Naprosto unikátní nález byl učiněn během vykopávek na severozápadě Belgie. Pod tamní katedrálou se skrývalo celkem devět zdí tvořených výhradně z lidských kostí! Okolnosti vzniku bizarní stavby se archeologové nyní snaží rozluštit. Kdo zeď z kostí vybudoval a proč?

Kolem katedrály sv. Bavona dříve známé jako kostel svatého Jana Křtitele v belgickém Gentu jsou před časem zahájeny plánované výkopové práce, které mají připravit prostor pro výstavbu nového návštěvnického centra v katedrále, které si bezesporu zaslouží.

Místo má působivě dlouhou historii, původní dřevěná kaple je zde postavena již v roce 942. Románská stavba je následně během 14. až 16. století přestavena v gotickém stylu a v této podobě tvoří jednu z nejvýraznějších dominant města i v současnosti.

V kryptě katedrály jsou stopy původního kostela dodnes patrné, a proto se od zahájení přípravných prací pro výstavbu návštěvnického centra počítá s tím, že by mohly být odkryté další části více než tisíc let staré stavby.

Vše se odehrává pod taktovkou archeologů, kteří následně informují o objevu, jemuž se sami zdráhají uvěřit. Pod kostelem totiž odkryli zdi postavené z děsivého materiálu – lidských kostí včetně roztříštěných lebek! Jak takové zdi mohly vzniknout? A z jakého důvodu?

Jedinečný úkaz

„Je to fenomén, se kterým jsme se zde dosud nesetkali,“ prohlašuje jeden z archeologů. „Pro Belgii je to naprostý unikát,“ žasne další.

Na severní straně historické katedrály bylo odkryto celkem devět jednotlivých zdí tvořených výhradně z kostí dolních končetin a lebek. Stehenní a holenní kosti jsou pečlivě naskládané na sobě a prostor mezi nimi je vyplněn fragmenty rozdrcených lebek.

Kdokoliv stěny postavil, měl zřejmě naspěch neboť se neobtěžovat sbírat malé nebo křehké kosti, jako jsou obratle, žebra nebo kosti z dlaní a chodidel. Je ovšem zvláštní, že nebyly nalezeny ani velké kosti paží. Proč?

Z jakého důvodu byly vybrány výhradně tři konkrétní kosti?

Odborníci z místa přiznávají, že odpovědět na tuto otázku zatím neumí „V tuto chvíli stále zkoumáme, jaká myšlenka za tím stojí Je to jen praktická věc (skládání kosti velmi kompaktním způsobem), nebo existuje také náboženský nebo duchovní rozměr?“ uvažuje vedoucí projektu, archeoložka Janiek De Gryse.

Jen přestěhovaný hřbitov?

Radiokarbonové datování kostí naznačuje, že pocházejí asi ze druhé poloviny 15. století, zdi z nich ale byly postaveny až později, v 17. nebo na počátku 18. století. Někdo tedy musel otevřít přes dvě staletí staré hroby a kosti z nich přenést jinam.

Za jakým účelem? Archeologové mají po ruce možné vysvětlení. V minulosti zřejmě došlo k čištění zdejšího hřbitova. Staré ostatky byly exhumovány, aby uvolnily místo pro nová těla.

Stavbou zdi zřejmě tehdejší hrobníci vyřešili problém s uskladněním přesunutých ostatků. „Při čištění hřbitova kostry nemohou vyhozeny. Vzhledem k tomu, že věřící uznávali vzkříšení těla, byly kosti považovány za nejdůležitější část,“ vysvětluje De Gryse.

To má ale háček. Když jsou kostry tak důležité, proč z nich byly zachovány pouze dlouhé kosti dolních končetin a lebky?

Je také velice zvláštní, že zdi sice obsahují jak ženské, tak i mužské ostatky, ale zcela v nich chybí kosti dětské, což je v rozporu se známým faktem, že v oné době existovala poměrně vysoká úmrtnost dětí.

Je tedy čištění starého hřbitova tím správným vysvětlením, nebo je třeba hledat odpovědi jinde?