Mezi zákazníky nejznámějšího obchodního domu na světě, jehož historie sahá až do roku 1834, patřili Oscar Wilde, Sigmund Freud, Princezna Diana, Madonna, Kate Moss nebo spisovatel Alan Alexander Milne, který zde našel plyšového medvídka, jemuž dal jeho syn jméno Pú.
Volná odpoledne zde při zákusku a čaji o páté ráda trávila i královna Alžběta II.
Pohřeb, jachtu nebo slůně?
Motto londýnského obchodního domu, původně malého obchodu se specializací na prodej čaje, bylo v době jeho největší slávy Omnia Omnibus Ubique, tedy „Všechno pro všechny a všude“, v průběhu let skutečně dostálo svého významu.
V sekci pro zvířata jste si mohli pořídit krokodýla, prezident Ronald Reagan měl odtud mládě slona Gertie, pronajmout tu bylo možné vybavenou ordinaci se sestřičkami, zařídit honosný pohřeb, na zakázku nechat vyrobit jachtu nebo zakoupit letadlo.
Přepych z mramoru
Ke konci 19. století už majitelé patřili k londýnské elitě, a proto si mohli dovolit v roce 1898 instalovat vůbec první eskalátory na světě. V té době také začala jeho velká rekonstrukce pod taktovkou architekta Charlese Williama Stephense.
Průčelí honosné budovy je dodnes pokryto terakotovými dlaždicemi, okna jsou vyzdobena ve stylu Art Noveau, fasádu v noci osvětluje 12 000 žárovek. Uvnitř se nacházejí tuny drahého mramoru.
Na secesní výzdobě interiéru Food Hall se podílela významná anglická porcelánka Royal Doulton.
Pýcha Egypta
Přelomovým byl rok 1985, kdy společnost koupila za 615 milionů liber dnes již dobře známá egyptská milionářská rodina Al-Fayed, která hned zkraje vynaložila dalších 300 milionů liber na kompletní renovaci.
Demonstrací moci a velikosti této rodiny se stala egyptská sekce – kvůli jejímu vybudování byli dokonce přizvání experti z Britského muzea.
Před deseti lety však Mohamed Al-Fayed prodal svůj klenot Katarské státní investiční společnosti asi za 45 miliard korun.
Bolestná vzpomínka na velkou lásku
Pouto s královskou rodinou ještě utužila tragická událost z roku 1997, kdy zemřela princezna Diana společně s Dodim Al-Fayedem.
Na jejich památku nechal Mohamed Al-Fayed uvnitř domu vytvořit pomník, složený z fotek a pyramidy, ve které byla umístěna sklenice na víno z Dianiny poslední večeře. Právě na ní se dochoval otisk její rtěnky.
Pod sklenicí byl umístěn snubní prsten zakoupený pouhý den před osudnou autonehodou.
Před egyptskou sekcí bylo později instalováno velké bronzové sousoší tančících milenců nazvané „Nevinné oběti“. V roce 2018 bylo z obchodního domu odstraněno a navráceno rodině Al-Fayed.
Místo ochranky boty střeží had
Harrods je dnes vůbec poslední místo svého druhu ve Spojeném království, kde lze zakoupit oblečení z pravé kožešiny, a dost možná také jediné místo na světě, kde pár sandálů hlídala smrtelně jedovatá kobra královská – tak tomu alespoň bylo ještě v roce 2007, kdy si obchod tohoto hada skutečně pronajal, aby střežil boty z dílny návrháře Reneho Caovilly, které byly posázeny rubíny, safíry a diamanty.
Navrch byly ověnčeny cenovkou v hodnotě 1 800 000 korun.
Od sendviče po kaviár
Krokodýla zde dnes už asi nekoupíte, zůstaly zde především butiky s prémiovým zbožím, ale také 28 vyhlášených restaurací, v nichž si můžete objednat prakticky cokoli. Na vaše blaho zde dohlíží přibližně 5000 zaměstnanců a vybírat lze v 330 lákavých obchodech.
Samozřejmostí je flotila kurýrů, kteří bleskově rozvážejí balíčky po celém Londýně, a objednávat lze z kterékoli země na světě také prostřednictvím obsáhlého eshopu.
