář se prý dokonce objevila na jedné fotografii pramene.
Zpráv z Tlacote tak ještě přibývá: Uzdravený zrak, vyléčený ekzém, nemohoucí muž, co začal znovu chodit. To jsou jen některé z tisíců údajných zázraků, které mělo pití této vody způsobit.
Neslavný konec
„Můj otec byl velice nemocný.
Jeho tři doktoři nám řekli, že mu zbývá už jen pár dní života a propustili ho z nemocnice, aby mohl zemřít doma,“ vypráví jeden z mnoha příběhů Američan Wayne Peterson s tím, že pak sousedi přivezli několik lahví zázračné vody z Tlacote.
Po několika dnech pití prý rakovina jako zázrakem zmizela. Tento a podobné příběhy přibývají do druhé poloviny 90. let, kdy rodina Chahínových eviduje na tři miliony vyléčených. Pak ale začne zájem opadat. Vody je stále méně, až pramen nakonec vyschne docela.
Městečko, které si za tu dobu zvyklo na příliv poutníků, jejich rychlý pokles doslova zničí. Podle zpráv z roku 2015 dnes z velké části připomíná město duchů.
A Jesus Chahín? Údajně zemřel na rakovinu v roce 2004. Je možné, že jeho pramen nakonec nebyl tak zázračný? Nebo prostě jen došel příliš brzy?
